Fotky a DPI

Často se setkáváme s tím, že uživatelé digitálních fotoaparátů se zbytečně zabývají tím, v jakém DPI jejich foťák fotí, případně nastavují fotkám při úpravách v editoru nějaké DPI s pocitem, že budou mít kvalitnější fotky. Okolo DPI a fotek je několik mýtů, které se pokusíme aspoň trochu vysvětlit.

DPI je anglická zkratka pro dots per inch – tedy body na palec. Občas se lze také setkat s pojmem PPI (pixels per inch). DPI se nejčastěji používá jako informace při tisku – udává, kolik obrazových bodů (pixelů) obrázku se vytiskne na jeden palec (2,54 cm). DPI tedy udává kvalitu tisku – čím více pixelů bude vytištěno na určitou plochu, tím bude výtisk kvalitnější. Pro kvalitní tisk se doporučuje hodnota 300 DPI, při této kvalitě tisku už lidským okem nelze rozeznat jednotlivé body obrazu. Samozřejmě záleží také na pozorovací vzdálenosti vytištěného dokumentu, třeba při tisku billboardu stačí logicky podstatně nižší DPI.

Co je ovšem důležité – DPI samo o sobě neznamená nic, má pouze informativní charakter. Fotka se skládá z pixelů, počet těchto pixelů je daný rozlišením foťáku. Například u 6Mpx zrcadlovky je rozlišení fotky zhruba 3000 × 2000 pixelů. Pokud tuto celou fotku vytisknete na formát A4, vyjde vám hustota tisku 256 DPI. To znamená že na jeden palec fotky na papíře bude odpovídat 256 pixelů fotky. Aby tedy mělo DPI nějaký smysl, musíme vědět, jaká bude výsledná tisková velikost.

DPI při vzniku fotky

Některé foťáky ukládají hned při vyfocení nějakou hodnotu DPI přímo do EXIFu fotky. Například Canon 300D ukládá hodnotu 180 DPI. Jak k ní výrobce přišel? Vycucal si ji z prstu. Pokud jste správně pochopili, co DPI znamená, musí vám být jasné, že v době focení nikdo nemůže vědět, v jaké velikosti se fotka bude tisknout, proto je tato hodnota naprosto nicneříkající. Bohužel někteří uživatelé jsou dokonce schopni podle tohoto údaje srovnávat různé foťáky mezi sebou, vycházející ze selského rozumu a poučky čím víc, tím líp.

Informace o DPI uložená ve fotce nemá vliv ani při zobrazení fotky programem v počítači. Při 100% zvětšení obrázku (někdy označovaném jako zobrazení 1:1) se jeden pixel obrázku zobrazí na jednom pixelu monitoru. To je mimochodem základní podmínka, pokud chcete studovat např. ostrost detailů na fotce. Při menším měřítku zobrazení už nelze ostrost posoudit, protože záleží na konkrétním programu a také na tom, jakým algoritmem fotky zobrazuje – rozdíly jsou někdy propastné. Ale abych se vrátil k tématu – DPI uložené ve fotce nemá vliv na zobrazení fotky v počítači.

 

DPI při úpravách fotky

Je vůbec potřeba při úpravách nastavovat fotce DPI? Troufnu si tvrdit, že není. Je sice pravda, že pokud máte fotku z 12Mpx foťáku a tu vytisknete na papír 10 × 15 cm, vyjde vám DPI přes 700 – což se zdá zbytečně moc, protože toho dokáže využít málokterá tiskárna. Zastávám ale názor, že nejlepší je si fotky zachovávat v původním rozlišení. Pokud byste hned na začátku úprav fotku převzorkovali na rozlišení 300 DPI při tiskové velikost 10 × 15 cm, přijdete zbytečně a nevratně o více jak polovinu obrazové informace. Když budete fotku chtít později vytisknout na větší formát – máte smůlu, ztracené detaily už zpátky nevykouzlíte.

Obecně můžu doporučit příliš se nezabývat tím, jaké rozlišení je pro danou tiskárnu vhodné, jestli třeba není lepší před tiskem rozlišení fotky upravit tak, aby bylo co nejblíže „ideální“ hodnotě 300 DPI. Prostě nastavte v ovladačích velikost papíru a fotku pošlete na tiskárnu v původním rozlišení. Ovladače tiskárny si s fotkou poradí a upraví ji samy tak, aby se vytiskla co nejlépe. Výjimkou je situace, kdy máte fotku v malém rozlišení a chcete ji vytisknout na velký formát. Tam už se vyplatí fotku ručně převzorkovat do vyššího rozlišení nějakou speciální metodou, abyste měli proces více pod kontrolou.

Dialogové okno pro změnu rozměrů v Zoner Photo Studiu.

Na obrázku můžete vidět dialog pro změnu rozměrů obrázku v Zoner Photo Studiu. Co se stane s fotkou, pokud tiskové rozměry nebo DPI změníte? S fotkou se nestane nic, jenom se nová hodnota DPI uloží do EXIFu. Toto nastavení je dobré k tomu, když chcete orientačně zjistit, jaké rozlišení bude mít fotka při tisku na daný rozměr a jestli tedy bude dostatečně kvalitně vytištěná.

Co z toho všeho plyne?

Upravujte fotky v původním rozlišení, zapomeňte na nějaké DPI a budete šťastní. Anebo si prostě zkuste zapamatovat, že dokud netisknete, nemusí vás DPI vůbec zajímat a i při tisku používejte DPI jenom jako informaci o tom, jak kvalitně bude fotka vytištěná.
Na závěr bych uvedl pár odkazů, kde se o dané problematice můžete dozvědět více. Zvlášť bych upozornil na ten první (anglicky), který problematiku DPI vysvětluje opravdu názorně:

Poslední aktualizace 23. dubna 2012

65 1
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Aleš Hasala

Aleš nerad exhibuje informacemi o své osobě na webu, takže vám musí stačit to, že pracuje dlouhodobě v ZONERu, kde se podílí na vývoji Zoner Photo Studia. Ve volném čase rád cestuje, pochopitelně s fotoaparátem v ruce.

Číst všechny články.

Komentáře