Super makro: objevte kouzlo makrofotografie s velkým zvětšením

Většina fotografů se zabývá focením běžně pozorovatelných věcí. Ale je možné využít fotoaparát jinak a ponořit se do světa, který běžně nevidíme. Nebo alespoň ne příliš detailně. Vydejte se s námi na cestu za hranice běžné makrofotografie. Ukážeme si jeden ze způsobů, jak fotit super makro, tedy makro s velkým zvětšením.

Super makro focení je sice pro každého, ale přece jen je potřeba nějaké méně standardní vybavení. Nicméně to existuje v mnoha různých cenových hladinách. Můžete začít velmi skromně a až když vás zkoumání detailů chytí, tak se pusťte do vylepšování výbavy.

Co je super makro?

„Běžné“ makro se obvykle definuje jako zvětšení 1:1 – objekty se na snímač promítnou ve své skutečné velikosti. Alespoň na full frame senzoru, který má šířku 36 mm.

Při větším zvětšení se pomalu dostáváte do zóny super makra. Pro objekt šířky 18 mm, který vyplní celé 36mm políčko, dostanete zvětšení 2:1. Pokud by se vám to povedlo s 9mm objektem, je to zvětšení 4:1 a tak dále.

Focení v miniaturních vzdálenostech přináší radosti, ale také komplikace, které musíme vyřešit. Na ty se podíváme v dalších odstavcích.

Objektiv nebo jeho náhrada

Nejjednodušší je pořídit specializovaný objektiv. Je to ale zároveň řešení nejdražší, protože super makro objektivy často nelze použít na nic jiného. Typickým příkladem je Canon MP-E 65mm/2.8 1-5x Macro, který má maximální ostřící vzdálenost asi 31 cm. Na portréty a krajiny tak můžete zapomenout.

Naštěstí jsou k dispozici alternativy. Většina počítá s tím, že vlastníte přístroj s výměnnými objektivy, ale pokud tomu tak není, existují i předsádky (podle typu konkrétního aparátu) nebo předsádkové čočky zašroubovatelné do filtrového závitu (ty jsou univerzální). Obojí si můžete představit jako lupu před objektivem, která zvětšuje obraz, než ho pošle dál.

Pro fotoaparáty s výměnnými objektivy jsou klasikou mezikroužky, které se umístí mezi běžný objektiv a tělo fotoaparátu. Tím se na senzor dostane jen středový výřez obrazu, příslušně zvětšený, navíc se rozsah ostření posune mnohem blíž k fotoaparátu (čímž přestane být možné ostřit do dáli).

Podobně fungují telekonvertory, i když u těch je makro zvětšení spíš sekundární. A kvůli jejich ceně je nepraktické pořizovat si je jen na makro fotky.

Použitelná vychytávka je i objektiv uchycený obráceně, kdy jen za pomoci levného reverzního kroužku použijete svoje existující vybavení.

Neměli bychom zapomínat ani na prostý výřez z fotky na PC. V dnešní době přístrojů s haldami megapixelů tolik nevadí, když pár milionů pixelů zmizí.

Kombinací popsaných možností lze dosáhnout ještě výraznějšího zvětšení. Například u většiny fotek v článku používám 100mm makro objektiv s maximálním zvětšením 1:1 (a stále s možností ostření na nekonečno), ke kterému jsme přidal celkem 65 mm mezikroužků a navíc 2x telekonvertor. Tím jsem se dostal až k maximálnímu zvětšení zhruba 4:1.

Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Sestava použitá pro focení: Zleva objektiv Canon EF 100/2.8L IS Macro, za ním tři černé makro kroužky a bílý 2x telekonvertor. Protože ten končí bajonetem EF a Canon u bezzrcadlovek přešel na bajonet RF, je mezi telekonvertorem a tělem ještě EF-RF adaptér.
Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Pro vaši představu je vlevo záběr „normálním“ makro objektivem Canon EF 100/2.8L IS Macro, vpravo po přidání mezikroužků a telekonvertoru.

Problém č. 1 – ztráta obrazové kvality

Každý člen navíc zvětšuje obraz i s jeho vadami. Proto doporučuji před focením zjistit, v jakém rozsahu clonových čísel získáte s objektivem doplněným nástavci nejlepší obraz. U mě to bylo kolem f/4 až f/5, ale pro zvětšení nebo zmenšení hloubky ostrosti jsem se stejně musel občas odchýlit.

Samozřejmě čím kvalitnější je objektiv, se kterým začínáte, tím lepší. S objektivem, který je i normálně použitelný jen s přivřením obou očí, sice po přidání mezikroužků dostanete makro, ale bude rozmazané nebo plné barevných problémů.

Problém č. 2 – ztráta světla

U většiny adaptérů typicky přicházíte o část světla, které by jinak dopadlo na senzor. Kombinací více nástavců se tato ztráta dál prohlubuje.

V mém případě objektiv Canon 100/2.8L IS Macro má standardní světelnost f/2.8, ale po zaostření na minimální makro vzdálenost se chová jako f/5.6 (v podstatě už v něm jsou mezikroužky zabudované). To znamená 4krát méně světla. Po přidání sady mezikroužků už je to 8krát méně a když se přidá i telekonvertor, jedná se o 32násobný úbytek světla oproti startovacímu bodu. Clona je pořád nastavena nejnižší f/2.8, takže pokud bych chtěl použít f/8, úroveň světla klesne celkem 256krát! Je to jako fotit s clonou f/45.

Naštěstí naopak zdroje světla na krátkou vzdálenost velmi zesílí, takže je stačí přisunout velmi blízko k fotografovanému předmětu. Když se nebudete bát stativu, můžete použít i dlouhou expozici, která ztrátu světla vykompenzuje.

V mém případě byl zdrojem světla dálkově odpalovaný externí blesk, makro nadšenci mají v oblibě také kruhový blesk (ring flash). Rozptýlené světlo je příjemnější než bodové přímo z blesku, takže jsem používal maličký softbox nebo kus papíru před foceným objektem.

Problém č. 3 – vše se třese a není nic zaostřené

Hloubka ostrosti je v tomto měřítku miniaturní. Problém je jak zaostření, tak i udržení roviny ostrosti na správném místě. Při focení z ruky je jednodušší manuálně nastavit předem minimální vzdálenost a pak pomalým pohybem dostat objekt do roviny zaostření.

Pro přesnější práci a opakovatelnost je lepší použít stativ. Třes je přítomný i tady, takže se připravte na složitější ostření a použití spouště s prodlevou. Spousta aparátů je také připojitelná k počítači nebo chytrému mobilu, takže hračičkové mohou ovládat spoušť, nastavení a potenciálně i ostření vzdáleně.

Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Na černé látce je rozsypaný sezam na focení, za ním blesk s nasazeným difuzérem/mini-softboxem. Focení je ovladatelné jak z aparátu, tak z notebooku vedle. Baterka je připravena pro jednodušší ostření.

Pro ty z nás, kteří nejsou šťastnými vlastníky stativové hlavy s makro posuvem, je často praktičtější posunovat s předmětem, než upravovat šroubky na stativu.

Pro experty existují speciální aplikace jako například Helicon Focus. Ta umožní automatizovaně pořídit desítky fotek s drobně posunutým zaostřením a poté je na PC všechny spojit do jedné. Z každého zdrojového snímku se použije jen nejostřejší část a dohromady tak vznikne obrázek s mnohem větší hloubkou ostrosti, než by bylo možné vyfotit. Této technice se říká focus stacking.

TIP: Focus stacking můžete udělat i v Zoner Photo Studiu X. Napsali jsme o tom článek Vyzrajte na nízkou hloubku ostrosti. Objevte kouzlo focus stackingu

Přírodní svět pro vaši inspiraci

Běžným cílem makrofotografů je přírodní svět a obzvlášť oblíbené jsou detaily hmyzu. Já jsem zvolil statičtější prostředí, kterým je koření.

Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Hřebíček v detailu.
Canon R5, Canon EF 100/2.8L IS Macro + mezikroužky + 2x TC, 1/200 s, f/5, ISO 100.

Přidávám tip, že vhodné je použít tmavý podklad (v mém případě kus černé látky). Při pokusech s bílým talířem se od něj odráželo světlo z blesku a i když talíř samotný na fotce není vidět, tak funguje jako intenzivní reflektor a výrazně snižuje kontrast fotek.

Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Levý snímek byl vyfocený na bílém talíři, pravý na černé látce.

Podobně snadno dostanete i obrázky dalších koření.

Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Petržel, pepř, krystalická sůl a sezam.

Pokud jste někdy přemýšleli o tom, jak vypadá sezamové semínko v detailu, tak tady je zvětšený výřez ze záběru výše:

Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Výřez z fotografie, zobrazující asi 3 mm velké semínko.

Zajímavé jsou i další přírodniny, níže například detail lastury.

Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Lastura nasvícená zepředu.
Canon R5, Canon EF 100/2.8L IS Macro + mezikroužky + 2x TC, 1/200 s, f/5, ISO 100.

Neobvyklého efektu docílíte se světlem, které svítí skrz předmět směrem do objektivu. Tenčí lastury tímto způsobem ožijí.

Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Lastura nasvícená zezadu.
Canon R5, Canon EF 100/2.8L IS Macro + mezikroužky + 2x TC, 1/200 s, f/5, ISO 100.

Podobný postup funguje také u jiných objektů, v následující ukázce je použitý tenký plátek pomeranče:

Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Plátek pomeranče je také prosvícený světlem zezadu.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 100/2.8L IS Macro + mezikroužky + 2x TC, 1/200 s, f/16, ISO 100.
Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Pro názornost i backstage fotka.

Ale i svět vytvořený člověkem

Až vás omrzí příroda, stojí za to se porozhlédnout po domácích potřebách. V obrázku níže jsou další příklady pro vaši inspiraci.

Super makro aneb makrofotografie na steroidech
Vyrobené super makro: Nepravé perly, sekundový ciferník ze starého budíku, řetěz na Vánoční stromek, „husí krk“ pro vedení kabelů.

Super makro je brána do nového světa

Ať už si za cíl vyberte cokoliv, budete nejspíš překvapeni novým pohledem na běžné věci. Je obvyklé, že něco nepůjde vyfotit podle vašich představ, ale jinde naopak odhalíte nečekané možnosti. Stačí to jen zkusit.

Každý týden nové články do vaší schránky

Přihlašte se k odběru toho nejlepšího z Milujemefotografii.cz

Email má špatný formát.
AutorVít Kovalčík

Od roku 2012 jsem na volné noze a živím se jako fotograf v Brně. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města.

Komentáře