Narovnejte si padající budovy

Při fotografování vysokých objektů většinou nakloníme fotoaparát, abychom je dostali do záběru celé. V důsledku náklonu nám pak budovy jakoby padají, pojďme se podívat jak snímek opravit.

Kolinearita (nebo-li sbíhání svislic) je patrná nejvíce u vysokých staveb, jako jsou kostely. Obvykle je totiž fotografujeme z relativně malé vzdálenosti, abychom pak měli v záběru celou stavbu bez useknuté střechy, tak je třeba fotoaparát naklonit vzhůru.

V okamžiku náklonu fotoaparátu již není snímač v rovině rovnoběžné k fotografovanému objektu a svislé linie se na snímku sbíhají v horní části. Eliminovat tento efekt při fotografování je možné použitím tzv. tilt-shift objektivu, který je naklápěcí. Rovina snímače tedy zůstává ve správné poloze a nakloní se pouze část objektivu. Výsledkem je snímek stavby bez kácejících se linií avšak z relativně malé vzdálenosti.

Úpravy nejsou všemocné

Vzhledem k tomu, že při úpravě kolinearity se již jedná o poměrně velký zásah do fotografie, ne vždy vypadá výsledek reálně. Původní snímek musí být částečně zdeformován a ořezán, což může vést k nepřirozeným záběrům. Čím větší je původní náklon fotoaparátu, tím více působí snímek nepřirozeně.

Jestliže fotografujete vysoké budovy a chcete nástroj pro rovnání linií použít, plánujte záběr a kompozici již tímto vědomím.  Vyberte si místo co nejvíce vzdálené od fotografovaného objektu, aby byl náklon aparátu minimální a zároveň počítejte s větším ořezem, takže kolem hlavního objektu ponechte více volného místa. Dostatečné okraje v horní i spodní části jsou také potřeba.

Hurá do editoru

Otevřete si v editoru fotografii, kterou chcete upravovat a v levé nástrojové liště zvolte možnost Upravit kolinearitu (K). Přes snímek se zobrazí dvě rovnoběžné přímky, s jejichž pomocí nastavíte požadovaný směr a sklon objektu na snímku. Každá přímka má dva body, kolem nichž je možné s ní otáčet. Pro posun přímky na ni klepněte myší a s podrženým levým tlačítkem potáhněte v požadovaném směru.

Původní snímek se zobrazenými pomocnými přímkami

Původní snímek se zobrazenými pomocnými přímkami

V nastavení nástroje ještě najdete dvě volby – automatický ořez a přichytávat ke hranám. První možnost určitě zatrhněte, po narovnání linií provede program automatický ořez hluchých míst vzniklých zdeformováním snímku. Necháte-li ořez nezatržený, můžete snímek oříznout sami.  Možnost přichytávat ke hranám, usnadní umístění pomocných linek – tažený bod či linka automaticky „přiskakuje“ k výrazným hranám v obrázku. Pomocné linky pro srovnání by měly kopírovat vertikální linie stavby, podle nichž se můžete orientovat – například rohová hrana domu. V případě, že objekt takové hrany nemá, budete muset experimentální metodou zjistit, jaké je nejvhodnější natočení.

Snímek po použití nástroje - vlevo bez automatického ořezu, vpravo s ním

Snímek po použití nástroje – vlevo bez automatického ořezu, vpravo s ním

Výsledný snímek po srovnání linií bude užší než originál, avšak při zachování stejné výšky, proto je vhodné jej oříznout alespoň z jedné strany. V tuto chvíli oceníte více prostoru kolem hlavního objektu, který jste zachytili při snímání.

Naznačení ořezu upraveného snímku

Naznačení ořezu upraveného snímku

Poslední úpravou bude ještě doladění úrovní pro větší hloubku a kontrast obrazu a potom již může snímek putovat například do online fotoalba. Podobný postup můžete použít nejen u staveb, ale také u fotografií stromů či podobně velkých objektů, u nichž je problém dostat se do vzdálenosti, která by umožnila fotografovat bez nutnosti náklonu aparátu.

Finální podoba snímku po úpravách

Finální podoba snímku po úpravách

Poslední aktualizace 18. července 2011

32 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Petr Březina

Komentáře