Kvalitní objektiv není levná záležitost. Pokud hledáte lacinou a zároveň originální optiku, řešením pro vás mohou být staré manuální objektivy. Sice se musíte vzdát autofokusu a dokonalé kresby, ale můžete se těšit na fotky s krásnou vintage atmosférou. Přečtěte si, jaké jsou výhody starých objektivů a jak je nasadit na moderní digitální foťáky.

V dnešní době se většina fotografů žene za dokonale ostrými fotografiemi, ty vám ale staré objektivy zdaleka nezaručí (existuje pár výjimek, ale o těch si povíme až někdy příště). V čem vám tedy jejich využití přinese nějaký užitek?

Když je nedokonalost žádoucí

Originalita – odlište se od ostatních. Kresba starých objektivů (například Helios 44) je tak specifická, že s moderní optikou se jim přiblížíte, jen když fotografii proženete několika filtry na Instagramu najednou. A stejně to nebude ono!

Výhodou je pak také cena. Kdy se vám naposledy podařilo koupit portrétní objektiv či teleobjektiv do 1 000 Kč? Říkáte si, že jsem se zbláznil? Zkuste si zadat na nějakém internetovém bazaru do vyhledávání „objektiv M42“ a uvidíte sami.

A myslete i na rozměry. Že je pancake objektiv výdobytek posledních let? Mám zde objektiv Industar 50-2, který má takřka kapesní rozměry.

Nepřehlédněte ani spolehlivost. Staré objektivy jsou poctivým kusem železa bez jakékoliv elektroniky. Jediným problémem, kterým mohou trpět, je například plíseň na optických komponentech. Ale ani to nemůže průměrně zručného fotografa zastrašit. Objektivy jdou snadno rozložit, vyčistit a zase složit i v domácích podmínkách.

A já osobně jsem si oblíbil manuálně nastavitelnou clonu. Skutečné využití ovšem získává při natáčení videa, kdy umožňuje plynulou změnu hloubky ostrosti.

Zaujal jsem vás? Prolezte půdy, poproste dědečky, leckdy totiž tyto objektivy mohou mít vaši rodiče či prarodiče stále doma. Pokud jste nenašli, nezoufejte, starých objektivů jsou plné fotobazary a cenovky začínají klidně i na 400 Kč.

Jak nasadit starý objektiv na nový foťák

Samotným nákupem to ovšem nekončí. Jakmile si objektiv donesete domů, spustíte smršť otázek: „Cože? Ono to má závit? A jak to na svůj foťák vlastně nasadím?“

Nezoufejte, existuje mnoho redukcí – prakticky na každý moderní fotoaparát. U většiny fotoaparátů se jedná o prostý kovový, případně plastový kroužek. Dokonce si na internetu můžete dohledat návody, jak si redukci vytisknout na 3D tiskárně. 

Pozor si dávejte zejména u redukcí na Nikon. Pokud chcete ostřit na nekonečno, je nutné zakoupit redukci s čočkou. Dále bych vám doporučil vyhnout se jakýmkoliv redukcím s čipem uvnitř. Fotoaparát sice pípne při zaostření, ale čip může způsobovat problémy ohledně komunikace fotoaparátu s objektivem.

Výběr redukce

Při výběru redukce i objektivu samotného dávejte zvýšený pozor o jaké závity, respektive bajonety se jedná. Pokud je v inzerátu, který nabízí historický objektiv, uveden bajonet Canon, půjde s největší pravděpodobností o bajonet Canon FD, který je od konce 80. let nepoužívaný. Nutno dodat, že patic objektivu je mnoho a je téměř v nadlidských silách je zde všechny zmínit. Vybral jsem čtyři, s nimiž se setkáte nejčastěji:

Pentacon six

Bajonet Pentacon Six byl v minulosti hojně používán na německých středoformátových zrcadlovkách Pentacon Six. Za konkrétní zmínku stojí objektiv Carl Zeiss Jena Flektogon 20/4 s jedním optickým členem z thoriového skla. Dále jej můžete najít na ruských středoformátových fotoaparátech.

Závit M39 (L39)

Velice rozšířená patice. Využívala se na německých (zejména Leica) a ruských objektivech. U nás se závit M39 dával do zvětšovacích přístrojů. Adaptéry pro závit M39 jsou z nepochopitelných důvodů mnohem dražší než M42, proto bych doporučoval pátrat po redukci M39/M42 v kombinaci s adaptérem M42/váš fotoaparát.

Exakta bajonet

Dříve velmi rozšířený bajonet u německých objektivů. Vyrobeno bylo několik verzí tohoto bajonetu, což naštěstí nehraje roli při uchycení na moderní fotoaparáty.

Závit M42

Asi nejčastější závit starých objektivů. Na bazarech se setkáte s mnoha objektivy, které jsou určeny právě pro tuto velikost závitu. Drtivá většina objektivů, o kterých budu psát, bude právě s tímto závitem.

Bokeh – kouzlo starých objektivů

Výsledky na vysokou clonu neoslní, kraje fotografie budou až na pár výjimek neostré. Tou hlavní zbraní historických objektivů je tolik probíraný bokeh. Historické objektivy dokáží nabídnout až neuvěřitelně nízkou hloubku ostrosti a doslova kouzelný bokeh. V některých případech se může zdát, že zaostřená část je vložena dodatečně před namalované pozadí.

Pravidla pro dosažení toho správného bokehu a rozmazaného pozadí jsou stejná jako u moderních objektivů, zákony optiky platí u všech stejně.

Skutečným pojmem mezi historickými objektivy se hlavně díky své dostupnosti, ceně a specifické kresbě stal Helios 44-2. Tento objektiv vyráběný v bývalém Sovětském svazu seženete od 400 Kč a doporučoval bych ho jako vstupní objektiv do světa historických objektivů. Pro náročnější doporučuji Pentacon 50mm f/1.8, čili skutečné zlato mezi pevnými padesátkami Flektogon (obsahující čočky Carl-Zeiss).

Prasátka a odlesky

Moderní programy, jako je třeba Zoner Studio,umí velmi hezky dodávat do fotografie korony, záře a další efekty způsobené odrazem světla v optice objektivu a já osobně tuto funkci velmi rád používám.

Samotné „prasátkování“ může být samozřejmě často na škodu, je to ale další věc, která při vhodném využití dodá výsledné fotografii charakter a již zmiňovanou výjimečnost. Další optickou nedokonalostí, která je bohužel opravdu jen na škodu, je vysoká míra chromatické aberace. Proto si dávejte pozor na fotografování kontrastních scén – typickým příkladem je focení větví před zářivým nebem.

Vyzkoušejte si staré objektivy!

Už jste s nějakým starým objektivem zkoušeli fotit? Pokud vám nedělá problém vzdát se automatického ostření a optické vady dokážete využít spíše ve svůj prospěch, je to jasná volba. Navíc jsou doslova za pár korun. Pořiďte si nějaký, než z trhu úplně zmizí! A klidně se nám pak pochlubte svými fotkami. Třeba v komentářích nabo na Zoneramě.