Praktický návod pro fotografy, kteří chtějí zachytit naši galaxii na noční obloze. Naučte se vybrat správnou lokalitu, naplánovat ideální podmínky a nastavit fotoaparát tak, abyste získali ostré a detailní fotografie Mléčné dráhy i v českých podmínkách.

Mléčná dráha patří mezi nejpůsobivější objekty noční oblohy. Jenže najít místo, kde ji opravdu uvidíte (a vyfotíte), není dnes kvůli světelnému smogu vůbec jednoduché.

Kde fotit Mléčnou dráhu v Česku (nejtmavší lokality)

Nejlepší dvě místa na focení Mléčné dráhy v České republice jsou osada Jizerka v Jizerských horách a Beskydy. Celkově jsou u nás vyhlášeny čtyři oblasti tmavé oblohy (Dark Sky): 

• Jizerská oblast tmavé oblohy, která je nejstarší, dále 
• Beskydská oblast tmavé oblohy,
• Manětínská oblast tmavé oblohy a 
• Podyjský park tmavé oblohy. 

I mimo tyto oblasti ale najdete mnoho dalších míst. Hodně jich je na Šumavě a Vysočině, kde není tolik velkých měst a ta, která tam jsou, bývají často schovaná za kopci, takže je zde světelného smogu méně.

Mapa světelného znečištění: jak najít tmavou oblohu

Abychom našli to nejlepší místo pro focení a pozorování Mléčné dráhy, podíváme se do mapy světelného znečištění, která názorně ukazuje, kde takové místo hledat.

Princip je u obou map stejný: čím tmavší modrá barva, tím méně světelného smogu. V zelených oblastech bývá Mléčná dráha ještě poměrně dobře pozorovatelná pouhým okem. Červená barva naopak značí světelný smog měst, který se šíří do okolí a na mapě přechází do žlutých odstínů. V těchto místech už Mléčnou dráhu nejspíš pouhým okem neuvidíte a ani její fotografování nebude snadné.

Jak najít Mléčnou dráhu na noční obloze

Pokud ještě není Mléčná dráha na obloze vidět, protože se dostatečně nesetmělo, najděte souhvězdí Velkého vozu. To bývá často viditelné mezi prvními souhvězdími, takže nemusíte nutně používat aplikaci v telefonu. Spojnicí dvou zadních hvězd Velkého vozu najděte Polárku. Mléčná dráha se pak táhne přibližně na opačné straně oblohy než spojnice mezi Polárkou a Velkým vozem. Můžete tam také najít typické „W“, které tvoří souhvězdí Kasiopeji. Galaktické jádro Mléčné dráhy se nachází na opačné straně oblohy, nízko nad jižním obzorem. 

Druhou možností je najít hvězdu Vega, která leží nedaleko pásu Mléčné dráhy a bývá jednou z prvních jasných hvězd viditelných po setmění.

Pro plánování přesné polohy Mléčné dráhy vůči krajině patří mezi nejoblíbenější aplikace PhotoPills nebo Stellarium.

Jak naplánovat focení Mléčné dráhy

Nejprve je dobré zamyslet se nad kompozicí. Budete fotit jen Mléčnou dráhu nad krajinou, nebo ji chcete zasadit do konkrétního výrazného prvku v krajině, například hrad, strom nebo skalní útvar?

Při sledování předpovědi počasí nezapomeňte zkontrolovat také fázi Měsíce. Měsíc v úplňku Mléčnou dráhu výrazně přesvítí, ideální je proto plánovat focení blízko novu (a směrem na jih).

Při kompozicích s horou či hradem se vyplatí pořídit snímek krajiny ideálně těsně po západu slunce, kdy je stále dostatek světla. Fotoaparát umístíte na stativ a získáte tak detailně prokreslené popředí s minimem šumu. Ze stejného místa pak následně vyfotíte noční oblohu a snímky složíte dohromady.

Galaktické jádro Mléčné dráhy z České republiky nikdy neuvidíme vysoko nad obzorem, vždy zůstává relativně nízko na jižní obloze. Proto při plánování lokace myslete na to, aby směrem na jih byl čistý výhled s minimem světelného smogu. 

Kdy fotit Mléčnou dráhu

Galaktické jádro je u nás nejlépe pozorovatelné od dubna do října, přičemž nejlepší podmínky bývají mezi červencem a srpnem. To ale neznamená, že druhý konec Mléčné dráhy není také vizuálně zajímavý.

Jak fotit Mléčnou dráhu: nastavení fotoaparátu

Mléčná dráha se často fotí jako panorama. Pro vyšší kvalitu se také používá série snímků pořízených s montáží (motorický systém, který kompenzuje rotaci Země) a ty se následně skládají v počítači do jedné fotografie. Tím lze získat více světelných detailů a méně šumu. Jde ale o poměrně náročnou techniku, která nemusí být pro každého. Proto si ukážeme základní postup, jak Mléčnou dráhu vyfotit složením dvou snímků. 

Pokud ještě nefotíte do formátu RAW, u nočních snímků je to nezbytnost. Pokud máte možnost nastavit barevnou hloubku, tak nastavte tu nejvyšší, alespoň 12-bit.

Snímek krajiny

Snímek krajiny pořídíte ideálně těsně po západu slunce, ještě v modré hodince. Fotoaparát umístěte na stativ, vypněte auto ISO a nastavte citlivost na hodnotu ISO 100. Clonu nastavte v rozmezí f/8 až f/11 podle ohniska a rozmístění objektů v kompozici tak, aby byla scéna co nejostřejší v celé ploše. Expoziční čas pak volte podle potřeby tak, aby byl snímek správně exponovaný.

K expozici můžete použít dálkovou spoušť, nebo nastavit samospoušť na tři sekundy a snímek vyfotit bez otřesů. Po pořízení fotografie je ideální zaostřit na horizont a přepnout objektiv na manuální ostření. Tím si ušetříte starosti s přeostřováním na hvězdy v úplné tmě.

Snímek Mléčné dráhy

Vyvážení bílé (WB) nastavte na pevnou hodnotu, protože automatika může velmi snadno rozhodit barevné podání snímku. Osobně používám hodnotu kolem 4000 K, která mi dlouhodobě funguje dobře.

Clonu nastavte na nejnižší možnou hodnotu, kterou váš objektiv umožňuje – běžně v rozmezí f/1,8 až f/3,5. Díky tomu dostanete do snímku maximum světla.

Expoziční čas volíme podle ohniska objektivu, obvykle mezi 10 až 20 sekundami. Při delších časech už se hvězdy začnou pohybovat a místo bodů by vznikaly krátké čárky, tedy efekt známý jako „star trails“.

ISO nastavujeme jako poslední a jeho hodnota závisí na konkrétním fotoaparátu i světelnosti objektivu. Nebojte se snímky mírně přeexponovat směrem k světlejším hodnotám – v noci navíc displej často klame a fotografie se zdá jasnější, než ve skutečnosti je. Pokud si chcete být jistější, využijte histogram. V místech s velmi tmavou oblohou může stačit ISO kolem 3200, v jiných podmínkách budete často potřebovat ISO 8000 a více. Ideální je ale vždy vyzkoušet více variant – klidně pořiďte několik snímků s různým ISO a v počítači vyberte nejlepší výsledek.

Úprava fotografie Mléčné dráhy

Nejprve v Zoner Studiu upravte snímek krajiny tak, aby působil jako noční scéna. Obvykle prohloubíte stíny a přidáte více modrých tónů do barevnosti, což lze provést jak úpravou vyvážení bílé, tak Barevným tónováním.

Následně si označte oblohu – dnes už vám s tím pomohou AI nástroje – a vyplňte ji jednolitou barvou, abyste ji mohli později snadno nahradit snímkem Mléčné dráhy.

Poté upravte samotnou fotografii Mléčné dráhy. Cílem je zvýšit kontrast mezi tmavým nebem a hvězdami. Zvyšte Bílý bod, čímž zesílíte jas hvězd, stáhněte Černé, přidejte Zřetelnost a pomocí Odstranění oparu posílíte kontrast mezi tmavými částmi oblohy a hvězdami.

Pro ještě přesnější práci s kontrastem můžete využít lokální nástroje, například výběr rozsahu jasů, kterým úpravy zacílíte jen na konkrétní části snímku, se kterými chcete pracovat.

Snímek následně zbavte šumu a doostřete. Pomocí retušovacích nástrojů odstraňte rušivé prvky, jako jsou letadla.

V posledním kroku otevřete oba snímky v modulu Editor, vložíte je do vrstev nad sebe a spojíte do jednoho výsledného snímku.

Krajina před a po úpravě.

Mléčná dráha před a po úpravě.

Závěrem

Do článku se zdaleka nevešly všechny triky a postupy, ale věřím, že vám pomůže začít s noční oblohou. Nebojte se zkoušet a experimentovat. A hlavně nezapomeňte občas jen tak zvednout hlavu a pozorovat tu krásu kolem sebe.