Pro focení krajiny bývá nejlepší světlo brzy ráno nebo pozdě večer. Ne vždy na něj ale můžete čekat. Například na dovolenkových výletech se focení přes den nevyhnete. A musíte si poradit s prudkým poledním sluncem, zataženým nebem nebo třeba deštěm. Proto vám tentokrát ukážeme, jak fotit krajinu právě v těchto podmínkách.

Nedávno jsme vám ukázali, jak fotit krajinu za šera a v noci. A proto se tentokrát zaměříme na fotografování ve dne.

Jak už jsem zmiňoval, na focení je ideální ranní měkké světlo takzvané zlaté hodinky. Může se tedy zdát, že doba kolem poledne je k fotografování nejméně vhodná. Na jednu stranu je to pravda, fotografie určitě nebudou vypadat, jako když je vyfotíte ráno. I tak ale budou snímky stále velmi dobře použitelné.

Focení krajiny za slunečného počasí

Musíte si uvědomit, že na našem území slunce nikdy nesvítí kolmo shora, tedy pod úhlem 90°. V nejextrémnějším případě se dostane jen těsně pod 65°.

I toto číslo se ale týká jen nejjižnějšího bodu ČR  a pouze v nejdelší den roku – 21. června – chvíli po poledni. Jakýkoliv jiný čas nebo kterékoliv jiné datum znamená slunce níž nad obzorem a tedy plastičtější krajinu a zajímavější stíny.

Na ukázku dávám dva snímky stejného místa. První je pořízený po osmé večer, druhý v poledne. Zároveň si všimněte i neupravených originálních verzí.

Obecně platí, že večer bývá počasí klidnější. Navíc jsem použil delší čas, který ještě zdůraznil zrcadlení v jezeře (1/6 sekundy oproti 1/125 sekundy v poledne).

Pokud bych v poledne použil silnější ND filtr, pravděpodobně bych získal efektnější záběr. I když bych asi pořád neměl stejnou úroveň odrazu. Ani tak ale polední verze není špatná.

Při focení se sluncem po straně oživíte barvy krajiny i oblohy pomocí polarizačního filtru. Kontrast se pak vyplatí zvýšit v Zoner Photo Studiu. Jinak ale nebudou tak propastné rozdíly mezi světlostí nebe a země jako u večerních fotek.

Focení krajiny tudíž není tolik náročné a nepotřebujete ani tak drastické úpravy, které by razantním způsobem zvyšovaly šum. Pro nejvyšší možnou kvalitu je sice pořád naprosto v pořádku fotit na ISO 100 a exponovat doprava, to vše na stativu, ale není to kriticky nezbytné. Pokud vás okolnosti donutí k focení z ruky s ISO 400, stále dosáhnete velmi dobrého výsledku.

To je případ následující fotografie, kde vítr hýbal s pampeliškami. Abych zamezil jejich rozmazání, musel jsem použít relativně krátký čas 1/160 sekundy. Zároveň jsem potřeboval vysokou clonu f/16, aby byly ostré jak rostliny, tak vzdálené hory. Proto nezbývalo než zvýšit ISO na 800.

Všechno při focení na full frame. Například u snímače typu Micro four thirds byste pro totožný snímek potřebovali nastavit f/8 a ISO 200.

U snímků pořízených za plného slunce bývá problém, že stíny hor a jiných objektů jsou velmi tmavé. Proto je obvykle při vyvolávání musíte výrazněji zesvětlovat (v Zoner Photo Studiu X posuvníkem Stíny v modulu Vyvolat). Tento postup se hodí u mnoha fotek krajin, ale v tomto případě jej využijete v opravdu velké míře.

Lehké mráčky jsou výhodou

Úplně jasná obloha je mezi lidmi oblíbená („to nám na výlet vyšlo nádherné počasí“), na fotkách ale působí trochu prázdně.

Samozřejmě není nutné, aby snímek tvořila z poloviny obloha. Panorama výše je tu spíš pro srovnání. Znamená to ale, že nemáte příliš na výběr a musíte fotit hlavně zem. Pokud obrázek vychází kompozičně tak, že musíte zachytit velkou část nebe, je to spíš komplikace.

Naopak ostře definované menší mráčky považuji při focení ve dne za ideální. Vypadají „pohlednicově“ a na snímku je využijete například na doplnění jiné kompozice nebo jako hlavní motiv.

Vyšší oblačnost nebývá až tolik efektní, ale pokud je dostatečně roztrhaná, dokáže být také užitečná. Obloha zkrátka vypadá, že se na ní něco zajímavého děje.

Bílé mraky mají také výhodu v tom, že se od nich odráží sluneční světlo. Díky tomu mírně zesvětluje jinak velmi temné stíny.

Zataženo? Při focení krajiny žádná katastrofa

Někdy není na výběr. Když jedinkrát v životě projíždíte daným místem a zrovna je zataženo, musíte si s tím nějak poradit. Snímky nebudou mít onu jásavou slunečnou atmosféru, ale mohou vynikat jinak.

Základní problém je, že ať fotíte kterýmkoliv směrem, část snímku s oblohou bude prakticky bílá. K tomu se přidává absence stínů a celková melancholická atmosféra. Toto je typický výstup z fotoaparátu bez úprav:

Zdálo by se, že snímek je téměř zbytečný a patřičnou kvalitu z něj nedostanete. Není to pravda. Obloha ve skutečnosti není šedá rovná deska (většinou), ale skládá se z různě tvarovaných mraků. Ani při běžném pohledu sice nejsou příliš zřetelné, ale naštěstí je v Zoner Photo Studiu můžete zvýraznit.

Celé fotografii jsem opět zvýšil kontrast a živost barev. A speciálně na oblohu jsem přidal přechodový filtr, který ji jednak ztmavuje, ale navíc dál zvyšuje kontrast i zřetelnost.

Zejména obloha tak víc vynikne a snímek je zajímavější:

Podobné počasí vypadá dobře i v černobílém provedení. Když už tedy máte vše zpracované, snadno vytvoříte alternativní variantu:

Fotogenická mlha

Mlha není špatné počasí! Je naopak jedno z mých velmi oblíbených. Dají se při něm pořídit neotřelé záběry i z míst, kde už jste byli desetkrát.

Snímky z mlhy jsou většinou málo kontrastní, proto je opět nutné to s úpravami v počítači přehánět. A to znamená, že se zvyšuje šum. Tím pádem se při focení opět hodí exponovat vpravo.

Podrobnější tipy najdete ve speciálním článku o focení mlhy.

Při focení krajiny dejte pozor na déšť

Fotografování krajiny za deště nebývá úplně běžné. Není to ale vyloučené, jen je třeba víc chránit vybavení.

Někdo používá různé typy návleků na techniku, pracovat ale můžete i bez nich. Fotoaparát i objektivy zvládnou hodně. Výrobce ovšem neručí za to, že elektronika opravdu déšť přežije bez úhony.

Aby nepršelo dovnitř objektivu, přibalte si „sluneční“ clonu. Praktičtější jsou v tomto případě teleobjektivy, které mají clonu hlubší.

Při samotném focení je situace téměř stejná jako u mlhy a také výsledky vypadají podobně.

Pokud najdete nějaký úkryt a počkáte, až déšť na chvíli poleví a mraky se rozestoupí, můžete obdivovat pohled na jiná místa, kde stále prší nebo se z nich voda odpařuje. Níže je fotka z vyhlídky, do které sice kapalo, ale i tak se našlo suché místo pro výměnu objektivu za ultraširoký.

A to ještě nemusí být vše

Tím jsou (snad) hlavní možnosti při focení krajin probrané. Pořád jsou tu další velké okruhy, jako třeba focení v zimě nebo focení vodních těles. O nich se ale víc dočtete v samostatných článcích.

A pokud vás napadne další námět na fotografování krajiny, budu rád za příspěvek v komentářích. Možná z něj vznikne další pokračování tohoto krajinářského seriálu.