Lomografie nezná pravidla ani hranice a má šmrnc

Pojďme spolu poznat kouzlo technické nedokonalosti ve fotografii a objevme způsob osobitého tvůrčího fotografického projevu. Vzepřeme se obecným pravidlům, která ve fotografii platí, a budeme se řídit vlastním kodexem.

Nedávno jsem ve svém článku věnoval retro fotografii. Když jsem v textu mimo jiné zmínil i fotoaparáty LOMO, záměrně jsem o nich psal pouze okrajově. Lomografie je velmi specifická, rozsáhlá a také flexibilní oblast retrofotografie, proto jsme se rozhodli věnovat jí samostatný článek.

Lomo LC-A. Foto: Tomáš Slavíček.

Lomografie se stala natolik populární, že se stále vyrábí nové verze původních fotoaparátů, díky nimž tento fenomén vznikl. Je to kult, který se díky svým fanouškům rozvíjí dál, a tak se staré modely inovují a v duchu tradičních principů lomografie vznikají zcela nové aparáty a k nim i pestrá škála příslušenství. Někdy se pojmem lomografie dokonce definuje vše, co je v oboru fotografie určitým způsobem nevšední.

Pozn.: Na lomografii je vlastně sympatické, že v ní neplatí fotografická dogmata. Na hloubku ostrosti, zlatý řez a další pravidla se tady nehraje. Je to více o tvůrčím obrazovém vyjádření, osobité reprodukci vašeho pohledu na svět.

Jak to celé začalo

Na začátku byl malý, ale bytelný kompaktní fotoaparát LOMO LC-A vyráběný továrnou Leningradskoje Optiko – Mechaničeskoje Objediněnije (odtud zkratka LOMO). Jak už to tak v bývalém Sovětském svazu někdy chodívalo, šlo o kopii něčeho, co vyráběli imperialisté. V tomto případě se imperialisté inspirovali v Japonsku, kde se v roce 1984 začal vyrábět fotoaparát Cosina CX-2.

Měsíční produkce tehdy činila 1100 kusů a byla určena výhradně pro domácí trh. Na začátku devadesátých let se fotoaparát stal legendou. Díky pádu režimu se výroba začala posunovat i směrem na západ a lomografii tak objevili zahraniční umělci, v této době zejména v Rakousku. Někteří umělečtí fotografové v něm objevili nástroj pro své tvůrčí vyjádření a záměrně dosud pracují jen s jednoduchostí a technickými omezeními tohoto fotoaparátu.

Náročnější světelné podmínky – tentokrát protisvětlo, LOMO LC-A. Foto: Tomáš Bartoš.

10 pravidel Lomografie
1. Své LOMO si berte všude s sebou.
2. Používejte jej kdykoliv – ve dne i v noci.
3. Lomografie není překážkou ve vašem životě, ale jeho součástí.
4. Střílejte od boku.
5. K objektu, který chcete fotografovat, se přibližte co nejvíc.
6. Nemyslete.
7. Buďte rychlí.
8. Nemusíte vědět předem, co zachytíte na film.
9. Nemusíte to vědět ani potom.
10. Nedělejte si starosti s pravidly.

 

V tomto případě jsem doslova „střelil od pasu“ směrem vzhůru a splnil jsem všech deset pravidel lomografie. Foceno v publiku na letním festivalu, LOMO LC-A. Foto: Tomáš Bartoš.

Výroba původního typu fotoaparátu byla ukončena v roce 2005. Ne však nadobro. O rok později byl představen jeho nástupce LOMO LC-A+. Přestože se výroba přesunula do Číny, to zásadní z původní verze bylo zachováno, především objektiv MINITAR s ohniskem 32 mm, světelností F2,8 a s ním unikátní barevné podání i rohová vinětace. Také ovládání zůstalo zcela stejné.

Nastavit lze vzdálenost ostření a clonu. Na výběr jsou čtyři ostřící režimy (0,8 m; 1,5 m; 3 m a nekonečno), clonu můžete volit mezi hodnotami F2,8 až F16 a k tomu je k dispozici automatický režim, v němž je rychlost spouště proměnlivá od 1/500 sekundy až po 2 minuty. Synchronizace blesku je 1/60 vteřiny. Pokud jsou světelné podmínky a použitá citlivost filmu takové, že ani 2 minuty nestačí, závěrka zůstane v režimu A otevřena tak dlouho, dokud držíte spoušť. Nový typ je bohatší o možnost několikanásobné expozice, připojení drátové spouště a lepší nastavení citlivosti použitého filmu.

K tomu, abyste u rybníka pořídili pohodový letní snímek, stačí malý foťáček, trocha vynalézavosti a drzosti. Pak už stačí odhadnout světelné podmínky a vzdálenost (v tomto případě nejkratší možná – 0,8 m), nastavit a zmáčknout, LOMO LC-A. Foto: Tomáš Bartoš.

Jedno z pravidel lomografie říká: „Foťte ve dne i v noci“. Zde jeden noční snímek. Stačí si všimnout zajímavé světelné scény a mít nápad. Však ono z toho něco zajímavého vyjde, LOMO LC-A. Foto: Tomáš Bartoš.

Širokáč nebo rybí oko? Není problém

U modelu LC-A+ však následování legendy a inovace nekončí. Stále se vyrábí celá řada LOMO fotoaparátů i kamer. Začneme hned u toho, který je již zmíněnému modelu podobný nejen označením, ale i vzhledem. LOMO LC-Wide je oproti svému předchůdci vybaven objektivem Minigon1 s ohniskem 17 mm a světelností F4,5. Tento širokoúhlý objektiv má zorný úhel 103°. Takové hodnoty nejspíš zaujmou i krajináře. A na ulici to má díky malým rozměrům foťáčku ještě větší grády. Navíc s LOMO LC-Wide lze pořizovat nejen klasické snímky o rozměru 24

Poslední aktualizace 20. února 2014

27 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Tomáš Bartoš

Fotografii se intenzivně začal věnovat v roce 1997. Tehdy na letní výtvarné akademii vyměnil kreslící a malířské potřeby za fotoaparát Zenith. V následujících letech postupně přešel od kreslení a malování výhradně k fotografování. Později se nechal na tři roky zaměstnat jako fotolaborant. V té době přišel rozmach digitální fotografie. Naučil se nové postupy a techniky zpracování a pochopil potenciál a význam nového trendu ve fotografii. Další tři roky pracoval jako Fotoeditor. Později působil jako fotoreportér pro Mediafax, zpravodaj v ČTK i redaktor ve vydavatelství Vltava Labe Press. V současné době působí jako nezávislý profesionální fotograf. V jeho tvůrčí a komerční tvorbě dominují fotografický portrét, reportážní a dokumentární fotografie.

Číst všechny články.

Komentáře