Ukradené fotografie

V dnešní době digitální fotografie prakticky všichni vystavujeme své výtvory na webu a veřejně tak prezentujeme svou tvorbu. Někdo má své stránky, někdo využívá služeb jako je Zonerama. Na jednu stranu je internet požehnáním, protože naše fotky nekončí „v šuplíku“. Vidí je spousta lidí a my máme zpětnou vazbu na svou tvorbu, ať již pozitivní, či negativní. Ovšem toto zveřejňování fotografií má také svou odvrácenou tvář.

Když mi „ukradnou“ fotku

Není vůbec řídký jev, že fotograf nalezne svůj výtvor na cizím webu, ale sám svolení k použití fotografie dotyčnému neposkytl. Pokud vás zajímá, jak v takovém případě postupovat, čtěte dále.

Naše fotografie je autorské dílo ve smyslu § 2 zák. 121/2000 Sb. (zjednodušeně Autorský zákon, pro přehlednost už za paragrafy nepíši, jiný zákon se v tomto článku totiž neobjevuje) a je dle tohoto zákona také chráněna. My jako ti, co jsme fotografii vytvořili, jsme pak autoři tohoto díla (§ 5, odstavec 1) a okamžikem vytvoření díla (fotografie) vznikají naše práva k němu (§ 9). Jako autoři díla jsme se rozhodli využít jednoho z našich práv a to práva na zveřejnění díla (§ 11 odstavec 1) tím, že jsme naše dílo – fotografii – vystavili na internetu. Je velice vhodné mít na zveřejněné fotce uvedené své jméno ve formě vodoznaku (buď za obligátním „©“, nebo i bez něj). Podle § 6 se totiž za autora díla považuje osoba, jejíž jméno je uvedeno na díle nebo u díla.

Pokud nepoužíváte pro tento účel své občanské jméno, ale přezdívku, nic se neděje. V případě, že ji používáte pravidelně a je doložitelné, že pod danou přezdívkou vystupujete vy, jedná se o tzv. pseudonym a nečiní se rozdíl mezi použitím pseudonymu a jména.

Fotografii můžete samozřejmě zveřejnit i „nepodepsanou“ a rozhodně není pravdou, že anonymně zveřejněné dílo není nijak chráněno. Přesto doporučuji mít vždy na fotce ve formě vodoznaku vložen váš „podpis“.

Pouze se souhlasem autora

Konečně se dostáváme k právu autora na užití dílaudělení práva dílo použít jiné osobě (§ 12 odstavec 1).

Pouze my jako autoři si totiž sami rozhodneme, jak a kde bude naše fotografie použita. Jen a pouze my můžeme udělit někomu dalšímu právo, aby fotografii použil (tzv. poskytnutí licence).

Existují ovšem zákonné výjimky, kdy Váš souhlas autora k užití třeba není. Jde především o volné užití, užití pro osobní potřebu fyzické osobynikoli za účelem dosažení zisku (§ 30 odstavec 1), což v praxi přeloženo z „právničiny“ znamená např. případ, kdy si někdo stáhne vaši fotografii a použije ji jako tapetu na ploše svého počítače, vytiskne si ji a dá na nástěnku atd.

Další případy, kdy není zapotřebí váš souhlas s užitím díla, je např. užití díla pro úřední účely a především tzv. školní využití díla, což znamená užití díla pro studijní účely. Právě s ním se v praxi pravděpodobně setkáte. Osobně se mi stalo, že podle jedné mojí fotografie žáci ve výtvarné výchově kreslili, posloužila jim jako vzor. Veškeré tyto výjimky, kdy není zapotřebí souhlas autora k užití jeho díla, jsou shrnuty v § 29–§ 39. Článek se nezabývá touto problematikou do hloubky, pamatujte si tedy především to, že v těchto případech nesmí jít o využití za účelem dosažení zisku.

Fotografie využitá ke komerčním účelům

Dalším případem, který vás jistě bude zajímat, je využití vaší fotografie pro komerční účely. Nejčastěji se stává, že někdo vaši fotografii stáhne a umístí na své stránky. Tam slouží buď ke „zkrášlení“ stránek, nebo vaše fotka přímo souvisí s obsahem, o kterém stránka pojednává (např. předmět podnikání dotyčného). A protože stránky dotyčný provozuje za účelem dosažení zisku, jedná se o jednoznačné porušení Vašich autorských práv.

Co dál?

Měl bych tady napsat: obraťte se na právníka (advokáta). Napřed se ale můžete pokusit o domluvu sami. Je dobré mít představu, o co nám jde a co chceme. Jednoznačně máme právo požadovat okamžité odstranění fotografie ze stránek. Můžeme ale také požadovat přiměřené odškodnění za porušení autorských práv (a případnou vzniklou škodu). Ovšem zde je dobré držet se při zemi, kriticky zhodnotit dané fotografie a při kalkulaci částky se řídit zdravým rozumem. Pokud by došlo až na soudní spor, výši částky by určil soudní znalec. Neexistují žádné tabulky, kterými by se v těchto případech dalo řídit. Mé osobní zkušenosti jsou takové, že za slušnou fotografii, která je takto bez mého svolení užita, si říkám v průměru 1500–2000 Kč. Nejsou to horentní částky, ale nejsem profesionál a mé fotky určitě nemají hodnotu fotografií např. Ladislava Kamaráda. Tyto „drobné“ jsou tedy pro mě zcela přiměřenou částkou. Je potřeba vycházet z celkových kvalit fotografie a také z postavení fotografa – jestli je focení čistě jen jeho koníčkem, nebo jestli se jím živí.

DSC_0001

Kolik si říct za vlastní dílo?

Vycházím z jednoduché a logické úvahy. Pokud chci věc vyřešit smírnou cestou a netahat ji zbytečně až k soudu, musím chtít tolik, kolik bude dotyčný ochoten zaplatit, aniž by došlo až k podání žaloby a řešení věci soudní cestou. Pokud by skutečně došlo na podání žaloby a soudní spor, znalec mi za mé fotky prakticky v žádném případě nepřiřkne žádnou astronomickou sumu. Sice jako strana sporu, která bude mít ve věci úspěch, mám nárok na uhrazení mých nákladů, ale obecně se jeví minimálně z hlediska časového o neekonomické a nejzazší možné řešení. I k němu ale může teoreticky dojít.

Jak postupovat, když najdu na webu svou fotografii použitou ke komerčním účelům?

V prvé řadě napíši provozovateli stránek mail, ve kterém uvedu:

  1. že jsem autorem dané fotografie ve smyslu § 5 odstavec 1 zák. 121/2000 Sb., což mohu dokázat tím, že jen já mám k dispozici zdrojový RAW soubor, ze kterého snímek umístěný na stránkách zloděje vznikl (popř. pokud nefotíte do RAW, může posloužit původní fotografie z fotoaparátu).
  2. že fotografie je autorským dílem ve smyslu § 2 odstavec 1 zák. 121/2000 Sb.
  3. 3. že použitím mé fotografie ke komerčním účelům bez mnou poskynutého souhlasu došlo k porušení mého práva ve smyslu § 12 odstavec 1 zák. 121/2000 Sb.

A v důsledku předchozího žádám:

  1. o okamžité odstranění fotografie z webu
  2. o zaplacení částky např. 1500 Kč jako přiměřené odškodnění za neoprávněné užití mé fotografie

Dále uvedu, že pokud neobdržím odpověď do určitého data (typicky měsíc), budu nucen věc dále řešit soudní cestou podáním žaloby. Obvykle také uvedu, odkud přesně byla fotografie stažena. Zdůrazním, že z fotografie byl vyretušován či oříznut můj vodoznak (viz předchozí text) a šlo tedy bez pochyb o úmyslné porušení mých autorských práv.

Pak čekám na odpověď. Zatím, až na jeden případ, který dále řeším, došlo vždy k dohodě. Setkal jsem se až na onu výjimku s rychlým a poměrně férovým jednáním. Maximálně došlo k tomu, že jsme se domluvili na úpravě částky odškodného. V jednom případě jsem dokonce poskytl dotyčnému časově neomezenou licenci a ten moji fotku dodnes používá. Problematika licenční smlouvy však vydá na další článek.

Zloděj nereaguje

Co dělat, pokud žádnou odpověď nedostanete? Pak je evidentní, že dotyčný či dotyční o domluvu „po dobrém“ nestojí a nezbývá, než lidově řečeno „přitlačit“. Ovšem potom již doporučuji konzultaci s právníkem. Nemusí to být nutně hned advokát, často stačí známý šikovný a ochotný student práv. Dobré ale je položit si otázku, zda chceme zajít až k případnému soudnímu sporu. Mnoho lidí tak daleko nezajde. Můj názor na věc je ten, že jde zkrátka o princip. Dokud se necháme jen tak okrádat a umožníme jiným, aby vydělávali na naší práci, bude se toto dít.

DSC_0009

Co na to morálka?

Nehledě na zákon (který to sám umožňuje), nevadí mi, když si někdo stáhne mé fotografie, vytiskne a dá na nástěnku, když podle nich budou děti malovat atd. Naopak, potěší mě to, protože je vidět, že se mé fotky líbí. Ovšem něco zcela jiného je, když někdo použije mé fotografie za účelem dosažení vlastního zisku a ani se obtěžuje mě poprosit o souhlas s jejich užitím na své prezentaci (díky které získává zákazníky, a tak tedy i vydělává peníze). Mé vybavení nebylo nejlevnější, stejně tak mě stálo hodně úsilí a času, aby fotografie vůbec vznikly. Takovéto parazitování na cizí práci považuji tedy nejen za nezákonné, ale i za nemorální. A neodpustím si pro případné tazatele: software mám zásadně nakoupený a ani jinak autorský zákon neporušuji.

Jak použít cizí fotografii?

Kromě situace, že někdo zneužije vaši fotografii, může nastat i to, že vy budete chtít nějakým způsobem užít cizí fotografii. Jak postupovat v tomto případě? Zaprvé je třeba si uvědomit, v čem ono užití spočívá. Může totiž jít o volné užití díla (viz předchozí odstavce, užití pro nekomerční, osobní užití, školní díla atd.), kdy svolení nepotřebujete. Ovšem pokud potřebujete fotografii ke komerčním účelům – do prezentace, katalogu atd., postupujte jednoduše:

  1. Obraťte se na autora fotografie a požádejte ho o svolení k užití fotografie (přesně mu popište, k čemu potřebujete toto tzv. udělení licence).
  2. Do té doby, než se vám ozve a licenci vám poskytne, fotografii NIJAK nepoužívejte!
  3. I když licenční smlouva nemusí mít písemnou podobu, doporučuji sepsat licenční smlouvu, předejde to případným problémům v budoucnu.
  4. Chcete-li cizí fotografii využít za účelem vlastního zisku, je logické, že autor může chtít za poskytnutí licence přiměřenou odměnu. To už je věcí domluvy.

Můžete samozřejmě také používat fotobanky (např. Shutterstock), ale toto už je nad rámec článku. Doufám, že tento článek vám pomůže, ať již při řešení porušení vašich autorských práv, nebo naopak vám poslouží jako vodítko jak postupovat, když budete chtít využít cizí fotografii. Snažil jsem se, aby článek byl srozumitelný i neprávníkům, přesto myslím, že je dobré si příslušné zákony přečíst. V tomto článku jsem vycházel, jen a pouze ze zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském.

Zůstaňte v obraze, každý týden posíláme novinky ze světa fotografie

Přihlašte se k odběru toho nejlepšího z Milujemefotografii.cz

Email má špatný formát.

Potvrzením odběru dáváte souhlas ke zpracování osobních údajů pro zasílání novinek. Více se dozvíte v zásadách ochrany osobních údajů.

AutorJakub Chrudina

Digitální fotografii se věnuji od svých patnácti let, ve dvaceti pak nastal zlom s pořízením mé první zrcadlovky. Od té doby se focení stalo mým největším koníčkem. Protože rád trávím čas v přírodě, na horách, prostě venku, zaměřuji se nejvíce na krajinářskou fotografii. Příležitostně se ale nevyhýbám ani jiným disciplínám. Můžete navštívit můj osobní fotoblog.

Komentáře (0)

Zatím zde není žádný komentář.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *