Zdánlivé banality ve fotografii

Zdánlivé banality ve fotografii

Co mají společného šlehač, kýčovitá soška srnek, čaj a plechovka Coca-Coly? Může to být daleko více, než se na první pohled zdá. Zdánlivě nesouvisející a naprosto odlišné věci může spojovat jedna nosná myšlenka, která všechny předsudky smaže.

Ve výtvarném umění mnohdy vidíme prvky, které jsou na první pohled banální, nudné až bizarní. Za zmínku stojí dadaista Marcel Duchamp, který vystavil podepsaný pisoár, nebo sušič na láhve. Případně zastupitel Pop-Artu Andy Warhol, který namaloval plechovku fazolí. 

Zdánlivé banality ve fotografii
Marcel Duchamp – fontána 1917, foto: James Broad

Otázkou zní, jak umělec k dané problematice přistupuje, jakou zvolil metodiku a co je poselství uměleckého díla. Není se čemu divit, že podobný přístup můžeme vidět i ve fotografii.

Zdánlivé banality ve fotografii
Andy Warhol

Myšlenka je základ, aneb co tím autor chtěl říct

Mnoho lidí se domnívá, že technická kvalita a to, jak je fotografie nasvícená, a jakým fotoaparátem je zachycena, je alfa a omega fotografie. Není tomu však zcela tak. 

Ve výtvarné fotografii je mnohem důležitější myšlenka a koncept, ze kterého autor vychází. 

Takový celek fotografií by měl něco sdělovat a řešit, měl by mít větší hodnotu – v žádném případě by se nemělo jednat o kýč, byť s kýčem může pracovat a není na něm nic špatného. Fotografie tohoto typu nevzniknou ze dne na den, ale vznikají dlouhodobě. Proto je nevyhnutelné mít své fotografie pečlivě roztříděné a mít v nich systém

Lepší vidět, než slyšet

Pro dobré ukázky není třeba chodit daleko. Fotograf Andreas Gursky je autorem nejdražších fotografií na světě. Zachytává převážně banální scenérie, jako fotovoltaické elektrárny, řeku, sklad Amazonu, regály supermarketu, nebo fotbalová hřiště.

Zdánlivé banality ve fotografii
Andreas Gursky – Amazon 2016
Zdánlivé banality ve fotografii
Adreas Gursky – 99 cent II Diptychon, 2001

Jeho maximalisticko-minimalistické fotografie jsou dechberoucí. Pokud někde narazíte na jeho výstavu, rozhodně doporučuji ji navštívit. 

Fotograf Daniel Hušťák, se zaměřuje na českou společnost, její problematiku, nedávnou historii, a satirickým způsobem odkazuje na české tradice a zvyklosti. Prostřednictvím minimalistických a zdánlivě banálních fotografií trefně odkazuje na širší problematiku české společnosti. 

Zdánlivé banality ve fotografii
Z cyklu Čechy Čechům, Daniel Hušťák
Zdánlivé banality ve fotografii
Z cyklu Čechy Čechům, Daniel Hušťák
Zdánlivé banality ve fotografii
Z cyklu Čechy Čechům, Daniel Hušťák
Zdánlivé banality ve fotografii
Z cyklu Čechy Čechům, Daniel Hušťák

Banality v mém provedení

Zaměřím se na soubor „Návraty“, který začal vznikat v roce 2019 a nedá se říct, že by byl ještě dokončen. V souboru propojuji banální věci, které mají velmi grafický vizuál, s velmi realistickými zátišími a mají působit až znepokojivě.

Zdánlivé banality ve fotografii
„Poklady 9.B, ZŠ Márie Rázusovej Martákovej“ – foto: Majo Eliáš

Idea – kde a jak vznikla

Celková myšlenka k vytvoření tohoto souboru vznikala postupně. Hlavním motivem byla návštěva výstavy „Paneland“ v Moravské galerii. Nosným prvkem výstavy byla funkční maketa zařízeného a zabydleného tří pokojového bytu z osmdesátých let. 

Aniž bych daný byt navštívil, podvědomě jsem věděl, kam sáhnout, abych našel nářadí, cukr, vánoční ozdoby, ručníky atp. Následně jsem se bavil s přáteli, kteří výstavu také navštívili, a ti to měli velmi podobně – tehdy vznikla myšlenka vytvořit soubor Návraty.

Zdánlivé banality ve fotografii
„Môžeš olízať, povedala mama“ – foto: Majo Eliáš

Metodika

Vycházel jsem z předpokladu, že soubor bude zaměřený na mé vrstevníky, kteří se narodili v osmdesátých a raných devadesátých letech, také však osloví i starší lidi. Pracoval jsem s myšlenkou, že v době, kdy jsem vyrůstal, byly nepatrné rozdíly v domácnostech a vše bylo až na malé výjimky stejné. Stejné sady nádobí, stejné obývací stěny, stejné pohovky atp. 

Následně pracuji se vzpomínkami, které zdánlivě banální předměty vyvolají. Přidal jsem jim příslušný název, aby to diváky podpořilo v zamyšlení se, a k tomu, aby zalovili ve své paměti. 

Zdánlivé banality ve fotografii
„Trpělivost“ – foto: Majo Eliáš

Pracuji také s faktem, že vůně a chutě jsou jedny z nejvýraznějších prvků, které zůstanou v paměti člověka velmi dlouho. Tímto přístupem jsem docílil toho, že si divák k jednotlivým fotografiím přidá svůj vlastní příběh, své vzpomínky.

Vizuální provedení

Dal jsem dohromady několik signifikantních jednoduchých věcí, na které jsem měl velmi intenzivní vzpomínky ať už příjemné nebo naopak. Důležité bylo, že ty vzpomínky byly silné. 

Vycházím následovně z reklamního vizuálu osmdesátých let, kdy byly věci velmi grafické. Předměty fotografuji na aranžérských podstavcích a doplňuji je do příslušného barevného prostředí. Barvy volím velmi pečlivě tak, aby byl celkový dojem z fotografie výraznější. 

Zdánlivé banality ve fotografii
„Vánoce“ – foto: Majo Eliáš

Do fotografie „Vánoce“ volím barvy krabice, ve které se inkriminované žárovky nacházely. Ve fotografii „Nedostupná“ jsou použity přesné barvy americké vlajky. Aby byl zážitek ze souboru působivější, doplnil jsem ho o realistická zátiší, která jsou z míst, souvisejících s fotografovanými předměty. 

Zdánlivé banality ve fotografii
„Nedostupná“ – foto: Majo Eliáš

Vizuál zátiší jsem volil schválně tak, aby byl v přímé opozici s téměř graficky znázorněným zátiším, a to velmi realisticky podpořeným intenzivním přímým bleskem.

Zdánlivé banality ve fotografii
„Hračky“ – foto: Majo Eliáš
Zdánlivé banality ve fotografii
foto: Majo Eliáš

Tisková úprava

Fotografie patří na papír. O výtvarné fotografii to platí dvojnásob. Abych se vyhnul tomu, že fotografie budou působit „reklamně“, zvolil jsem matný archivní papír, který dodá fotografiím jiný „feeling“. 

Formát fotografií je zvolený větší, a to v rozměru cca 90 cm delší strana – působí to až 3D dojmem. 

Realistická zátiší jsou naopak vytištěna na levný plakátový papír do velkých rozměrů a nejsou v rámech – takto vytištěné fotografie jsou použity jenom na účel výstavy.

Zdánlivé banality ve fotografii

Tak co si o tom teď myslíte? Má smysl se na banality kolem sebe dívat jinak? Stojí za to, dokumentovat věci, činnosti nebo cokoliv, co považujete za zcela obyčejné, ba až nudné? 

Zůstaňte v obraze, každý týden posíláme novinky ze světa fotografie

Přihlašte se k odběru toho nejlepšího z Milujemefotografii.cz

Email má špatný formát.

Potvrzením odběru dáváte souhlas ke zpracování osobních údajů pro zasílání novinek. Více se dozvíte v zásadách ochrany osobních údajů.

AutorMajo Eliáš

Fotografii se věnuji od roku 2004. Když jsem začínal, tak jsem fotografoval téměř vše. V roce 2016 jsem začal studovat na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Ve volné tvorbě se zaměřuji převážně na konceptuální fotografii, profesně fotografuji převážně reklamní snímky. Více naleznete na mých stránkách: www.majoelias.cz nebo instagramu majo_elias.

Komentáře (2)

  1. Parádní fotky, jsem ročník 92, do přelomu tisíciletí to vypadalo ve většině domácností téměř stejně jako v osmdesátkách, takže většinu fotek dokážu zařadit (asi jen tank mi uniká). Díky stylizaci a volbě barev by toto mohlo oslovit i lidi, co by řekli jen „plechovka no“, tedy ty absolutně nechápající umění. Já jsem tak nějak středně nechápající, ale toto pro mě umění jednoznačně je. To Atari musí být dokonalý jako plakát na zeď do nějakýho (retro) herního koutku – snad bych si to dovedl představit i jako tapetu. A plechovka Coly mi dala vzpomenout na plakáty s obřími tahači z 80. let právě s Coca-Colou, které jsem jako malý vídal v pokojích starších kluků, na chodbách apod. Jeden takový jsem shodou okolností viděl před 4 lety v restauraci Hraběnka na Kožové Hoře poblíž Kladna – kdo chce načerpat atmosféru 80. a 90. let, zde se můžete dokonale vrátit do minulosti téměř se vším všudy (pokud už neprovedli rekonstrukci).

  2. Genialni serie. Podle me jedna z nejlepsich, co jsem tady videl. Krasna prace. Jsem zjevne cilova skupina – r. 1972. 🙂 Skvely napad a skvele zpracovany. Atari je top a jeste navic i ty nazvy fotek. Smekam…

Napsat komentář: Michal Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *