Milujete fotografii, ZPS a umíte natáčet videa? Možná hledáme právě vás!

Jak dopadlo moje novoroční fotografické předsevzetí

Závěrka na mém starém dobrém Canonu EOS 20D ze třetí ruky odešla asi po osmi letech svého fungování do věčných lovišť a já jsem věděla, že bez focení dlouho nevydržím. Mimochodem, fotografické předsevzetí o koupi nového fotoaparátu bylo pro letošek moje jediné předsevzetí a také jsem jej už splnila.

Stín, Black&White efekt, Nikon D5100, AF-S Nikkor 18–105 mm DX, F3,5–5,6ED DX VR, 1/640 s, F 13, ISO 800.jpg

Než se zde pustím do laického srovnání práce se „starým Canonem“ a „novým Nikonem“, ráda bych předeslala, že nejsem zrovna technický typ a tzv. „hračička“ a nehodlám na následujících řádcích hloubat nad detaily optické kvality toho kterého objektivu, dlouze se zabývat expozičními časy při různém osvětlení a podobně.

Efekty to nezachrání

Fotím především s pomocí intuice, a jestli je pro mě něco ve fotografii naprosto zásadní a fundamentální, je to kompozice. Kompozice je pro mě na prvním i posledním místě a je jedno, jestli fotím já sama nebo se dívám na cizí galerie. Žádný sebelepší efekt nebo úprava neudělají z kompozičně mizerné fotky zajímavou podívanou. Ani Instagram tohle nedokáže.

Proto si myslím, že ani nejlepší technika za desítky a stovky tisíc neznamená nejlepší a nejdokonalejší snímky. Pravá krása fotografie se skrývá v něčem úplně jiném. Je spíše o zachycení okamžiku, prožitku, pohybu, emoce, atmosféry místa a doby. Zní to trochu staromódně, ale něco na tom bude.

Na nedávném workshopu Roberta Vana v rámci Zoner FOTOdne mě zaujalo jeho setrvávání na starých postupech a fotografických praktikách ověřených mnoha lety práce. „U produktové fotografie na zakázku fotím podle přání klienta, i když vnitřně skřípu zuby. Když fotím sám pro sebe, držím se svých starých dobrých zásad – přirozené světlo, žádné zábleskové pomůcky, portrét vždy s 85mm objektivem a světelností F1,4 na plnoformátovém těle,“ tak nějak se Vano vyjádřil.

Světlo a stín, Nikon D5100, AF-S Nikkor 18–105 mm DX, F3,5–5,6ED DX VR, 1/640 s, F 13, ISO 800.jpg

S novým přístrojem na krku

Od nového přístroje jsem vyloženě lepší či dokonalejší fotografie nečekala. Dokonce můžu s čistým svědomím říct, že kdyby mi závěrka na Canonu EOS 20D sama nedala najevo, že tedy končíme, zůstala bych s tímto parťákem možná ještě pěkně dlouho.

Můj záměr totiž byl naučit se fotit, ovládnout zrcadlovku, umět s tímto aparátem zacházet poslepu a teprve poté, až budu mít pocit, že mě jeho technické limity omezují, přejít na „lepší“. Za ten rok a půl, co jsem s Canonem fotila (spíše příležitostně než denně), se však tyto pocity ani nestihly dostavit. V dané chvíli jsem laškovala maximálně s myšlenkou pořízení nového objektivu.

Když jsem ale Canon dostala konečně jakžtakž do ruky, technický stav sám rozhodl o tom, že bude třeba pořídit úplně nový přístroj. Proto se nyní sžívám už něco přes měsíc s novým Nikonem D5100 s 18–105mm. A jen pro doplnění – ke změně značky mě nevedlo nějaké rozčarování z kvality vybavení u Canonu, ale mnohem prozaičtější důvod, kterým byla výhodnější cenová nabídka u druhého zástupce největších hráčů na trhu.

Lechovice, Nikon D5100, AF-S Nikkor 18–105 mm DX, F3,5–5,6ED DX VR, 1/800 s, F 14, ISO 800.jpg

První výrazný rozdíl, který jsem zaznamenala hned po pár minutách používání, bylo lehčí tělo u Nikonu. Mluvíme o nynějších 510 gramech plastu proti tehdejším 685 gramům hořčíkové slitiny. Z hlediska estetična zde plast poněkud pokulhává za slitinou hořčíku, nicméně já se výjimečně od estetické stránky věci odvracím a s radostí volím menší tíhu na krku či v ruce.

Přirozený vývoj

Velké nadšení u mě vyvolal i skvělý výklopný displej s úhlopříčkou 7,5 cm (u Canonu 20D to bylo 4,5 cm pevného displeje), ale tím asi žádného majitele pokročilé zrcadlovky neoslním. Spíše je to tak, že já jsem se právě probudila z doby kamenné a objevuji vychytávky současné fototechniky.

Nemá cenu zde vyjmenovávat úplně všechny výhody, které jsem s novým fotoaparátem získala, ať už je to vyšší rozlišení snímače a displeje, větší rozsah ISO a expozičních časů nebo možnost natáčet video. Technologicky je prostě rok 2011 (tedy rok, kdy byl Nikon D5100 uveden na trh) jinde než rok 2004 – rok příchodu Canonu EOS 20D na svět.

Závěrem chci říct jen jedno. Po roce a půl fotografování se zrcadlovkou stojím opět někde na začátku nebo možná (snad) malý kousek za startovní čárou a snažím se navázat tam, kde jsem skončila s Canonem. Každopádně jsem šťastná, že mám po kratší odmlce zase čím fotit a že mě chuť zachycovat svět kolem sebe vůbec neopustila. Naopak, s novým foťákem dostávám nové nápady a moc se těším na všechny nové příležitosti, záběry a zkušenosti.

Poslední aktualizace 1. dubna 2013

21 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Eva Škaroupková

Od konce roku 2009 pracuje v softwarové divizi ZONERu, kde se zabývá obchodem a marketingem v zahraničí. Je tak trochu rusofilka, studium ruštiny a mezinárodních vztahů na ní zanechalo své stopy. Kromě cest do Ruska vyhledává také cesty kamkoliv jinam, poznání a objevování nového. Miluje léto, teplo, slunce a plážový volejbal a od jisté doby také fotografování.

Číst všechny články.

Komentáře