https://www.milujemefotografii.cz/wp-content/uploads/2016/10/header-1050x591.jpg

Má smysl investovat do dražších fotografických filtrů?

Pokud kupujete filtr, je před vámi spousta rozhodování. Roli hraje značka výrobce, použité technologie a hlavně s nimi spojená cena. Běžně i jediný výrobce prodává stejný typ filtru v několika různých provedeních a různých cenových relacích. Vyplatí se kupovat ty drahé? V čem je vlastně ten rozdíl?

Impulzem k sepsání článku byla prohlídka šuplíku, kde se mi za roky aktivního focení nakupila pěkná řádka filtrů. Většinou jsem se klonil ke značce Hoya, která byla snadno k dostání a kvalita jejich výrobků je slušná, proto v následujícím textu budu psát hlavně o jejich filtrech. Protože jsem filtry kupoval s různými záměry i v době, kdy jsem byl jen nadšený amatér, mám sbírku filtrů různých kvalit. Na nich je dobře vidět, že vybírat jen podle výrobce nestačí, ale je nutné sledovat i konkrétní označení daného filtru.

Mrzí mě, že jsem nemohl otestovat tradičního rivala – značku B+W, se kterou se obvykle Hoya v internetových diskuzích a testech přetahuje o nejvyšší pozice. Lehce mi vrtá hlavou, jak by testy dopadly u nejnižší třídy filtrů anonymní čínské produkce.

Nicméně i tak jsou výsledky praktické, protože právě neobsahují variabilitu mezi značkami, ale ukazují možnosti různých technologií. Snad tedy pomohou odpovědět na otázku, co je na dobrých filtrech tak drahé.

Typy filtrů

Měl jsem k dispozici mnoho různých filtrů:

UV filtry jen pro ochranu objektivu:

  • Hoya UV – starý základní filtr bez antireflexních vrstev, takový už teď Hoya neprodává
  • Hoya UV Super HMC
  • Hoya UV Pro1 Digital

Polarizační filtry pro oživení krajin:

  • Hoya PL – základní a navíc lineární polarizační filtr (ne cirkulární jako jsou ostatní)
  • Hoya CIR-PL – základní cirkulární polarizační filtr
  • Hoya CIR-PL Super HMC
  • Hoya CIR-PL Pro1 Digital
  • Hoya CIR-PL HD

Navíc jsem přibral i variabilní ND filtr jiné značky:

  • Heliopan Variable Gray ND

Na obrázku jsou filtry seřazeny stejně jako v seznamu, tj. rozděleny do skupin a shora dolů ve stejném pořadí.

Všechny testované filtry dohromady.

Všechny testované filtry dohromady.

V rámci skupin jsou filtry řazeny chronologicky podle toho, jak výrobce uváděl nové řady s daným značením. První byl jednoduchý filtr (UV nebo CIR-PL) bez dalšího označení. Po něm přišel Super HMC s antireflexními vrstvami a vzápětí velmi podobný Pro1 Digital. Poslední, filtr HD, je v současné době nejpokročilejší, který Hoya vyrábí. Většina předchozích jde ale stále koupit jako jednodušší a levnější verze.

Ostatní výrobci mají podobné řady s rostoucími počty antireflexních i jiných vrstev, které jsou podobně finančně odstupňované.

Antireflexní vrstvy

V předchozí části jsem několikrát použil spojení antireflexní vrstva. Asi je intuitivně jasné, že se jedná o úpravu povrchu, aby se zamezilo odrazům, ale víte, jak vlastně funguje?

Nejedná se o žádný kosmický materiál s kouzelnými schopnostmi. Trik je v tom udělat vrstvu správně tenkou, konkrétně o tloušťce jedné čtvrtiny vlnové délky světla. Tato vrstva totiž také odrazí světlo stejně jako sklo pod ní, ale oba odrazy budou přesně o půl vlny posunuté a vzájemně se vyruší. Na ilustraci jsou odrazy označené jako R1 a R2.

Ilustrace antireflexních vrstev. Autor: DrBob / Wikimedia

Ilustrace antireflexních vrstev. Autor: DrBob/Wikimedia

Problém je, že různé barvy mají různé vlnové délky, takže jedna vrstva sice zredukuje část odrazu, ale něco z něj přece jen zůstane. Proto často vidíte v antireflexních filtrech nebo brýlích tlumený odraz do zelena.

Odraz na CPL filtru bez antireflexních vrstev (vlevo) a CPL HD filtru s antireflexními vrstvami (vpravo).

Odraz na CPL filtru bez antireflexních vrstev (vlevo) a CPL HD filtru s antireflexními vrstvami (vpravo).

Sofistikovanějšími způsoby lze potlačit větší část odrazu, proto mají dražší filtry antireflexní úpravu složenou z více vrstev. Nejnovější testovaný filtr HD jich má osm.

Testovací systém

Protože filtry jsou různě velké, musel jsem použít objektiv s menším průměrem. Použil jsem full frame fotoaparát Canon 5D Mark III s objektivy Canon 100/2.8 Macro a Sigma 35/1.4. Oba mají průměr závitu 67 mm.

Zajímavosti z výsledků

Samozřejmě by se mělo ukázat, že novější a dražší filtry jsou lepší. To se také potvrdilo, kvalitativně jdou filtry po sobě tak, jak jsou uvedeny v seznamu výše (nejlepší je v každé skupině jako poslední). Nebudu vás nudit prezentováním všech snímků, protože by to bylo jen opakování podobně vypadajících záběrů. Soustřeďme se proto jen na zajímavé nálezy, abychom si ukázali rozdíly.

UV filtry jsem napřed zkoušel na jednoduché scéně:

Světelně jednoduchá scéna pro první test UV filtrů. Canon 5D Mark III, Sigma 35/1.4, 1/160 s, f/8.0, ISO 100, ohnisko 35 mm

Světelně jednoduchá scéna pro první test UV filtrů.
Canon 5D Mark III, Sigma 35/1.4, 1/160 s, f/8.0, ISO 100, ohnisko 35 mm

V tuto chvíli mezi nimi nebyl žádný pozorovatelný rozdíl. Jen velmi levný filtr by tu rozmazával obraz, ale všechny jsou nad touto hranicí. Změna nastane, pokud do objektivu zasvítí slunce. Aby byly rozdíly dobře pozorovatelné a test byl kontrolovatelný (slunce se neposouvalo a nezacházelo za mraky), zvolil jsem ateliér a umělá světla. Nejvíc vypovídající nebyl případ, kdy bylo světlo v záběru, ale když bylo těsně za jeho hranicí.

Zde je srovnání nejhoršího a nejlepšího:

Vlevo nejhorší případ – Hoya UV základní. Vpravo nejlepší – Hoya CPL HD (vypadá stejně jako bez filtru).

Vypadá to, že i nejlepší má co dohánět, ale zbylé odrazy jsou stejné jako při focení bez filtru. Jedná se tedy o odlesky v objektivu samotném. U základního Hoya UV naopak reflexů přibylo. Jedná se o několik prasátek, která vznikla postupným několikanásobným odrazem světla mezi objektivem a filtrem.

U všech filtrů postupně se zvyšující se cenou odrazy mizely, přičemž Pro1 Digital a HD na tom byly nejlépe. Podivně dopadl Super HMC, kde se vyskytla „mlha“:

Hoya CPL Super HMC má méně odrazů než jednoduchý Hoya CPL, ale zato přibyla mlha.

Hoya CPL Super HMC má méně odrazů než jednoduchý Hoya CPL, ale zato přibyla mlha.

Myslel jsem, že byl filtr zanesený, ale v jiných záběrech s protisvětlem se tento problém u stejného filtru nevyskytl, takže jsem asi narazil na problémový úhel. Jedná se o filtr staršího typu, je to tedy pravděpodobné. Dělal jsem i další pokusy a jinde dopadl filtr Super HMC velmi podobně jako Pro1 Digital.

Velice zajímavé je následující porovnání polarizačních filtrů. Díky tomu, že filtrují polarizované světlo, dostane se k fotoaparátu scéna v tmavším podání. Všechny polarizované fotografie jsem musel na počítači zesvětlit o cca 1.6 EV (tj. asi třikrát). Polarizační HD filtr ale propouští světla víc – tam stačilo zesvětlit jen o 0.9 EV (ani ne dvakrát). Má tedy podstatnou výhodu oproti předchozím a výrobce se tím nezapomíná chlubit.

Variabilní ND filtr

Variabilní ND filtr od Heliopanu je otočný filtr, kterým fotograf může plynule ztmavovat obraz podle uvážení.

Princip je podobný jako dva polarizační filtry na sobě, což je řešení, které jsem předtím několik let používal. Přešel jsem ale kvůli kvalitě na jediný filtr, který je pro tento účel vyladěný. Teď mně zajímalo, jak moc se tato řešení liší.

Vlevo dva polarizační filtry na sobě (Pro1 a lineární PL základní), vpravo Heliopan.

Je zjevné, že dva filtry produkují menší kontrast, právě kvůli odleskům, které mezi nimi přelétávají. Heliopan také není dokonalý, ale i tak viditelně lepší.

Můžeme si všimnout různých barevných posunů, což je častý jev u složitějších filtrů (zejména polarizačních a ND). V dnešní době, kdy jde tento efekt snadno korigovat úpravami na počítači, tomu nepřikládám velkou váhu.

Čistý a špinavý filtr

Ať už používáte jakýkoliv filtr, je potřeba ho udržovat v dobrém stavu. Při focení po slunci rozdíl nebude příliš patrný, ale v protisvětle se dramaticky ukáže.

Vlevo špinavý filtr PL (ne CPL), vpravo identický filtr, ale vyčištěný

Výhodou jsou opět modernější filtry, které obvykle obsahují další vrstvy pro snadnější údržbu. Při čištění hadříkem je lepší filtr napřed ofouknout, aby se zbavil větších a hlavně tvrdších zrnek prachu. Jinak můžete riskovat, že jím při otření poškrábete právě ony antireflexní vrstvy. Z toho plyne, že tvrdší filtry jsou opět výhodnější. Výrobci se touto vlastností rádi pochlubí v popiscích.

Hodnocení je vždy na vás

Špatný filtr dokáže zhoršit kvalitu fotografií. Pokud používáte UV filtry pro ochranu objektivu, rozmyslete si, jestli děláte správnou věc. S kvalitnějšími se příliš nemusíte obávat, ale levné filtry nedoporučuji. Sám už na objektivech UV filtry vůbec nepoužívám, pokud nefotím v riskantní situaci. Pokud se bojíte, podívejte se na video, kolik toho objektiv vydrží, než se rozbije.

Co se týče polarizačních filtrů, tento článek jen ukázal body, na které se soustředit. Pro podrobnější informace o konkrétních filtrech dané značky je potřeba prohledat internet. Jedna ze stránek, které se věnují tomuto problému do hloubky, je LensTip.com. Najdete tam i aktuální test polarizačních filtrů zase s jinými značkami.

Přeji hodně zdaru při focení a málo prasátek!

 

Okomentujte článek