Novoroční předsevzetí

 

Eva Bártová: „Můj cíl pro rok 2013 je celkem jasný, protože se po roce a půl odporoučel do věčných lovišť můj stařík Canon EOS 20D, který jsem pořídila od kolegy z druhé ruky pro své začátky s digitální zrcadlovkou.Zřejmě sám seznal (fotoaparát, nikoliv kolega), že jsem již natolik pokročilá fotografka, že bych se měla posunout dál. Takže si ještě jednou pročtu nedávný Tomášův článek o nákupu nového fotoaparátu, projdu si dalších sto recenzí zrcadlovek na internetu, zeptám se kamarádů a kolegů v práci a poté si stejně koupím tělo, o kterém jsem uvažovala už jako o první možnosti.

Jaké bude, zatím nechám v tajnosti, protože s tím souvisí také shromáždění dostatečných finančních prostředků, a to u mě, módního fanatika, bývá občas problém.“

 

Vít Kovalčík: „Novoroční předsevzetí si nedávám a místo toho se snažím přes rok zlepšovat ve všemožných směrech a nasávat nové vědomosti. Samozřejmě bych se rád naučil například líp retušovat, nacházet zajímavější kompozice atd., ale rád bych vypíchl jednu zvláštní oblast, která je pro mě občas velkým oříškem a pořád mě překvapuje – tou oblastí je cenotvorba. Fotografie mě velmi baví, ale také se jí (a jenom jí) živím, takže musím odpovídat na spoustu dotazů ohledně zakázek, které někdy dají člověku pořádně zabrat. Už se orientuji výrazně lépe než v začátcích, ale pořád je mým plánem pro další rok udělat si v tomto ohledu víc jasno.“

 

Jiří Vicherek: „Mým předsevzetím je fotit denně. A když píši denně, myslím tím minimálně dvaasedmdesát fotek úplně každý den. Poradil mi to Robert Vano na zářijovém FOTOdnu. Sedmdesát dva fotografií, to jsou jakoby dvě roličky kinofilmu a on sám pořídí tento počet snímků za každých okolností, aby nevypadl ze cviku. Za druhé bych chtěl zkusit všech dvaapadesát tipů z knihy Fotografické experimenty. Tato kniha mi leží na pracovním stole možná už déle než rok a obsahuje techniky, tipy či projekty, díky kterým vznikají neobvyklé fotografie. Některé jsou čistě zajímavosti, třeba výroba vlastního kruhového blesku, ale jiné jsou naprosto boží – třeba takový kreativní bokeh.

Třetí a poslední předsevzetí: Předávat to, co jsem se o fotografování naučil, dál. To v mém případě znamená chodit fotit s našimi novými kolegy a více psát na tento blog.“

 

Martin Kuchař: „Moje předsevzetí jsou, když o nich tak uvažuji, poměrně velikášská. Předně už jsem dlouho snil o tom, že si zařídím a otevřu vlastní fotograficko-grafické studio se všema hejblátkama a vercajkama okolo. Na to mi ovšem vždy chyběly dvě esenciální věci – čas a peníze. Jelikož to už koncem tohoto roku vypadá, že během toho následujícího bude obojího dostatek, bude-li stále vát příznivý vítr, vrhnu se do zařizování po hlavě. V novém studiu budu fotit více portrétů, pochopitelně na úrovni kvalitnější než doposud, a budu díky tomu i více šťastný. Každopádně to tento rok zkrátka už vyjít musí! Když ne tento, tak už určitě ten další…“

 

Milan Kylar: „Předsevzetí jsou k ničemu! Obzvlášť ta novoroční předsevzetí, která mohou mít opravdu jepičí život. Například to, že už nebudu dělat nejrůznější ksichtíky do foťáku nebo že bych měl zhubnout. No a pak dojde zase na focení a ještě během oslavy příchodu nového roku mám zase další ksicht ve sbírce…Takže já si raději letos žádné předsevzetí dávat nebudu a místo toho se pokusím alespoň zhubnout, ideálně s fotoaparátem v ruce při focení nádherné krajiny Moravského krasu, kde již pár let trvale bydlím a od té doby čím dál více beru ty skály, lesy a jeskyně okolo jako samozřejmost. Také bych se chtěl více potkávat s jinými fotografy na workshopech a kurzech, ať už z pozice lektora nebo účastníka – přese všechny zkušenosti vím, že zdaleka ještě neumím vše a vidět v akci někoho jiného je občas celkem podstatné.“

 

Michal Prouza: „Moje fotografické předsevzetí do nového roku zní úplně jednoduše – vyhradit si na focení víc času. Otázka, jestli budu bojovat se zaneprázdněností kvůli práci, osobnímu životu, jiným koníčkům nebo s vlastní leností, je už druhá věc. Ale s koncem tohoto roku si uvědomuji, že mě opouští drive, který jsem před zhruba rokem až rokem a půl měl. Problém vidím hlavně v myšlení, už nehledám důvody proč jít fotit, ale spíše hledám výmluvy proč nejít fotit – a hlavně to chci změnit. Abych byl konkrétní: už nějaký čas nosím v hlavě pokusy s dlouhým časem závěrky, pokračování s časosběrnými videi či nově i cinemagraphy, také mě láká investice do nějakého objektivu typu rybí oko… Je toho hodně a v hlavě se mi automaticky doplní ‚jen na to mít čas‘. A to je špatně. To musím změnit.

Dlouhodobým cílem je pak hlubší pronikání do digitální fotografie, už delší dobu v podstatě přešlapuji na místě, a když člověk nefotí, těžko se někam posune. Takže suma sumárum: vyhradit si na focení víc času, změnit myšlení a hledat důvody proč jít fotit, posunout se dál!“

 

Hana Červáková: „Můj vysloužilý ultrazoom se mnou strávil na etapy dohromady asi dvanáct měsíců u moře. Přežil útočící písek i neodbytný tropický déšť. Je načase sundat růžové brýle, už je to na něm vidět. Cestovatelské šrámy času v podobě téměř nefunkčního joysticku, vadných pixelů a odlamujícího se hledáčku už nejdou přehlížet. Když pominu otázku peněz, je teď mým největším úkolem vyřešit si dilema, jestli tím příštím foťákem bude zrcadlovka. Opravdu se mi chce mít ‚na krku‘ ještě větší fotobrašnu? Budu mít trpělivost se všechno od základu pořádně naučit? Ráda bych. A doufám, že práce v Zoneru na mě bude mít v tomto směru pozitivní vliv.“

 

Dan Vojtěch: „Koukám se do kalendáře a ještě stále není na předsevzetí pozdě. Tak tedy jedno fotografické bych měl: Chtěl bych příští rok více fotografovat. Kromě komerčních zakázek také více život kolem sebe. V tom horším případě alespoň na mobilní telefon, v lepším případě si pořídit nějaký malý fotáček, který bych mohl pořád nosit u sebe. Nezmeškat tak okamžiky, které by stály za zvěčnění.“

 

Tomáš Slavíček: „Když jsem rozesílal svým kolegům dotazy ohledně jejich novoročních fotografických předsevzetí, zdálo se mi to jako dobrý nápad. Pak jsem se začal ptát sám sebe a zjistil jsem, že jsem si zase na sebe upletl bič. Předsevzetí si totiž dávám nerad, protože až na naprosté výjimky se mi je nedaří držet a to je pak nemotivující.Nevím, jestli to bývá nedostatkem času, vůle, nebo tím, že nechci slibovat něco, co nemůžu splnit. Letos tedy budu držet basu s kolegy a jedno fotografické si také dám: Zapracuji více na větší odhodlanosti do vlastních fotografických projektů, nepolevím, nezlenivím a stále si budu udržovat přehled v tom, co se ve světě fotografie děje nového. Uf, náročné. Po osmi letech, co v tomto oboru dělám, se snad ani není čemu divit.“

 

Topi Pigula: „Už celá desetiletí si dávám stejné novoroční předsevzetí: Že se zase nenaučím kouřit. Žádné jiné mi nikdy nezafungovalo. To ale neznamená, že bych nad předsevzetím nepřemýšlel. V únoru mám odjet fotit na Srí Lanku. Měli by se mi na kartu zaznamenat čajové plantáže, lidé, sloni, opice, ruch na ulicích a tržištích. Snímků bude, jako vždycky, mnohanásobně víc, než se nakonec reálně použije. Co s tím? Co takhle ‚vydat‘ druhou fotografickou publikaci. Jako mustr poslouží prvotina z Vietnamu (stále zdarma stáhnutelná na mých webových stránkách). Grafický základ, na kterém můžu stavět, udělala grafička Eva Bystrianská a neměnil bych na něm ani čárku. A vida – jak jsem se tak rozepsal, tak mám hned další předsevzetí na světě.“

 

Honza Kupčík: „Osobně na předsevzetí nevěřím, respektive mám pocit, že jakékoliv úsilí, které člověk označí za předsevzetí, rovnou odsoudí k záhubě. Asi to má co dělat s tím, že jejich plnění se tak trochu váže k novému roku a to je dost zavazující. Nevím. To ale neznamená, že bych neměl svoje osobní cíle, taková moje převlečená předsevzetí, jen trochu lépe rozplánovaná.Kromě toho, že mě čeká koupě nové výbavy, aneb #prodejZrcadlovkyBylFaktBlbejNápad (o tom ale jindy), tak jsem objevil něco, co mi chybělo v době, kdy jsem fotografii maximálně propadl. Bylo to téma. Prostě mě přestalo bavit jen tak fotit kompozice a dokumentovat všechno okolo sebe. Vinou toho jsem v posledních letech odsunul focení na druhou kolej a propadl sjezdu na horském kole. Potkal jsem spoustu skvělých lidí a koníček se změnil v životní styl, který mě nepřestává fascinovat. Má to své ‚ale‘.

To prostředí je neskutečně fotogenické a já zatínám zuby vždy, když vidím ty propásnuté momentky. Takže se chci znovu vyhoupnout do fotografického sedla a klukům, co mě vedli přes první ‚dvojáky‘ to trochu vrátit v podobě dobrých fotek, kterých je vždy pomálu. Taky jsem letos trochu koketoval s videem (ať už s minikamerou GoPro nebo půjčeným Nikonem D5100) a chtěl bych tomu přijít na kobylku. A už jsem zmiňoval, že o tom všem budu psát? Fakt, Tome, slibuju!“

 

Petr Švenda: „Moje předsevzetí na rok 2013 začalo vlastně už ten minulý: udělat si více času na noční focení a hlavně zpracování výsledných snímků. Ale už v dubnu 2012 mi bylo jasné, že to nějak nefunguje. Zkusil jsem tedy změnit přístup. Nejdřív jsem si začal systematicky mapovat, kde vlastně trávím čas (použil jsem ManicTime) a co mám všechno nedokončeno (Personal Kanban). Po překonání počáteční nevolnosti nad záplavou všech nedodělků to trvalo už jen půlrok, než jsem většinu věcí dokončil a uvolnil si ruce i hlavu. Do nového roku tak jdu s volným časovým místečkem a předsevzetí na 2013 je jednoduché – nenechat si tam vlézt nic jiného než noční focení a hlavně zpracování výsledných snímků.“

 

Poslední aktualizace 1. ledna 2013

21 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Redakce

Milujeme fotografii a tvoříme pro vás Zoner Photo Studio. Přinášíme vám články nejen o něm, ale také o dalších oblastech fotografie.

Číst všechny články.

Komentáře