Fotografování aktů je obtížná disciplína. Abyste získali dobré snímky, potřebujete nejen znát svůj fotoaparát a scénu správně nasvítit, ale musíte mít také cit pro práci s lidmi a taktní chování. Proto jsme připravili několik tipů, na co se zaměřit a na co si dát při focení aktů pozor.

Pojem umělecký akt si může každý fotograf vyložit po svém. Při procházení webových galerií zjistíte, že řada autorů má svůj výrazný rukopis. Jeho součástí můžou být oblíbené lokality, zvláštní pózy modelek, speciální nasvícení nebo určité postprodukční zpracování.

V jednom článku není možné obsáhnout vše, a proto budu vycházet zejména ze svých zkušeností a znalostí. A stejně jako u ostatních mých článků platí, že u každého bodu se dá vymyslet mnoho výjimek a alternativních řešení.

Nepodceňujte přípravu a domluvu

Pokud jste akty nikdy nefotili, bude pro vás snadnější spolupráce se zkušenější modelkou, zejména kvůli pózám. Nic vám ale nebrání domluvit se s kýmkoliv jiným.

I když jsou fotografové, kteří se s modelkami domluví obecně na focení a až v ateliéru je přemlouvají na akty, já preferuji co nejpřesnější domluvu předem. Jednak si vyjasníte, že půjde právě o nahé fotografie a také necháte modelku promyslet, co bude možné fotit a zveřejnit.

Některým modelkám nevadí nic, s jinými se potřebujete domluvit na konkrétnějších podmínkách. Například že na snímcích nebude vidět klín nebo že fotky musí být anonymní. Tedy bez záběrů obličeje a další identifikovatelných znaků, jako je tetování.

Před focením aktů je ideální sepsat smlouvu, takzvaný model release. Specifikuje:

• co smíte zveřejnit,
• jak můžete snímky použít,
• odměnu modelky (což mohou být peníze nebo i výsledné snímky)
• a podobně.

Z pohledu fotografa je tato smlouva praktická zejména proto, že modelka později nemůže říct, že si vše rozmyslela a snímky například nechce zveřejnit. Vaše práce tak nepřijde vniveč.

Kde fotit?

Ateliér je nejsnadnější volba, ale v zásadě je možné jít kamkoliv, kde nebudete pohoršovat (respektive kam se modelka odváží). Vhodné jsou interiéry i exteriéry. Jen v tak turisticky aktivní zemi, jako je Česko, musíte počítat s tím, že venku můžete narazit na kolemjdoucí. Ve vnitřních prostorách tenhle problém odpadá a nikdo vás neruší.

Záleží i na zamýšleném stylu fotografií. Precizní obrysové fotky je nejpraktičtější fotit v ateliéru, zatímco jemné snímky s přírodou samozřejmě v bytě nepořídíte.

Pózování při focení aktů

Fotografování aktů je podobné herectví nebo jinému vystoupení. Modelka se musí postavit jinak, než jak by běžně stála třeba na zastávce MHD. Vynikající adeptky jsou baletky nebo tanečnice, které mají naučené nejen konkrétní postoje, ale také celkovou eleganci. I v nestandardních pózách tak vypadají dobře.

U pózování záleží na vašem konkrétním pojetí aktu. Něžné romantické pózy se obejdou bez rozmáchlých gest.

Na mnoha snímcích si ale můžete všimnout, že modelky mají prohnutá záda. I když u toho vypadají, že je to pro ně normální a vůbec se nesnaží, není to tak. A protože často platí, že čím jsou záda prohnutější, tím líp, modelky tento prvek schválně přehánějí.

Podobně se hodí mít napnuté špičky – pokud to situace dovolí. Nepůsobí zrovna příjemně, pokud modelka krásně pózuje od hlavy až ke kotníkům a konec nohou je najednou v pravém úhlu oproti tělu.

Myslete i na výraz obličeje

Na fotografie patří i vhodné výrazy. Tohle považuji za nejtěžší disciplínu, protože základní pózy se i začínající modelka naučí během první hodiny. Práce s mimikou ale závisí na zkušenostech a trénink je pomalejší. Výhodu tak mají zkušenější (starší) lidé. I když mladí extroverti dokáží překvapit.

Výrazy jsou na fotce velmi důležité a bohužel dokáží její efekt i velmi zhoršit. Například když se modelka otráveně nebo vyděšeně dívá do objektivu.

Asi si říkáte, proč by to dělala, ale když jí popisujete, co všechno po ní chcete, snadno se podobná věc stane. Požadavků může být tolik, že při přemýšlení o pózování zapomene na grimasu v obličeji. Jako fotograf musíte zhodnotit, jestli je stávající výraz ten správný nebo chcete něco jiného.

Pokud si nejste vy ani modelka jistí, kam s pohledem, je několik dobrých možností, které stojí za to vyzkoušet.

První je skloněný pohled. Často může být vhodnější než pohled přímo před sebe do dáli. Pokud se modelka podívá k zemi, snímek působí jemněji. Ukázkou může být i předchozí snímek.

Někdy jsou lepší zavřené oči vytvářející opravdu zasněnou atmosféru. Pak úplně odpadá problém, kam se přesně dívat.

Posledním tipem pro uvolněnější fotky jsou lehce pootevřená ústa. Pokud jsou naopak rty semknuté, snímky vypadají přísněji.

A samozřejmě platí, že starostem s výrazem se vyhnete na záběrech bez obličeje.

Nasvícení

Při práci se světlem máte záplavu možností. Někdo preferuje přirozeně nasvětlené scény, jiný čistě ateliérové záblesky, které má dokonale pod kontrolou. Umělé a přirozené světlo můžete i kombinovat.

Nemusíte se nechat omezovat. Je tady ovšem jedno výrazné svícení, které k fotografování aktů často patří, je oblíbené a rád bych ho zmínil.

Obrysové světlo.

V nejčistší podobě vytváří typické studiové záběry s tmavou modelkou, která je orámovaná světlými hranami. Vytvoření tohoto efektu je snadné. Stačí umístit blesky (většinou se softboxy) po stranách vedle modelky a otočit je směrem k fotoaparátu.

Podobný postup využijete i mimo studio. Uměle vytvořená světelná hrana pak může být doplňkem existujícího světla.

Černobílá nebo barevná?

Při fotografování aktů uděláte s černobílou chybu málokdy. A zejména dramatické obrysové záběry z minulé podkapitoly už jsou samy o sobě tak málo barevné, že rozdíl mezi černobílou a barevnou verzí někdy není ani poznat.

Přesto jsou situace, kde je barev víc nebo pleť tak vyniká, že je i barevný originál příjemný a bez problémů použitelný.

Osobně často zkouším obě varianty a z nich vyberu tu na zveřejnění. Nevýhoda tohoto postupu je, že někdy jsou mi milé obě verze a pak s těžkým srdcem musím vybrat jen jednu.

Nebojte se experimentů

Stylů při focení aktů a nápadů na ně je mnoho. Pokud si dovolíte zkoušet různé přístupy, výsledkem budou sice občas nevyhnutelné chyby a nepovedené fotografie, ale zároveň vám to dovolí přijít s něčím novým.

Proto se nebojte experimentů a zkoušejte i typy focení mimo svou komfortní zónu.