Proč si nepořídit nový foťák kvůli megapixelům navíc

„Už by to po tolika letech chtělo změnu!“ Říkáte si podobnou větu při pohledu na svůj starší fotoaparát? Nebo už rovnou projíždíte stránky obchodů a vybíráte, za co utratíte další výplatu nebo rovnou dvě? Na chvíli se zastavte a přečtěte si důvody, proč není dobré přistoupit na hru o velkých číslech…

Kolik megapixelů stačí?

Hon za vyšším počtem megapixelů je oblíbená marketingová disciplína výrobců. Takže se můžete dočíst, že Canon uvádí na trh první 50megapixelový model 5DS, Olympus pomocí multi-shotu tvoří 40 Mpx snímky a Hasselblad H5D-200MS vytváří dokonce 200 Mpx fotky. Pokud zrovna nefotíte reklamní billboardy na Times Square, mohou vás podobná čísla nechat zcela klidnými.

Pixel (zkratka anglického picture element, tedy obrazový bod) je nejmenší jednotka digitální rastrové grafiky, představující jeden svítící bod na monitoru. V pixelech se udává například rozlišení monitorů, displejů, ale i fotoaparátů. Rozlišením fotoaparátu se rozumí velikost snímku, který konkrétní digitální fotoaparát produkuje. Pokud má například váš fotoaparát rozlišení 5 Mpx, znamená to, že je výsledný snímek složený z pěti milionů obrazových bodů.

Většina digitálních fotek se nikdy neocitne na papíře. Na monitoru je prohlížíme typicky v rozlišení 1920×1080 px, což odpovídá zhruba dvěma megapixelům. Toto rozlišení zvládaly fotoaparáty ještě před rokem 2000. I u nových televizí a displejů s označením 4K se bavíme o necelých 9 megapixelech, které dnes už s klidem nabízejí i mobilní telefony.

Pokud obrázky tisknete, megapixely se hodí. Ale i zde racionálně zvažte, kolik jich potřebujete. Pět let starý fotoaparát s 10Mpx snímačem vytvoří fotografii vhodnou pro tisk na A4 s hustotou 300 dpi (dots per inch, obrazových bodů na palec). Pokud snížíme požadavky na kvalitu tisku na 150 dpi, dostaneme se na rozměr A2. Kolikrát v životě jste tiskli své fotky na formát A2? A prohlíželi jste je v tom případě na vzdálenost natažené dlaně?

Pixel peeping pro šťouraly

Pojem pixel peeping znamená detailní zkoumání digitálních fotek až na úroveň jednotlivých pixelů. Člověku posedlému tímto syndromem těžko vysvětlíte, že fotka se musí vlézt na monitor, aby ji člověk vnímal celou. Nebo že na obraz na stěně se nikdo nebude dívat ze vzdálenosti 10 centimetrů.

Šum na fotkách

Množství pixelů má negativní vliv i na šum snímků. Za posledních 12 let nedošlo u zrcadlovek Canon formátu APS-C k postřehnutelné změně velikosti snímačů, pouze ke zvýšení počtu bodů na stejné ploše. U Nikonu se za stejnou dobu na na podobně veliký snímač postupně dostalo z původních 6 Mpx (Nikon D100) dnešních až 24 Mpx (oznámený model D7200). To znamená 4× více citlivých bodů na stejné ploše.

Zjednodušeně řečeno, na každou buňku snímače dopadne několikrát méně světla. O to víc práce má potom fotoaparát při získávání signálu z takto natěsněných bodů. Zkuste si sami pomocí tohoto nástroje ověřit, jestli poznáte rozdíly při vyšším ISO u modelů stejné řady vydaných několik let po sobě. Při zkoumání pixelů si možná všimnete drobných odlišností. Ale spatříte je i v kontextu celého obrázku?

Poslední aktualizace 22. května 2015

62 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Pepa Halíček

Pepa Halíček od roku 2013 spřádá marketingové plány Zoner Photo Studia. Ve fotografii se zaměřuje na portréty lidí, ale rád experimentuje. Jeho tvorbu najdete na Zoneramě a na osobním webu.

Číst všechny články.

Komentáře