Fascinující snímky hvězd putujících nebem a zanechávajících za sebou zářivou stopu. Takové fotografie lákají snad každého, kdo chtěl někdy vyzkoušet focení hvězd. Získat je přitom bývá jednodušší, než se na první pohled zdá. Podívejte se, jak fotit noční oblohu a zachytit na ní pohyb hvězd – tedy star trails.

Star trails je technika, kterou můžeme popsat jako časosběrný obraz pohybu hvězd na noční obloze. Pro jejich focení je nejvhodnější doba mezi soumrakem a svítáním. A spíš než postřeh a schopnost improvizovat oceníte trpělivost a připravenost. Pamatujte totiž, že focení pohybu hvězd vám zabere pár hodin. Proto předem zvažte i své časové možnosti.

Na focení star trails se náležitě připravte

Spoustu práce potřebujete odvést ještě dřív, než začnete skládat stativ. Vyplatí se například předem zmapovat a nafotit místo, které jste si vybrali. Ideálně v noci, kdy se odhalí celá scéna včetně všech světelných detailů, kterých byste si ve dne nemuseli všimnout. Navíc vám to pomůže určit přesnou polohu Polárky. Tedy hvězdy, kolem které se všechno točí.

Nezapomeňte také zkontrolovat, v jaké fázi se nachází Měsíc. Zpravidla při focení pohybu hvězd moc žádaný není. Někdy ale naopak zvládne vyřešit otázku s nasvícením scény. Tak jako tak platí, že do záběru by se dostat neměl.

Mějte situaci pod kontrolou

Základním předpokladem pro focení star trails jsou příznivé povětrnostní podmínky. Jen jasná obloha ale zdaleka nestačí.

Fotografované hvězdy potřebujete nejen spatřit, ale mít je nad hlavou po celou dobu expozice. Jinak se místo celistvých linií ukážou na výsledném snímku izolované, přerušované čáry. S trochou nadsázky by se ve vás měl probudit meteorolog-začátečník, který je schopný správně odhadnout situaci příštích hodin.

V první řadě ale pracujte s aktuálním počasím, které v místě panuje.

Seznamte se i s nejnovějšími předpovědními modely či snímky z družic, které vaše odhady upřesní. Myslete přitom na to, že kromě oblačnosti vás můžou nepříjemně překvapit také teplotní výkyvy, lokální mlžný opar nebo poryvy větru.

Příprava kompozice a výsledný složený obraz.
Canon EOS 400D, Tokina 12-24 mm f/4.0, 80×30 s, f/5, ISO 800, ohnisko 12 mm (EQ 35: 19 mm)

Výběr místa je při focení hvězd zásadní

Poku přemýšlíte, jak fotit noční oblohu, aby byly hvězdy co nejjasnější, vyhněte se světlu měst. Nesprávné a především zbytečné venkovní osvětlení je totiž významnou překážkou pro astronomy stejně jako pro fotografy. Každé vzdálení se od rušivého světla se pozitivně podepíše na jasu hvězdného pozadí.

Naopak nespoléhejte na to, že vás v této roli zastoupí lepší fotoaparát nebo grafický editor.

Neméně důležitá je nadmořská výška. Pro průzračnější vzduch a menší světelný smog jsou často vyhledávané hory. Naopak problematická jsou například údolí řek, kde navíc hrozí větší riziko, že se po setmění setkáte s mlhou.

Vhodná výbava pro zachycení star trails

Obsah fotografické brašny hodně napoví, jakých výsledků můžete dosáhnout a jaké jsou vaše limity. Proto si předem vše nachystejte a zkontrolujte funkčnost jednotlivých částí své výbavy.

Neměly by v ní chybět:

• Kvalitní stativ – stabilita sestavy je při focení hvězd zásadní. Při dlouhých expozicích totiž na stativ kladete vysoké nároky, a špatně zvolený stativ se projeví víc, než při běžném focení.
• Vhodný fotoaparát – pro snímání star trails potřebujete manuální režim s dostupnými časy alespoň 30 s, případně s režimem B (bulb). Pokud tedy vlastníte zrcadlovku, máte vyhráno.
• Dálková spoušť – díky ní nehrozí, že foťák svým dotykem roztřesete.
• Vhodné oblečení – hvězdné dráhy vyfotíte pouze v noci, proto počítejte s nižší venkovní teplotou. Věřte, že ani v létě nebývá natolik teplo, abyste celou noc příjemně strávili jen v krátkém rukávu. Často tak oceníte přibalenou deku či rukavice.
• Bateriový grip s dalším akumulátorem – vzhledem k tomu, že v chladnějším počasí budete svůj fotoaparát používat i dlouhé hodiny, nemusíte si vystačit s kapacitou baterií. Přibalte proto bateriový grip.
• Kompas či chytrý telefon s hvězdnou mapou – zapomenout by na něj neměli zvlášť sváteční pozorovatelé noční oblohy. Mezi souhvězdími se totiž potřebujete orientovat alespoň na té úrovni, že dokážete ukázat k Velkému vozu a podle něj najít Polárku.
• Červená dioda – okolní šero vás bude svádět k tomu, abyste sáhli po kapesní svítilně. Daleko lépe se však uplatní červená dioda. Výkonem sice nenahradí klasické svítilny, ale pro tyto podmínky je k nezaplacení.

Myslete také na to, že pohled na displej či jiný zdroj světla nebývá pro oči přivyklé na tmu vůbec příjemný. Displej fotoaparátu proto nekontrolujte zbytečně často.

Kompozice star trails není jen o hvězdách

Při focení hvězd bude dominantním prvkem bezpochyby jejich pohyb promítnutý na nebeské sféře. Troufám si tvrdit, že na většině snímků se také bude záměrně nacházet právě jeden z nebeských pólů. Vypadá to dobře a získáte tak obraz relativně soustředných kružnic.

Pamatujte na to, že zkreslení objektivu má za následek deformaci, která je umocněna zejména po okrajích snímku. Zpravidla také platí, že čím menší ohnisko (tedy širší záběr) zvolíte, tím patrnější efekt oválu bude.

U techniky star trails nezapomínejte ani na celkovou kompozici – tedy i na  vhodné popředí.

Myslete na to, že ostříte na nekonečno, takže objekty vzdálené do několika metrů nemusí být správně vykreslené. Daleko od měst také nebude příliš světla, což může zkomplikovat záměr umístit do záběru tmavý předmět.

Scénu proto můžete přisvítit. Je ale třeba pracovat s citem, abyste zachovali jas nad horizontem.

Správné nastavení fotoaparátu

Nastavení fotoaparátu si pečlivě promyslete a zkontrolujte. Ostření je opravdu klíčové. Po přepnutí voliče do polohy automat vyhledejte jasný bod v dáli a na něj zaaretujte. Pak se potřebujete vrátit k manuálnímu ostření, aniž byste omylem přeostřili. Pokud si nebudete jisti, pořiďte pár kontrolních snímků a vše zkontrolujte.

Focení pohybu hvězd můžete snadno pokazit dřív, než vůbec začnete. Kritický je moment, kdy stisknete spoušť fotoaparátu. V těsném sledu navazuje sklopení zrcátka a poté otevření závěrky.

Abyste se vyhnuli roztřesení obrazu, použijte dálkovou spoušť nebo samospoušť. Všechny dnešní zrcadlovky také umožňují předsklopení zrcátka. Pokud nevíte, jak na to, projděte si příručku svého fotoaparátu. Majitelé kompaktů a bezzrcadlovek to samozřejmě řešit nemusí.

Protože fotíte ze stativu, vypněte optický stabilizátor. Ať už je integrovaný v objektivu nebo v těle přístroje. Jeho použití může naopak jinak stabilní sestavu jemnými korekcemi rozechvět.

2 možnosti expozice při focení star trails

Zvládnout expozici při focení pohybu hvězd rozhodně není samozřejmostí. Jen tato problematika by vydala na samostatný článek. Zjednodušeně se dá říct, že můžete využít dvě metody:

• Vyfotit vše jediným snímkem v režimu B.
• Pořídit několik snímků s kratším časem (stále ale v desítkách vteřin), které poté složíte.

Oba přístupy mají své výhody, ale jak už to bývá, žádný z nich není jednoznačným vítězem. Nicméně podstatně jednodušší cestou je varianta jednoho snímku, tedy single-shot.

S expozičními parametry nepomůže ani jindy spolehlivý expozimetr. Protože potřebujete posbírat na čip co nejvíce světla, ideální nastavení může vypadat například takto:

• clonové číslo – pokud to není vyloženě nutné (horší optické vlastnosti, hloubka ostrosti), volte clonu otevřenou.
• citlivost – je kompromisem mezi množstvím šumu a úrovní jasu, obvyklé hodnoty ISO 800–3200.
• čas (souhrnný) – každou hodinu opíše hvězda zdánlivě 1/24 z celé kružnice, což není mnoho. Širokoúhlé pohledy s Polárkou v záběru proto doporučuji nesnímat kratší dobou než jedna hodina, která je opravdu minimum. S ohnisky nad 100 mm ale stačí méně.

Kouzlo focení pohybu hvězd je ve sbírání zkušeností a v možnosti inspirovat se podobnými obrázky jiných autorů. Vyzkoušejte proto vše i vy a podělte s námi o své zkušenosti. Přejeme hodně jasných nocí.