Kompozice pod drobnohledem

Kompozice je základ celé fotografie. Podle ní se posuzuje, jestli je fotka kvalitní nebo ne. A také ukazuje, jestli jste dobrý fotograf nebo ne. Někdo má na komponování obrazu talent, ale většina lidí se to musí naučit. Začněte věnovat větší pozornost – třeba tím, že si přečtete tipy v tomto článku. Vaše snímky pak budou kvalitnější.

Kompozice jako taková není jen ve fotografii, ale je všude, kde je obrazový záznam. Může se jednat o malbu nebo o videozáznam. 

Nás však zajímá kompozice ve fotografii. A v tomto článku se podíváme na nejpoužívanější pravidla kompozice a její typy. 

Zlatý řez a pravidlo třetin

Zlatý řez je pravidlo, které představuje přibližné dělení snímku na třetiny. Toto pravidlo vlastně existuje od doby, co je svět světem. Dokonce i příroda vytvarovala některé živočichy podle zlatého řezu – třeba schránky korýšů. Zlatý řez je podložen i matematicky, jak ukazuje obrázek níže. 

Zlatý řez vyjádřený matematicky i přírodně.

Následující fotografie demonstrují pravidlo zlatého řezu. Na každé z těchto fotografií je v jednom z průniků přímek hlavní objekt fotografie neboli střed zájmu.

Hlavní motiv fotografie – model – je podle pravidla zlatého řezu v průsečíku třetin.
Modelka v zlatém řezu fotografie.

Linie v třetinách

Pravidlo třetin se využívá hlavně v krajinářské fotografii. Obraz je rozdělený vodorovně na třetiny – ať už na výšku nebo na šířku. Ve spodní třetině bývá popředí, ve střední objekt zájmu, a ve vrchní třetině bývá obvykle pozadí krajiny. 

Díky takové kompozici má fotografie krajiny potřebnou hloubku. Tedy za předpokladu, že je použitý širokoúhlý objektiv – teleobjektiv totiž fotografii takzvaně zploští, což můžete vidět na fotografii krajiny zachycené teleobjektivem.  

Fotografie rozdělená na třetiny. Jednu třetinu představuje voda, druhou pás s letícími ptáky a třetí mlha. Foto: Imrich Gonda
Krajina rozdělená na tři symetrické části. Foto: Imrich Gonda

Diagonály

Dalším kompozičním prvkem jsou diagonály a přirozeně zbíhající se linie, které můžete použít ve prospěch fotografie. Typickým příkladem takovýchto diagonál jsou cesty, chodníky, koleje, nebo střechy budov. Stačí jen je nasměřovat tak, aby „ukazovaly“ k hlavnímu motivu fotografie. Dodá to pak fotografii větší hloubku.

Jasně zřetelná diagonála. Foto: Imrich Gonda
Diagonály na fotografii směřují ke skupince osob v dálce.

Sbíhající se diagonály pro větší dynamiku

Velmi zajímavou kompoziční metodou jsou sbíhající se diagonály. Obvykle je najdete na rozích budov nebo také tehdy, když linie vytvářejí trojúhelník. 

Kompozice této fotografie působí dynamicky díky zbíhajícím se diagonálám. Na fotografii jsme je vyznačili červeně.

Rámování

Využití přirozených rámů v prostředí je velice zajímavý kompoziční prvek, který se dá použít jako „fotografie ve fotografii“. Dávejte si však pozor na to, abyste měli v ideálním případě správně obě kompozice, tedy jak celkovou kompozici ve fotografii, tak kompozici objektu v „rámování“. 

Zářivým příkladem jsou okna budov nebo dopravních prostředků, v nichž lidé sedí a dívají se směrem ven.

Zde je využitý jako rám výklenek zdi.
Staré zrcadlo, použité jako rám.

Pokračování příště

Při komponování fotografií tedy myslete na pravidlo třetin a skládejte prvky fotografie podle zlatého řezu. Zajímavým prvkem fotografie mohou být i diagonály nebo rámování. Ale to není všechno, další tipy a triky si ukážeme v dalších článcích. 

Zůstaňte v obraze, každý týden posíláme novinky ze světa fotografie

Přihlašte se k odběru toho nejlepšího z Milujemefotografii.cz

Email má špatný formát.

Potvrzením odběru dáváte souhlas ke zpracování osobních údajů pro zasílání novinek. Více se dozvíte v zásadách ochrany osobních údajů.

AutorMajo Eliáš

Fotografii se věnuji od roku 2004. Když jsem začínal, tak jsem fotografoval téměř vše. Později se moje tvorba vykrystalizovala a zabýval jsem se téměř výhradně fotografováním lidí. Momentálně se věnuji hlavně módní a reklamní fotografii. Více mých fotografií naleznete na stránkách www.majoelias.cz.

Komentáře (3)

  1. Obávám se, že třetiny jsou přílišné zjednodušení zlatého řezu. Ve skutečnosti má být poměr kratšího úseku k delšímu stejný, jako poměr delšího k celku. Což vychází zhruba 62:38. Ono se zdá, že 38 a 33 je skoro totéž, ale není. Stačí se podívat na prezentovanou krásnou horolezkyni – prostor vlevo je opravdu přebytečný.
    Když budete komponovat v poměru 3:2, budete zlatému řezu blíž, než doporučovaných 2:1. A nejlepší je trefit se někam mezi to.

    1. Zdravíme Vás, Karle,
      děkujeme za toto doplnění. Kdybyste měl zájem o psaní článku pro náš magazín milujemefotografii.cz a její zahraniční mutace, dějte vědět. Těší nás, když jsou naši čtenáři zapálení pro téma fotografování a chtějí se o své zkušenosti podělit.
      Přejeme Vám mnoho krásných komponovaných snímků:-)
      Eva | Redakce milujemefotografii.cz

  2. Vďaka Vám za tieto skvelé návody, články a poučné videá. Ja som už síce dôchodca, ale fotografovanie je môj veľký koníček už roky a venujem sa mu aj na Univerzite tretieho veku, kde často poslucháčov odkazujem na stránku Milujeme fotografii“. Budem sa tešiť na ďalšie články.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.