Černobílá nebo život

Barevná fotografie existuje asi sto padesát let, tedy budeme-li počítat i její nejranější počátky. Přes toto poměrně dlouhé období nemalá část fotografů stále zůstává, nebo se alespoň občas vrací, k černobílým snímkům. Nic se nezměnilo ani s příchodem digitálních fotoaparátů. Pouze zjednodušilo. Z barevného digitálního snímku lze černobílý vytvořit doslova na jedno poklepání myší. Ne vždy je to ale ten nejlepší nápad. 

Barva hraje ve fotografii velkou roli. Dokážeme popsat celou řadu rozdílných barevných odstínů (podle některých genderových narážek ženy více než muži) a můžeme také popsat jejich působení na diváka s pomocí psychologie barev. Při fotografování se dokonce lze zaměřit pouze na vjem barev a zachytit jejich kontrast nebo naopak podobnost. Byť se to nemusí zdát tak patrné, barva je důležitá i v černobílé fotografii. Například při focení na černobílý film se dříve k dosažení většího kontrastu modré oblohy a bílých mraků používal oranžového filtru. Podobně se lze chovat i v případě převodu digitálních barevných fotografií, o kterých se dále budeme bavit, do škály šedých odstínů.

Fotografie pořízená přímo na černobílý film. Nikon FM2, AF Nikkor 24 mm F2,8D a AF Nikkor 50 mm F1,8D, Ilford Pan 400.

Fotografie pořízená přímo na černobílý film. Nikon FM2, AF Nikkor 24 mm F2,8D a AF Nikkor 50 mm F1,8D, Ilford Pan 400.

Převod do černobílé má vždy nějaké subjektivní pozadí. Zda vůbec převést a hlavně jak, to záleží vždy na fotografovi. Stejně jako by se sám sebe měl ptát, co jej na scéně tak zaujalo, že zmáčknul spoušť, měl by se také zamyslet nad tím, proč chce snímek zbavit barev. Lidskému vnímání tak najednou „odstřihne“ jakékoliv barvy, a tak i jednu ze zásadních vizuálních informací. Za jakých okolností a z jakých důvodů tedy snímky odbarvovat?

Olympus Pen E-PL1, Schneider-Kreuznach Xenon 40 mm F1,9, F5,6, 1/200 s, ISO 200.jpg

Olympus Pen E-PL1, Schneider-Kreuznach Xenon 40 mm F1,9, F5,6, 1/200 s, ISO 200.

Rozdíl mezi původní barevnou variantou a převodem do černobílé.

Černobílá napřímo
Když pomineme filmové aparáty, pak i s těmi digitálními můžete fotografovat přímo do černobílé. V posledních modelech digitálů naštěstí i výrobci pochopili, že obyčejná desaturace není to pravé pro černobílou fotografii a vybavili je tak sofistikovanějším převodem. Tento způsob vám samozřejmě může ukrátit čas při následné úpravě snímků. Na druhou stranu však budete bez barevného originálu a plnou moc nad převodem přenecháte technice, což se nemusí vždy vyplatit.

 

Olympus Pen E-PL1, Schneider-Kreuznach Xenon 40 mm F1,9, F5,6, 1/200 s, ISO 200.

Rozdíl mezi původní barevnou variantou a převodem do černobílé.

Než se pustíme do přímé odpovědi na výše vyřčenou otázku, řekněme si nejprve proč nepřevádět, nebo ještě lépe, k čemu vám pouhý převod do černobílé nepomůže. Odbarvením ani průměrnou fotografii nepozvednete na sebevětší umění. Forma, jakou své fotografické sdělení předáte, je pouze jednou stranou mince. Tou druhou je obsah. Když nebude stát obsah za to, žádné barevné (a ani jiné) změny to nezlepší.

Další chyby se můžete dopustit v případě, že je barva důležitým prvkem a vy ho tak ze snímku odstraníte. Nakonec, samozřejmě i špatný převod do černobílé může dobrému snímku ublížit (například vzniknou tmavé stíny v obličeji, které v barevném snímku nebyly, červené tričko osoby na fotce ve škále šedé dokonale splyne se zelenými listy na pozadí apod.). Myslete na to, že barvy z původní fotografie, mohou mít v černobílém finále odlišný jas, a tak se s nimi dá i pracovat během převodu.

Olympus Pen E-PL3, Olympus M.Zuiko Digital 14–42 mm F3,5–5,6 II R, F5,6, 1/1250 s, ISO 200.

Sami můžete vidět, že po odbarvení ztratil snímek na své přitažlivosti. Zcela k zahození není – zachycená architektura zde stále působí, avšak barevný kontrast, který původně přitahoval pozornost, je pryč.

Nikon D3, Sigma 70–200 mm F2,8 EX DG HSM, 1/160 s, F2,8, ISO 6400, ohnisko 130 mm.

Zde se na výsledném snímku hodně podepsal nepříliš šťastný převod červených odstínů, které jsou ve finále příliš tmavé.

Některé scény však samy vybízí k převodu do černobílé. Třeba proto, že v konkrétním snímku na sebe barvy zbytečně upozorňují, ale přitom nehrají žádnou podstatnou roli. Zbavit se tak můžete i barevného šumu nebo špatného vyvážení bílé, obzvlášť s více různými světelnými zdroji. Černobílé provedení se může hodit i ke konkrétním fotografickým žánrům jako jsou reportážní snímky, dokumentární fotografie, portréty nebo zátiší. Nikdo ale neříká, že se fotografie s popsanými neduhy anebo tyto disciplíny bez převodu do černobílé neobejdou.

Odbarvení se dá provést pochopitelně různě, v rozdílných aplikacích a s využitím různých nástrojů. Máte-li čas a chuť, klidně ze startu experimentujte a zkoušejte, jaký bude mít konkrétní převod dopad na vaše snímky. Potom výsledky různých převodů vedle sebe porovnejte. Pamatujte přitom na to, že jakékoliv zásahy do snímku by měly sdělení vašich fotografií podpořit, nikoliv potopit. Podívejte se na výsledné fotografie po převodu s odstupem. Nejsou příliš světlé, tmavé, málo nebo naopak až moc kontrastní? Neztratily se některé podstatné informace během převodu?

Nikon D3, AF Nikkor 85 mm F1,8D, F1,8, 1/80 s, ISO 3200.

Na obou přiložených fotografiích jsem potřeboval potlačit nepříliš příjemné barevné osvětlení (půl tváře červené, půl zelené). Převod do černobílé se tak přímo nabízel. Ve finále jsem ještě oba snímky ořezal na čtvercový formát.

Nikon D3, AF Nikkor 85 mm F1,8D, F1,8, 1/80 s, ISO 3200.

Na obou přiložených fotografiích jsem potřeboval potlačit nepříliš příjemné barevné osvětlení (půl tváře červené, půl zelené). Převod do černobílé se tak přímo nabízel. Ve finále jsem ještě oba snímky ořezal na čtvercový formát.

Jak převést v Zoner Photo Studiu
V samotném Zoner Photo Studiu lze k převodu do černobílé použít různých nástrojů. Pro rychlé odbarvení, které ovšem dává poměrně slušné výsledky, se hodí funkce Barevné tónování. Tu naleznete v Editoru v menu Efekty. Občas je sice nutné zasáhnout do kontrastu výsledné fotografie, černobílé provedení ale uděláte velice rychle.
Jestliže byste chtěli mít pod kontrolou celý postup, ve kterém si doslova namícháte výsledný černobílý snímek z jednotlivých barevných složek, využijte nástroje Míchání kanálů. V roletce Kanál zde zvolte Odstíny šedi a pak už ručně můžete míchat podíl jednotlivých barev ve výsledku. Dbejte na to, aby celkový součet červené, zelené a modré nepřesáhl hodnotu 100 %. Mohlo by totiž dojít k ořezání barevné informace ve světlech.
Podrobnějším návodům na práci s konkrétními nástroji se budeme věnovat v dalších příspěvcích.

Poslední aktualizace 25. ledna 2012

98 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Tomáš Slavíček

Téměř sedm let pracoval pro fotografický časopis DIGIfoto. Nyní se na volné noze živí psaním, focením, učením a propojováním textu s obrazem. Stále u něj platí, že potřebuje za svou prací vidět nějaký vizuální výsledek, byť by to měl být virtuální obraz prohlížený pouze na monitoru počítače. Osobní web.

Číst všechny články.

Komentáře