Odhalit ta nejdrobnější a nejzajímavější kouzla přírody a hmyzu. O to se pokouší makrofotografové a entomologové po celém světě. A výsledky jejich práce dokáží vyrazit dech. Osvojit základy makrofotografie si může přitom každý začínající fotograf. Podívejte se, jak na to.

Makrofotografie je žánr, při kterém se fotograf zaměřuje na snímání miniaturního světa, který většinou není pouhým okem viditelný. Makrofotograf se pohybuje v měřítku zvětšení od 1:1 až 30:1. Pokud by fotograf překročil měřítko zvětšení 30:1, nefotografoval by už makro, ale mikrosnímky, pro které je potřeba i mnohem složitější technika snímání než u běžné makrofotografie.

Se zvětšením vám pomůže nejen makroobjektiv

Pokud fotografujete objekt v měřítku 1:1, fotografovaný objekt vám pokryje celý čip, ale pokud fotografujete v měřítku 5:1, čip pokryjete pouze částí fotografovaného objektu a objekt v hledáčku bude pětkrát větší než ve skutečnosti. Pro fotografování objektů ve větším měřítku než 1:1 potřebujete specializovaný objektiv. Momentálně ho má ve svém portfoliu pouze Canon. Je to legendární Canon MP-E 65 mm f/2.8 a nabízí zvětšení až 5:1. Pokud doma máte zrcadlovku jiné značky, dosáhnete potřebného zvětšení pomocí mezikroužků, které se vkládají mezi objektiv a tělo fotoaparátu.

Další metodou, jak docílit většího zvětšení než 1:1, je reverzní nasazení objektivu pomocí reverzního kroužku. To je velice oblíbená technika u těch makrofotografů, kteří mezi reverzně nasazený objektiv a tělo fotoaparátu často přidávají makroměchy, případně zmiňované mezikroužky.

Řešením jsou také makropředsádky. Pozor si ale dávejte na jejich kvalitu. Skutečně se nevyplatí šetřit, spíše zainvestujte například do Reynox DCR-250, která je složena z dvou kvalitní čoček a díky tomu je obraz ostrý po celé ploše čočky a bez chromatické aberace.

Pokud máte kompaktní fotoaparát, nezoufejte. V dnešní době dokáží kvalitní makrosnímky pořizovat i tyto malé stroje.

K čemu je makrofotografie dobrá?

Při focení produktů makrofotografii využijete k zachycení maxima detailů například u šperků. Sice narazíte na malou hloubku ostrosti, ale ta lze vyřešit tzv. focus-stacking metodou.

Já makrofotografii využívám nejčastěji při fotografování světa hmyzu. Je to mnohem složitější disciplína, protože pracujete v terénu a jste vázáni na všechny vlivy okolí. Navíc se musíte obrnit božskou trpělivostí – hmyz je totiž velice čiperný, pokud fotografujete kdykoliv jindy než brzy ráno.

Entomologové, stejně jako někteří makrofotografové, bezbolestně usmrcují hmyz éterem a následně jej fotografují v interiéru. Pro běžného makronadšence takový postup postrádá kouzlo momentu a radost z úlovku krásného snímku z terénu. Pokud navíc usmrcený hmyz nevyfotografujete včas, podepíše se na něm rozklad a snímek tak hodně ztratí na kráse.

Mějte oči na pozoru

V makrofotografii dbejte několika zásadních pravidel, jinak váš snímek nebude to pravé, co jste asi čekali. Na co si tedy dát během fotografování pozor?

Je těžké určit, který z výše zmíněných problémů je tím největším. Všeobecně platí, že neostrá fotka má místo jediné – v koši. Neostrosti se dá vyhnout mnoha způsoby, jak lepším držením fotoaparátu, tak použitím stativu, případně blesku a kratších časů závěrky.

Světlo a nasvícení snímku je v makrofotografii dlouhá kapitola sama o sobě. Někdo preferuje kruhové makroblesky, druzí je zavrhují a používají klasické externí blesky. Jediné, na čem se obě strany shodnou, je difúzování světla vycházejícího z blesku tak, aby stíny byly co nejméně ostré a detaily co nejprokreslenější s minimem odlesků.

Kompozice a pozadí je podle mě u makrofotografie ještě důležitější než u jiných fotografických žánrů. Fotografujete totiž objekt, který zabírá většinu snímku. diváka tedy zaujme, zda jste volili kompozici s pohledem z očí do očí, kdy fotografie dosáhne osobnějšího kontaktu, objekt na snímku tedy více “komunikuj” s divákem oproti usazenému objektu do zlatého řezu sedícího například na květině.

Dejte si záležet i na pozadí, jinak můžete i kvalitní kompozici znehodnotit. Pokud zvolíte k zelenému šperku zelené pozadí, objekt bude nevýrazný a diváka nebo zákazníka nijak neupoutáte. Vhodným pozadím pro šperky jsou neutrální barvy: šedá, bílá a černá.

Pokud fotografujete hmyz, můžete použít také černé pozadí, kde krásně vynikne. Navíc celý snímek vypadá jako z atlasu. Stejně tak je vhodné i bílé pozadí. Stačí přitom tvrdý černý nebo bílý papír, který si s sebou vezmete do terénu.

Jako zajímavá pozadí pro fotografování hmyzu slouží i přírodní barvy jako modrá, zelená, oranžová, žlutá, hnědá či červená.

Jak tedy začít?

Zpočátku vám stačí technika, kterou momentálně vlastníte. Je zbytečně okamžitě utíkat do obchodu a kupovat makroobjektiv, když nevíte, zda vás tento fotografický žánr bude bavit. Zvětšení 1:1 proto zkuste dosáhnout jinými alternatnivními metodami, které jsme zmínili v úvodu. Přece jen do nich investujete mnohem méně.

A pokud vlastníte kompakt, máte o hromadu starostí méně a vlastně jste na začátku i ve výhodě.

Na prvních snímcích je dobré zaměřit se při zvětšení 1:1 na šperky a mrtvý hmyz. Pokud vás makrofotografie chytne za srdce, pomalu vylaďte svícení a vyrazte fotografovat do přírody živý hmyz, případně makro krásy flory.