Jak na externí blesk: Naučte se ho používat jako profesionál
Externí blesk je praktická pomůcka, kterou si spousta fotografů pořizuje hned na začátku svojí umělecké dráhy. Pomůže v situacích, kdy selhávají i nejlepší objektivy, a dokáže pomoci při nešťastném nasvětlení scény před vámi. Podívejte se na běžná použití a vhodná nastavení.
Co se dozvíte
- Jaké výhody má externí blesk oproti vestavěnému
- Proč a jak odrážet světlo od stropu nebo stěn
- Jak nastavit kompenzaci expozice blesku a kdy ji použít
- Jak využít blesk venku jako výplňové světlo
- Co je pomalá synchronizace a kdy přepnout na druhou lamelu
- Jak díky blesku zachovat atmosféru a získat přirozené nasvícení
Malý blesk zabudovaný ve fotoaparátu má občas také svoje využití, ale až s pořízením většího blesku do sáněk vašeho přístroje se vaše kreativní možnosti podstatně rozšíří. Zní to jako drahá hračka a opravdu – blesky přímo od výrobců fotoaparátů jsou nákladné, ale jsou tu i alternativy od čínských výrobců jako Godox nebo Yongnuo dostupné i za zlomek ceny.
Samozřejmě i tak to znamená nosit s sebou další věc. Proč by to vůbec mělo být tak zajímavé?
Otočte blesk nahoru
Jedna z hlavních výhod je možnost směrovat výboj. To je ideální do interiérů a obvyklý cíl bývá strop.
Silný výboj externího blesku se od stropu odrazí a měkce osvítí vše okolo. Světlo shora je mnohem přirozenější než prosté blesknutí rovně před sebe.
Pro srovnání stejná scéna, ale vyfocená s bleskem mířícím dopředu:
Odraz od stropu, ale přináší menší nevýhodu: Spodní strana tváří bude zastíněná a navíc v očích často bude chybět „jiskra“. Obojí řeší výsuvná destička na vrchním konci blesku, která část světla přesměruje dopředu.
Kromě stropu lze stejně snadno pro odrazy světla využít zdi.
Zachování atmosféry
Problém při použití blesku je občas jeho velký výkon, který sice osvítí vše potřebné, ale úplně přebije původní světelnou atmosféru. Ať už to byly barevné LED na party nebo zajímavé světlo z okna.
Možných řešení je víc a jeden z dobrých kompromisů je ztlumení výkonu blesku. Stejně jako existuje kompenzace expozice, což je nastavení na fotoaparátu, je tu i kompenzace expozice výboje (flash exposure compensation, FEC), která se nastavuje na blesku samotném.
Blesk totiž ve spolupráci s aparátem také velmi přesně počítá potřebnou sílu a dělá to tak, že se ve skutečnosti spustí dvakrát velmi rychle po sobě. První je předblesk zlomek sekundy před samotným focením, kdy se fotoaparát dívá na scénu skrz objektiv a měří změnu světla. Z toho vypočítá potřebný výkon a následuje správně silný záblesk.
Právě sílu druhého můžete ovlivnit, takže je snadné jej například ztlumit o -1 nebo -2 EV.
Focení s bleskem otočeným dopředu
Jsou chvíle, kdy odraz od stropu nemůžete využít. Například jste venku nebo je strop příliš vysoko, případně je příliš tmavý a prakticky nevrátí žádné světlo.
Pak je stále šance fotit s bleskem, jen bude otočený dopředu. Na snímku bude sice méně stínů, takže scéna nebude plastická, ale někdy je lepší mít nedokonalou fotku, než ji nemít vůbec.
Většina blesků má navíc překvapivě velký dosah díky čočce a motorku ukrytému v jejich hlavě. Blesk totiž bývá synchronizovaný s aktuální ohniskovou vzdáleností objektivu, takže například pokud zoomujete, slyšíte, jak se blesk přizpůsobuje také. Výsledkem je, že se všechna energie soustředí do mnohem menšího prostoru, který tak akorát stačí na pokrytí aktuálního zorného úhlu.
Standardně se blesk přizpůsobuje zoomu, aby pokryl příslušný záběr. Na druhém snímku byl ale pro ilustraci manuálně nastavený na co nejužší kužel světla, aniž by se zoomovalo s objektivem. Tohle by blesk udělal automaticky, kdybych měnil ohnisko objektivu.
Pro ultraširoké záběry, kdy zoom blesku nestačí, bývá připravena výsuvná rozptylka, která se umístí před výbojku.
Výplňový blesk
Kupodivu dává smysl používat blesk i za slunného dne. Samozřejmě náš cíl je pak osvětlený sluncem a světla je obecně dost, ale problémem jsou tmavé stíny na opačné straně.
Výplňový blesk (fill flash) je jednoduše využití přídavného světla k tomu, aby se tyto stíny prosvětlily. Opět můžete měnit kompenzaci expozice výboje, takže efekt může být stěží znatelný nebo naopak výrazný. Některé fotoaparáty mají speciální výplňový režim, který můžete zapnout v menu.
Bez blesku jsou stíny tmavé, ale stačí slabý výplňový blesk s kompenzací -2 EV a tmavé části se vcelku uvěřitelně projasní.
Jestliže je světla kolem vás opravdu hodně a potřebujete používat kratší časy než je takzvaná x-sync rychlost vašeho fotoaparátu (většinou kolem 1/200 s), nezapomeňte na blesku nastavit vysokorychlostní synchronizaci (high-speed sync), která vám dovolí fotit klidně i s expozicí 1/8000 s, ale se ztrátou výkonu. Důvody jsou dost technické a popsané v jiném článku o blescích.
Použijte pomalou synchronizaci
Možná jste si všimli, že je těžké nasvítit bleskem objekty v různých vzdálenostech. Je to proto, že síla záblesku je spočítaná pro jeden z objektů a se vzrůstající vzdáleností světlo rychle slábne. Proto se při práci s bleskem někdy setkáte s až příliš tmavým pozadím oproti světlým lidem vpředu.
Ale i zde existuje řešení, kterým je tzv. pomalá synchronizace (slow-sync). Trik je v tom, že nastavíte dlouhou dobu expozice, aby se zvládlo nasbírat dostatek světla z pozadí. Nevadí, když se tím dostanete do časů, které už nejsou v ruce udržitelné (například 1/2 sekundy místo běžných 1/100 s). Pozadí sice může být lehce rozmazané pohybem rukou, ale cílový objekt bude stále „zmražený“ výbojem blesku a tím i ostrý.
Pomalá synchronizace na prvním snímku s expozicí 0,5 sekundy nasbírala dostatek světla v pozadí, kam blesk nedosáhne. Když se na druhém snímku použila krátká expozice 1/60 s (a stejné ISO a clona), pozadí nebylo vidět.
Kreativní využití pomalé synchronizace
Někdy je rozmazání díky dlouhé expozici žádoucí. Dovolí vám vytvářet fotky, které nejsou jen odrazem reality, ale přinášejí něco nového. Většinou se používá ve chvíli, kdy chcete zachytit nějaký pohyb a to jak jeho akční-rozmazanou fázi, tak i ostrý snímek toho, co se hýbalo (nebo kdo se pohyboval).
Ale i tady číhá háček. Podívejte se na snímek níže:
Efekt je hezký, ale zdá se, jako by se tramvaj pohybovala opačným směrem. Stane se totiž to, že během dlouhé expozice se nejprve odpálí blesk a poté se sbírá světlo z okolí. Bylo by skvělé pořadí obrátit a přesně to se stane při použití funkce synchronizace na druhou lamelu (second curtain sync, rear sync a podobně). Někdy ji najdete v menu fotoaparátu, jindy se nastavuje na těle blesku.
Poté už fotka vypadá správně:
Ještě pro srovnání tramvaj bez blesku, která je rozmazaná k nepoznání:
Pomoc v nesnázích
Snad je vám teď mnohem jasnější, jak se blesk používá a co můžete od jeho funkcí čekat. Tohle vše vám pomůže pracovat i se složitými světelnými podmínkami a nemusíte se bát prakticky žádné situace. Stále je to ale jen první část a pokročilejší fotografové mohou sundat blesk ze sáněk a odpalovat jej na dálku nebo používat různé modifikátory pro úpravu světla. Ale to už jsou náměty na další články.
FAQ: Nejčastější otázky o focení s externím bleskem
Musím mít drahý blesk od výrobce fotoaparátu? Ne. Na trhu jsou spolehlivé alternativy jako Godox nebo Yongnuo, které nabízejí podobný výkon za výrazně nižší cenu. Důležité je jen ověřit kompatibilitu s vaším fotoaparátem.
Při focení s bleskem nejde odrazit záblesk od stropu. V takovém případě můžete blesk nasměrovat dopředu nebo využít bílou zeď, rozptylku či přenosný difuzér. Ty pomohou světlo změkčit a rozptýlit.
Jak fotit s bleskem venku? Použijte ho například jako výplňové světlo. Pomůže prosvětlit stíny v obličeji nebo na těle, i když je scéna osvětlená sluncem.
K čemu je pomalá synchronizace? Díky ní můžete kombinovat záblesk s delší expozicí, takže zůstane zachovaná i světelná atmosféra pozadí. Vhodné je to například při večerních záběrech.
Co je synchronizace na druhou lamelu? Blesk se odpálí až těsně před koncem expozice. Díky tomu pohybové šmouhy směřují správným směrem a výsledná fotografie působí přirozeněji.
Vratislav Havlík
Tedy tento článek o focení s externím bleskem je podle mne (amatér středně pokročilý) napsán přímo učebnicově – stručně, výstižně, zcela srozumitelně, přehledně a současně pokud možno co nejvíc komplexně. Není co dodat!
Děkuji, pane Kovalčíku, zdravím Havlík
Vít Kovalčík
Děkuji, to mě velmi těší, že se Vám tak líbil!
Vladimír Pavluk
Dobrý den! Po zhlédnutí vašich příspěvků se přikláním k p. Havlíkovi, je to OK.
Pane Kovalčík, prosím o radu: Mám foťák Panasonic LUMIX DMC FZ2000 a k němu jsem si koupil externí blesk
NEEWER TT560 a funguje v manuálním režimu. Není to žádný luxus, má jednoduchou obsluhu a funguje dobře.
Já bych chtěl vědět, jestli s ním mohu fotit i v zimě, když třeba mrzne, ne moc, třeba od nuly do -3, -4 st. S foťákem to vím jak zacházet, bliknout a schovat, aby nepromrzl a potom ho doma nechat aklimatizovat, ale mohu to samé udělat s tím ext. bleskem? Dostal jsem radu, že raděj ne, aby neodešel… Tak nevím. Děkuji za odpověď. Pavluk Vlad.
Vít Kovalčík
Dobrý den, to je zajímavá otázka. V mrazu jsem s blesky fotil jen párkrát, ale nikdy jsem nic zvláštního nemusel řešit.
Ani obecně s foťákem v mrazu nebývá problém, asi nevadí ani několikahodinový pobyt venku. Jen se zmenší kapacita baterií (než se zase ohřejí). Riziko je jen přechod do tepla, kdy se na foťáku může začít srážet voda – když se vlhký teplý vzduch dotkne studeného přístroje. Ale obvykle stačí nechat zavřený batoh a otevřít ho až po vyrovnání teplot.
Předpokládal bych, že s bleskem to bude stejné: Venku není problém, kromě baterií, ale pozor na přechod dovnitř.
Vladimír Pavluk
Dobrý den p- Kovalčík !
Děkuji Vám za názor na ext. blesk, jsem potěšen. Četl jsem si Vaše řádky a shoduji se s Váma, že taky rád fotím přírodu, lidi ,
pohoří a také motýly, včelky, čmeláky aj. Vloni např. jsme byli v Brně v motýlím domě, tam jsem se vyžil, nádherní motýli. Fotit přírodu, mě zaujalo ze všeho nejvíc, zvláště v létě, zelená tráva modrá obloha atd. A do toho hezká postava ženy t.j. krása, když se mě podaří i portrét- obličej. Řeknu Vám v letním období fotit portrét není taková hrůza, hlavně musím mít slunce v zádech, ale když mě řekne dotyčný, ať ho bliknu opačně, že se bude šklebit, taky žádná hrůza nastavím interní blesk a je po ptákách, ale něco jiného je fotit postavu nebo portrét v místnasti a ještě k tomu osvětlené zářívkou nebo žárovkou tak s toho jsem jelen. Nemůžu nikdy utrefit to správné nastavení. Jistě tak jak každý foťák, tak i LUMIX FZ 2000, má několik režimů na focení portrétu. Automat, manuální nastaveni, priorita clony A, a v režimu SCN, je jich hned 5. Čistý portét, hebká pokožka, jemnost podsvícení, jasný v protisvětle, uvolňující ton. některé už vím kde zařadit, ale vmístnosti, mám problém.
Pane Kovalčík, prosím jestli to není zakázané, jak Vy fotíte portrét v místnosti? Každopádně vím, že s bleskem tak 1/16 nebo 1/32 a clonou tak 2,8 nebo 3,2 ,iso 400 nebo úplně jinak? Vím, že to prostředí je každé jinačí a musí se nastavit foťák pokaždé jinak, mě to zátím „nejlíp“ vychází na Manuál. Clona 2,8, čas 100, iso 400 no a ten blesk. Nezlobte se, že píšu takový caltrfikát, ale chtěl jsem to popsat podrobně, prosím poraďte, chci mít hezké fotky. Děkuji za odpověď Pavluk Vlad.
Vít Kovalčík
Dobrý den, u portrétu v místnosti těžko obecně říct, záleží na více faktorech. Ale asi bych také volil co nejnižší clonu, čas někde mezi 1/60 – 1/200 s a ISO vyloženě podle situace. Jenže i v jedné místnosti se dají použít rozdílná nastavení, podle toho, jestli člověk fotí blízko okna nebo daleko a kterým směrem je otočený.