Jak číst v histogramu

Ať už jste si to uvědomili, nebo ne, histogramem najdete v každém fotoaparátu. A to i nejnižších modelech. Stejné histogramy mají i fotografické editory včetně Zoner Photo Studia. Víte ale, jak s histogramem správně zacházet?

Histogram je graf zobrazující 255 bodů RGB – od 0 (černé), přes 127/128 (neutrální šedou) až po 255 (bílou). Každý sloupec znázorňuje určitý světelný bod, a to v odstínech červené, zelené a modré.

Ve své podstatě ale vše zobrazuje jasový histogram. Většina fotografů ho využívá nejvíc, a to především pro kontrolu, zda je fotografie správně exponovaná ve všech 255 bodech a jestli nedošlo k přeexponování či podexponování ve světlech nebo stínech. S tím totiž souvisí i ztráta kresby.

Ideální histogram

Někteří fotografové zastávají názor, že ideální histogram má mít podobu rostoucího a klesajícího kopce. Ve skutečnosti ale může vypadat různě. Záleží na tom, co zrovna fotografujete.

Snímek je exponovaný správně a nejsou na něm přeexponovaná ani podexponovaná místa.

Histogram vypadá jako krásné pohoří, které je rovnoměrně rozprostřeno od bodu 0 po bod 255. Tak nějak by měl vypadat ideální histogram.

Pokud fotíte hvězdy, bude histogram na hranici přeexponování, abyste získali co nejvíc dat a co nejméně viditelného šumu. Pokud vytvoříte stejný histogram v krajinářské fotografii, riskujete, že si ze snímku vymažete nebe. Bude totiž absolutně přepálené.

V krajinářské fotografii je proto vhodné udržovat rovnoměrně co nejvíce informací mezi černým a bílým bodem. Na snímku tak bude minimum přeexponovaných a podexponovaných míst.

Expozice hvězd, která je už hodně na hraně. Na první pohled se zdá, že na snímku nic není. Po úpravě histogramu a vyvolání fotografie jsem ze snímku, který se zdál ztracený, dostal velké množství dat.

Podle tohoto histogramu lze usoudit jediné: snímek je ztracen. Uznávám, že toto je už extrémní expozice i u hvězd, ovšem stále s ní jde pracovat.

Zde je opravdu stejný snímek, který vidíte i výše. Stačilo si pohrát s Křivkami a Úrovněmi v ZPS.

Histogram po úpravě pomocí Úrovní a Křivek a následném vyvolání snímku. Data se pohybují hlavně v levé části. Na fotografii můžete vidět hvězdy i světelný smog.

Histogram ve fotoaparátu

Většina fotoaparátů dokáže po pořízení snímku zobrazit RGB i světelný histogram. Některé moderní fotoaparáty, obzvláště ty bezzrcadlové, dokáží histogram zobrazit i při fotografování v digitálním hledáčku. Je to takzvaný živý histogram. Profesionální digitální zrcadlovky pak zobrazují histogram na displej fotoaparátu během živého náhledu.

Histogram ve fotoaparátu nám tedy poslouží ke kontrole přeexponovaných a podexponovaných míst na fotografii. Oceníte to hlavně v situacích, kdy například kvůli slunečním světlu nemůžete úplně dobře sledovat výslednou fotografii na displeji.

Pro kontrolu poslouží také zobrazení nejvyšších jasů ve fotografii. Ukáží vám totiž přeexponovaná místa. Jak tyto informace zobrazíte ve svém fotoaparátu, vám nejlépe poví uživatelská příručka.

Například u mého Nikonu D3100 a D7100 se k histogramu dostanu po zobrazení snímku, stisknutím tlačítka Info a nakonec stlačením šipky nahoru na křížovém voliči. Také v menu fotoaparátu si můžu nastavit jaké informace chci pro snímky zobrazit a jaké nikoliv. Tyto možnosti máte určitě i vy.

Zobrazení RGB histogramu spolu s jasovým histogramem a také s nejvyššími jasy – jedna z možností, jak můžete zobrazit histogram na fotoaparátech Nikon. Zde nejvíce převládá zelená složka díky velkému množství zeleně na snímku. Nicméně ani jedna ze složek RGB není přeexponována.

Nejrychlejším způsobem, jak zjistíte, zda je snímek přeexponovaný, je zobrazení nejvyšších jasů. Přímo ve fotografii problikávají černě a zobrazují tak ztrátu kresby ve světlech.

Histogram jako pomůcka při focení

Používat histogram přímo při focení není vůbec špatný nápad, ale pozor! Histogram není dogma. Jsou i fotografové, kteří jej vůbec nepoužívají a snímky mají perfektní.

Jeho využití při fotografování je každopádně jednoduché. Jakmile doexponujete fotografii, podívejte se na histogram. Podle něj případně upravte expozici buď do plusových, nebo do minusových hodnot. Díky tomu se vyhnete přeexponovaným nebo podexponovaným snímkům a ulehčíte si i následnou editaci fotografií.

Překročení hranice stínů – došlo ke ztrátě kresby v nejtmavších částech fotografie a snímek je tedy podle histogramu podexponovaný. Ve skutečnosti ale vznikl zajímavý umělecký snímek. Divák se soustředí jen na pelikána a odletující kapičky vody z jeho peří. Fotografie je tedy opravdu podexponovaná, ale z tvůrčího hlediska na ní není nic špatného.

Překročení hranice světel i stínů – fotografovaná scéna měla skutečně vysoký dynamický rozsah (tedy velký kontrast). Došlo proto k ořezání informací ve světlech i stínech. Fotografie je tedy paradoxně přeexponována a zároveň podexponována.

Opak předchozího histogramu – fotografovaná scéna měla slabý dynamický rozsah, a proto je bez kontrastu ve světlech a stínech. Je proto vhodné pomocí Úrovní a Křivek histogram upravit tak, aby se roztáhl více k bodům 0 a 255. Získá tak kontrast ve světlech i stínech.

Na tomto histogramu vidíte, že nedošlo ke ztrátě kresby ani ve stínech, ani ve světlech. Máte tedy před sebou správně exponovaný snímek.

Jak pracovat s histogramem při úpravě fotek

Histogram využijete i při úpravě vašich snímků v počítači. V Zoner Photo Studiu najdete například nástroj Úrovně, který slouží k manipulaci s histogramem a jeho body. Tedy k úpravě jasu a kontrastu snímků.

Úrovně (Shif+L) můžete použít k narovnání histogramu, kdy jej roztáhnete po celé délce. Čili od bodu 0 až po bod 255. Tento postup využijete například u fotografií, které mají nedostatečný kontrast a jejich histogram nedosahuje bodu 0 ani 255. Tedy absolutní bílé a černé.

Při práci s nástroji ovlivňujícími jas a kontrast si nezapomeňte průběžně kontrolovat, jestli nedošlo ke zbytečnému ořezu dat ve světlech či stínech. Poznáte to z předchozích histogramů – tam, kde je překročena hranice světel či stínů, je ořezaná barevná informace.

Zoner Photo Studio zobrazuje histogram i při práci s funkcí Křivky (Shift+C). Spolu s náhledem na přeexponovaná místa ho ale vyvoláte i u dalších nástrojů. Stačí kliknout na příslušná tlačítka (histogramu a slunce) v pravém bočním panelu.

Po kliknutí pravým tlačítkem myši na histogram se vám zobrazí nabídka s možnostmi zobrazení histogramu.

Kontrolujte expozici pomocí histogramu s rozumem

Na závěr musím zdůraznit jeden důležitý fakt. Histogram vám neřekne, jestli je fotografie dobrá či špatná. Pouze vám poví, zda je správně exponována z technického hlediska.

Pokud budete fotografovat produktovou fotografii na bílém pozadí, data budou na histogramu umístěna hlavně na pravé straně. Podobná situace může nastat i při makrofotografii. Snímek brouka je pěkný z uměleckého hlediska, ale podle histogramu je skoro přepálený.

Histogram znázorňuje snímek na hranici přeexponování, ale skutečnost je úplně jiná. Jeho vnímání je ovlivněno tím, že větší část fotografie tvoří bílá složka.

Sledujte tedy histogram s rozumem. A nezapomínejte, že slouží hlavně ke kontrole přeexponování a podexponování.

Poslední aktualizace 30. května 2017

25 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Josef Gabrhel

Dokonalým odpočinkem je pro něj strávit večer pod širákem, případně ve stanu a před spaním fotografovat hvězdy a ráno kouzelný východ slunce v krajině. Nejraději podniká své fotografické cesty na Velkou Javořinu v Bílých Karpatech. Josef je také vášnivým fotografem skoro neviditelného světa pod našimi chodidly. Pokud zrovna nefotí krajinu, běhá po lese, případně v jeho oblíbené mokřadní lokalitě a fotografuje hmyz. Josef je jednoduše řečeno fotografem přírody nejen svými snímky, ale také duší.

Číst všechny články.

Komentáře