Reportážní fotografie, tedy fotografování lidí v průběhu nejrůznějších událostí, je výzvou snad pro každého, kdo to myslí s focením vážně. Nejeden zapálený fotograf by se rád stal mistrem v umění zachytit „rozhodující okamžik“, který nadchne nejen autora samotného, ale později při pohledu na snímek i nezávislého diváka.

V případě takzvané „živé fotografie“ nehraje hlavní roli vyspělost a pořizovací cena použité techniky. Na fotografickém vybavení samozřejmě také záleží, ale fotograf by měl být především bedlivým pozorovatelem schopným zachytit moment, kterého by si většina lidí nikdy nevšimla. V neposlední řadě také potřebuje zahodit stud a obavy z reakcí cizích lidí, které fotografuje nebo mezi kterými se při fotografování pohybuje.

Začněte u svého okolí

Hned na úvod musíme přiznat, že nelze definovat jeden jediný osvědčený postup, jak tyto překážky, jít mezi lidi, začít na ně mířit objektivem a mačkat spoušť, překonat. Zkusíme však najít možnou cestu. Na úvod si však ještě shrneme obecné pojmy, které pro živou fotografii nebo fotoreportáže platí, a dotkneme se lehce i (použitelné) techniky.

Celkem přirozené a nenáročné je začít ve svém nejbližším okolí. Berte s sebou svůj fotoaparát na rodinné akce, oslavy, nebo výlety s přáteli. Poznejte svoji techniku a její mantinely. Nefoťte jen snímky, nad kterými se pak se svými blízkými zasmějete a nahrajete je na Facebook. Přemýšlejte nad situacemi i výrazy lidí. Hrajte si s kompozicí a snažte se dát vašim snímkům větší hloubku.

Tip: Osvojte si vaši techniku a staňte se mistry kompozice. V „ostré akci“ mezi cizími lidmi vás pak už jen tak něco nerozhází, či nepříjemně nepřekvapí.

Naučte se s vašim fotoaparátem pracovat tak, abyste až uvidíte skvělý moment hodný nafocení, jen přiložili oko k hledáčku a okamžitě mačkali spoušť. Budete-li v tuto chvílí teprve přemýšlet nad tím, jakou zvolit clonu, jaký čas či jaké ISO, ba dokonce shánět, jaký objektiv by byl vhodný, velmi pravděpodobně vám tento neopakovatelný moment zmizí z dohledu.

Tip: Naučte se být pohotoví a rychlí. Získáte skvělé záběry a možná si ani nikdo nevšimne, že ho fotíte.

Buďte v hloubce ostrosti

Ještě než se do terénu vypravíte, bylo by asi vhodné zmínit se o tom, jakou techniku používat. Jako nejschůdnější se možná jeví nasadit na tělo fotoaparátu teleobjektiv a všechno dění, včetně rozhodujících okamžiků, kolem sebe fotit hezky z dálky a v bezpečí. Tento postup ale osobně nedoporučuji.

Výjimkou jsou samozřejmě sportovní a jiné události, kdy nemáte možnost dostat se blíže k fotografovanému člověku nebo situaci. V ostatních případech se ale rozhodně nebojte používat široké ohnisko, například 35mm objektiv (a nebo širší) a jít hlouběji do akce.

Zkuste fotografovat lidi na ulici teleobjektivem. Sami jistě uznáte, že váš odstup je ze snímků zřejmý. V tomto případě může nastat problém také s ostrostí, zejména za horších světelných podmínek a bez stativu.

Mnohem silnější snímky pořídíte, když budete k fotografované scéně blízko. Z fotografií bude zřejmé, že jste byli součástí děje. Budou dynamičtější a bezprostřední. Nelze v této souvislosti nevzpomenout citát legendárního fotografa Roberta Capy: „Nejsou-li vaše fotografie dobré, nebyli jste dost blízko.“

Jestliže události kolem sebe nebudete jen z povzdálí sledovat, ale prožijete je a budete je vnímat i dalšími smysly, vyplatí se vám to. Budete-li pozorní a vnímaví, lépe uvidíte to, co pro jiné zůstává skryté. V neposlední řadě to při focení se širokým ohniskem leckdy vypadá, jako byste objektivem mířili jinam. To vám může mimo jiné pomoci překonat ostýchavost.

Automatickému ostření nebo měření expozice se raději vyhýbejte nebo je pečlivě nastavte. Byla by škoda, kdyby vám autofokus zaostřil někam, kde se nic neděje a stěžejní situace celé fotografované scény by byla neostrá. Na tohle byste si měli dát pozor především v tom případě, že budete přece jenom chtít (anebo muset) použít objektiv s delším ohniskem. Budete-li mít dost času správně zaostřit tam, kam chcete, nemusí to být problém. Nezapomeňte ale, že jedinečné a rozhodující okamžiky na vaše ostření nepočkají.

S kratším ohniskem se na fotografii snáze ztratí drobná nepřesnost, jestliže se vám nepodaří zaostřit přesně tam, kam byste chtěli. Rozdíl vzdáleností od místa, na které je zaostřeno a okolím zde není takový jako u delších ohnisek. Samozřejmě za předpokladu, že nebudete fotit s nízkou clonou, ale naopak s větší hloubkou ostrosti.

Jděte mezi lidi

Ambiciózního fotografa dřív nebo později samozřejmě přestane uspokojovat fotit jen v okruhu svých známých. Řekněme, že už jste se otrkali mezi svými přáteli, víte, co si s vaší technikou můžete dovolit a co od ní můžete čekat, víc si věříte a nechybí vám elán vyrazit do terénu. Kde tedy začít?

Asi by nebylo vhodné začít fotografovat maminky s dětmi na dětském hřišti, vrhnout se po hlavě do nějaké demonstrace nebo jiných vyhrocených, či po etické stránce diskutabilních situací. Dost možná by vás potkalo něco, co by vaše sebevědomí a elán brzy rozprášilo.

Vhodnější bude, vypravíte-li se třeba právě na kulturní společenské akce, kde je fotografů víc. Například v letním období není o hudební a jiné festivaly nouze. A rozhodně nemusíte chodit jen na ty velké a profláknuté. Fotogenické bývají třeba pivovarské slavnosti, akce ve westernových skanzenech nebo se vyplatí zajít třeba jen na farmářské trhy.

Dobrá volba jsou také rušnější turisticky atraktivní místa, kde si přítomnost dalších ambiciózních fotografů suplují turisté s fotoaparáty. Tam se také snáze „ztratíte“ a nikoho nepřekvapí, když se budete ohánět fotoaparátem (či dalším příslušenstvím), a zřejmě se ani nikdo nepohorší, když si jej vyfotíte. O fotogenické situace na takových místech nebývá nouze a vaše sebevědomí se zase o něco posílí.

Jestliže vás hromadnější akce nezajímají a chcete se raději toulat ulicemi a fotit všednější obrázky ze života, nevadí. Naopak. Směle do toho!

Překonejte zábrany

Ať už přijdete s fotoaparátem lovit momentky kamkoliv, nemačkejte spoušť bezhlavě. Klidně nechte přístroj chvíli v klidu a vnímejte atmosféru kolem sebe. Buďte pozorní a zkuste se alespoň částečně naučit předvídat různé situace. Nezapomeňte také sledovat světlo a tomu přizpůsobte nastavení fotoaparátu. Byla by škoda mít perfektní momentku utopenou ve tmě. Správná práce se světlem může snímek udělat zajímavější a dramatičtější.

Na závěr několik základních rad:
Nezapomínejte na slušnost a respekt, ale zároveň se neklepejte strachy a zbavte se pocitu, že děláte něco špatného. Sami víte nejlépe, proč na daném místě jste a proč tam s sebou máte fotoaparát. Klidně se s fotografovanými dejte do řeči. Někdy stačí jen úsměv a oční kontakt. Neostýchejte se představit a řekněte, o co vám jde a proč tam fotíte.

Nestyďte se za svou práci. Vůbec přece nevadí, že nejste fotoreportér renomovaného týdeníku. Svým focením na ulici nikoho nijak neomezujte. A ačkoliv se to možná zdá nepodstatné, přizpůsobte specifickým situacím i svůj zevnějšek – budete-li fotit život mezi lidmi na periferii společnosti, oblečte se jinak, než když budete fotit třeba na promenádě v Karlových Varech.

Učte se od mistrů

Hodně prospěšné bývá zúčastnit se i nějakého jednodenního nebo víkendového workshopu. Většinou se na takové dílně setká několik lidí, kterým jde o to samé a obvykle vyrážejí do terénu všichni společně s lektorem. Fotí každý sám podle svého, ale přesto je dobré cítit v zádech oporu ostatních. Člověk se snadněji osmělí. Výborné na takových kurzech bývá i společné hodnocení výsledků práce vaší i ostatních. Vidět a porovnávat, jak se s tím kdo vypořádal, bývá velmi podnětné.

Uvedené rady a postupy neberte jako dogmata. Vždy se dá vymyslet něco nového, co bude fungovat nebo vyhovovat konkrétně vám. Všem, kteří se vydají se svým fotoaparátem do ulic, přeji úspěšný lov momentek!