Jak na ultraširoké objektivy

Ultraširoké objektivy posouvají fotografii dál než je jen pouhé zachycení reality tak, jak ji můžeme vidět vlastníma očima. Právě tím jsou mě velice zajímavé. Práce s nimi je však v mnoha ohledech specifická, pojďme se na ně podívat zblízka.

Díky spolupráci s českým zastoupením Nikonu mi na stole přistály hned dva ultraširoké objektivy – klasický ultraširoký objektiv Nikon 10-24 mm F3,5-4,5G ED a zástupce rybích ok Nikon 10,5 mm F2,8G ED DX Fisheye-NIKKOR. Vzhledem k tomu, že jsem se rybím okům věnoval nedávno v samostatném článku, dnešní článek bude především o tom, jak pracovat s klasickými ultraširokými objektivy.

Technické okénko
Za utraširoký můžeme považovat takový objektiv, jehož optická soustava nám dovoluje velmi široký úhel záběru – obvykle více než 90° horizontálně. To je víc než dokážete vidět lidský okem. U fotoaparátu s čipem o velikosti kinofilmového políčka (full-frame) jde o ohniskové vzdálenosti 17 mm a kratší, v případě menšího čipu (APS-C) jde o ohniskovou vzdálenost 12 mm a kratší.
Ultraširoké objektivy ještě můžeme rozdělit na klasické objektivy a rybí oka. Rybí oka jsou specifická svým extrémním úhlem záběru (až 180° horizontálně i vertikálně), ale naprosto jasně přiznávají deformování linií. To je patrné například v horizontech moře, liniích budov a podobně.

Široký úhel záběru

V mém případě byl objektiv Nikon 10-24 mm F3,5-4,5G ED nasazený na těle s menším čipem, pro které je ostatně i určen, takže ohnisko v přepočtu na kinofilm vychází na 15–36 mm. Výrobce uvádí, že na krátkém ohnisku je úhel záběru 109°. Široký úhel záběru si však vybírá svou daň. Zjednodušeně řečeno: cokoliv, co fotíte s ultraširokým objektivem na jeho kratším ohnisku, je prostě strašně malé. Jsou ale případy, kde se impozantní šířka záběru vyloženě hodí, například u krajin nebo architektury.

Svým tvarem a zpracováním nepatří tento objektiv k obrům, délka 9 cm a váha necelého půl kila není nic neovyklého. Spolu s tělem zrcadlovky jsem jej pohodlně dal do brašny, kterou používám na foťák se základním objektivem.

Nikon 10-24 mm F3,5-4,5G ED (Zdroj: Nikon.cz)

Nikon 10-24 mm F3,5-4,5G ED (Zdroj: Nikon.cz)

Pozor na deformaci!

Druhá vlastnost ultraširokých objektivů, která už je bohužel negativní, jsou silné deformační vlastnosti objektivu, které se projevují zejména v rozích fotografie. To platí samozřejmě obecně pro všechny ultraširoké objektivy, protože jde o konstrukční problém. Z osobní zkušenosti nedoporučuji fotit tímto objektivem skupiny lidí, osoby na krajích jsou na výsledné fotografii výrazně širší než ve skutečnosti. To stejné platí i u fotografování postavy z blízka – část zdeformované postavy se totiž fotografovaným líbít nebude.

Ukažme si to na příkladu autora článku. Canon EOS 5D Mark II, EF Canon 14mm F2,8 L II USM, 1/125 s, F2,8, ISO 160, ohnisko 14 mm, foto: Pavel Mašek.jpg

Ukažme si to na příkladu autora článku.
Canon EOS 5D Mark II, EF Canon 14mm F2,8 L II USM, 1/125 s, F2,8, ISO 160, ohnisko 14 mm, foto: Pavel Mašek.

Fotíte-li tedy cokoliv, kde si lidské oko umí snadno představit rozměry a proporce, snažte se tyto objekty držet uprostřed fotografie. Na druhou stranu efekt deformace (protažení) v rozích lze v některých případech i vhodně využít, třeba podobně jako na mém příkladu gondol v italských Benátkách.

Příklad, kdy lze z obrazové deformace objektivu udělat výhodu. Nikon D7000, Nikon 10-24 F3,5-4,5, 1/125 s, F8, ISO 100, ohnisko 10 mm.jpg

Příklad, kdy lze z obrazové deformace objektivu udělat výhodu.
Nikon D7000, Nikon 10-24 F3,5-4,5, 1/125 s, F8, ISO 100, ohnisko 10 mm.

Ostré fotografie

Dalším specifickým rysem těchto objektivů je velmi velká hloubka ostrosti, i na nízkých clonových číslech se tedy rozlučte s rozostřeným pozadím. U standardního užití, jako jsou krajiny nebo architektura, to však není překážka.

Při nastavení foťáku stejném jako na fotografii níže, je hyperfokální vzdálenost  80 centimetrů. Při nejmenší možné cloně pak okolo 150 centimetrů.
Všechno je ostré. Nikon D7000, Nikon 10-24 F3,5-4,5, 1/320 s, F6,3, ISO 100, ohnisko 10 mm. 

Všechno je ostré.
Nikon D7000, Nikon 10-24 F3,5-4,5, 1/320 s, F6,3, ISO 100, ohnisko 10 mm.

Vady objektivů

I z technického pohledu nesou fotografie focené na krátkých ohniscích technické chyby jako jsou transformace, vinětace nebo chromatická aberace. V Zoner Photo Studiu 17 je však možné tyto chyby velmi jednoduše odstranit díky automatické korekci optických vad pomocí LCP profilů.

Chromatická aberace je barevná vada soustavy čoček, která se projevuje barevným lemováním zejména kontrastních hran na fotografiích.
Růžová barva podél hran je výsledkem chromatické aberace.jpg

Růžová barva podél hran je výsledkem chromatické aberace.

Chromatickou aberaci můžete odstranit v Zoner Photo Studio.jpg

Chromatickou aberaci můžete odstranit v Zoner Photo Studio.

Tip na závěr

Pokud si budete chtít na ultraširoký objektiv pořídit filtr, zkontrolujte, zda jeho nasazení nebrání vypouklá přední čočka!

V mém případě, kdy nedbám na dokonalou technickou stránku, jsou ultraširoké objektivy zajímavou možností pro běžné užití. U základního objektivu v 80 % případů používám krátká ohniska a na delší portrétní ohniska používám pevná skla (30 a 50 mm) s větší světelností pro lepší práci s hloubkou ostrosti. Proto několikatýdenní zkušenost s užíváním tohoto objektivu celkem zahýbala s mými preferencemi.

 

Poslední aktualizace 18. září 2014

17 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Michal Prouza

Michal Prouza pracuje v ZONER software od r. 2010. V létě 2011 vyměnil kompakt za digitální zrcadlovku a od té chvíle se tak seznamuje s pro něj dosud neprozkoumanou fototechnikou. Fotí všude tam, kde cítí příležitost získat nové zkušenosti a prohloubit ty stávající.

Číst všechny články.

Komentáře