Fotografovat ptáky za letu není žádná hračka. Sledovat hledáčkem fotoaparátu objekt, který může letět i stokilometrovou rychlostí, chce trochu šikovnosti a nějaké zkušenosti – a ty nezískáte, pokud nebudete zkoušet. Otestujte si proto pár tipů, jak zachytit nejlepší okamžiky ptáků v letu a pohybu obecně. Váš fotoarchiv pak bude pestřejší.

I když se to na první pohled nezdá, fotografování ptáků není úplně tak jednoduché. Úspěšný „lovec fotek“ potřebuje ve své fotovýbavě minimálně zrcadlovku a teleobjektiv. Zároveň musí mít postřeh a být nenápadný, jinak ptáky vyplaší a nebude mít co fotit. Zatímco v minulém článku Jak fotografovat ptáky ve městě i v přírodě jsem vám ukázal focení v různých obdobích a základy fotografického úspěchu, v tomto článku přejdu k dalšímu stádiu – focení ptáků v pohybu.

Na čekanou v zimě: Vsaďte na krmítko

Jedním ze způsobů, jak efektivně fotit ptáky, je ten, že na ně budete čekat. V zimě doporučuju použít krmítko. Sýkorky a jiní pěvci dříve nebo později přiletí. Umístěte si do blízkosti krmítka židli a fotoaparát na stativu a jen čekejte, dokud nebudou mít ptáci hlad a nepřiletí.

Pro focení pěvců obecně platí „pravidlo“ – na 100 mm objektivu 1 metr vzdálenosti. Pokud tedy máte objektiv s ohniskovou vzdáleností 300 mm, neměli byste sedět dále než 3 metry. Tak si zajistíte, že vyfotografovaný pták bude zaujímat dostatečně velkou část snímku.

Aby na fotkách současně nebylo i krmítko, doporučuju přidělat drátkem ke krmítku větvičku, na níž můžou ptáci odpočívat. Díky tomu je můžete snáze fotit.

Na čekanou mimo zimu: Základem je maskování

Praktikovat něco podobného v dalších ročních obdobích ale není tak jednoduché. Proto je dobré – nejlépe mimo dobu hnízdění – vyhledat místo s větším výskytem ptáků a vyrobit krmítko přírodního typu, aby ptáci, kteří na něm budou vyfoceni, vypadali jako v přirozeném prostředí.

Dobrým pomocníkem je v tomto ohledu pařez, na jehož vrch můžete naskládat mech. Do mechu nasypte třeba semínka slunečnice nebo moučné červy – záleží na tom, jakého ptáka chcete fotografovat. Také doporučuju „zakrmit“ i několik dní předem, aby ptáci věděli, že na tomto místě naleznou potravu.

U takovéhoto focení už je však potřeba vytvořit si maskování a hlavně mít pevnější nervy, protože mimo zimu jsou ptáci více bojácní. Jako kryt vám postačí maskovací síť, přenosný fotokryt nebo jednoduchý kryt postavený z přírodních materiálů – kostru krytu můžete postavit z větví, rákosí nebo travin. Důležité je, aby bylo dovnitř krytu co nejméně vidět. Zároveň je pro vás důležité, abyste měli dobrý výhled ven. Myslete také na to, aby objektiv zbytečně netrčel z krytu.

Pokud chcete fotit vodní ptáky, hlavním problémem bude, že se nedají dopředu „zakrmit“. Budete tedy potřebovat dobrý kryt, který je blízko k vodě a kvůli pěknému „rozmazání“ pozadí co nejníže k hladině. Důležité je přijít na místo za tmy, aby vás ptáci neviděli přicházet. A pak už nezbývá než čekat, až vodní ptáci připlavou a nechají se vyfotit.

Fotografování na šoulačku: Buďte vždy ve střehu

Princip fotografování „na šoulačku“ není v ničem jiném, než že vezmete foťák do ruky, jdete se projít přírodou a fotíte všechno, co vám přijde pod ruku. V tomto případě ale bývají setkání s ptáky často velmi krátká a nečekaná. Jelikož nevíme, kde se pták objeví a jestli bude sedět nebo poletí, je dobré být připraven na různé možnosti.

Doporučuju nastavit si vyšší ISO – nikdy nevíte, jestli se pták objeví na slunci nebo ve stínu, kde se vám může razantně prodloužit čas závěrky. Šumu se bát nemusíte. Ve stínu podá fotoaparát výsledek, na jaký jste zvyklí. A na světle se šum neprojeví ani na vyšší ISO.

Druhým pomocným faktorem je kontinuální ostření, to pro případ, kdyby se pták pohyboval (u Canonu značeno jako AI Servo a u Nikonu jako AF-C). Používejte středový ostřicí bod, protože je nejpřesnější a v krátké chvíli nebudete mít možnost volby jiných ostřicích bodů. Případný ořez se dá udělat později v počítači.

Fotografování ptáků v pohybu

Při focení ptáků je, stejně jako u pohybujících se objektů, potřeba nastavit pár určitých parametrů, dodržet několik zásad a pak zbývá už jen zkoušet a zkoušet.

Pro focení letovek a akčních snímků používejte vždy kontinuální ostření (AI Servo, AF-C). Nastavujte vyšší clonové číslo (f/6.3 a více) pro zaostření co největší části snímku. Kontrolujte délku času závěrky, která by pro akční děje měla být alespoň 1,5násobek ohniskové délky objektivu (například u 300mm objektivu by měl minimální čas závěrky být 1/500 s), zajistíte tak menší šanci na roztřesení snímku. Používejte sekvenční snímání v maximální možné rychlosti. Pokud váš objektiv nebo fotoaparát obsahuje stabilizátor obrazu, používejte jej.

Kontinuální ostření v praxi

Jak vlastně kontinuální ostření funguje? Fotoaparát v tomto režimu ostří na všechno, co se objeví před zvoleným ostřícím bodem. Při namáčknutí (a držení) spouště do půlky fotoaparát stále přeostřuje.

Když fotím pohybující se objekt a chci, aby byl ostrý, musím držet namáčknutou spoušť do půlky a objekt sledovat i pohybem foťáku, jinak aparát zaostří na to, co zrovna bude před ostřicím bodem.

Pokud jste si jisti, že svým pohybem, tedy ostřicím bodem, sledujete pohyb objektu, stačí jen domáčknout spoušť a stále sledovat objekt i pohybem fotoaparátu. V případě, že máte nastaveno sekvenční snímání, fotoaparát udělá několik snímků se zaostřením na objekt. Držte spoušť, dokud akce neskončí a potom vyberte nejpovedenější fotografii.

Kontrolujte pozadí za objektem i vaši pozici

Chcete-li fotit ptáky v letu nebo v pohybu po hladině a podobně, snažte se fotit vestoje a v momentu, kdy poletí v úrovni vašich očí. Nejsnáze se tak fotí a zároveň fotografie nejlépe vypadá. Jestliže při focení dřepíte, fotografie budou často rozmazané.

Hlídejte si, aby bylo slunce za vašimi zády a kontrolujte pozadí. Pokud budete chtít fotit tmavého pohybujícího se ptáka proti tmavému pozadí, nejspíš se vám to nepodaří – to je výzva i pro ty nejlepší přístroje ze všech. Podobný problém nastává i proti bílým mrakům na obloze.

Nebojte se neúspěchu

Nenechte se odradit neúspěchem při prvních pokusech. Fotografování ptáků v letu je opravdu těžké. Vždyť i obyčejná kachna divoká letí až stokilometrovou rychlostí a může trvat dlouho, než se začnou rodit povedené snímky.

Ideálním objektem pro začátky je racek, který krouží i nad rohlíkem plovoucím po řece. Pták často téměř zastaví a vy se na něm můžete všechno dobře naučit. Tak hodně zdaru!