Hyperlapse je velmi oblíbeným doplňkem time-lapse. Přidává do obrazu pohyb a umožňuje tak tvořit dechberoucí záběry měst či přírody, které leží někde na půli cesty mezi fotografií a videem. V posledním desetiletí navíc zažil velký rozmach. Pojďme si tedy říct, co to hyperlapse vůbec je a jak jej vytvoříte – je to jednodušší, než se na první pohled zdá.

Hyperlapse je specifická technika využívána v time-lapse (česky časosběr). Jedná se o ten nejsnazší způsob, jak do time-lapse dostat pohyb. Svůj velký rozmach tato metoda zachycení obrazu zažívá nyní především díky youtuberům a zdá se, že je vynálezem dnešní doby, avšak opak je pravdou. 

Roku 1991 natočil filmař jménem Guy Roland v Montréalu na 8mm kameru krátký film s názvem Pace, kde se vůbec poprvé někdo metodě hyperlapse přiblížil. O čtyři roky později navázal snímkem Pacer. A právě ten se považuje za první pravý hyperlapse. 

Samotný pojem hyperlapse se však začal používat až v letech 2011–2012. V dnešní době je jeho pořízení velice jednoduché a díky digitálním záznamům máte hned několik možností, jak jej vytvořit.

Hyperlapse pomocí mobilního telefonu

Většina mobilních telefonů poskytuje přinejmenším možnost natáčet time-lapse. Pokud tento režim zapnete a vydáte se s mobilem v rukou na procházku městem či přírodou, pořídíte efektivní hyperlapse jednoduše a rychle. Některé mobilní telefony navíc mají v režimech fotoaparátu i přímo režim hyperlapse jako takový.

Video jsem pořídil jen mobilem z ruky. Nevypadá až tak špatně díky vestavěné stabilizaci obrazu.

Tento způsob je sice jednoduchý, má bohužel několik ale: 

• Video může být roztřesené, ať už díky chůzi nebo samotnému mobilnímu telefonu, který nemá digitální stabilizátor obrazu.
• Výsledný záznam je složen a upraven přímo mobilem, takže nemáte k dispozici jednotlivé snímky k lepším úpravám obrazu.
• Výhodou, ale i problémem, může být samotný interval záznamu mezi jednotlivými snímky. Jestli je nastaven na rozmezí jedné až dvou vteřin, máte vyhráno. Pokud je delší, záznam bude příliš „trhaný“.

Tyto obtíže je možné vyřešit, ale stojí to čas a peníze. Plynulý obraz můžete pořídit pomocí mobilního gimbalu, který vám takřka dokonale eliminuje třes vzniklý během chůze. Další možností je roztřesený záznam dodatečně stabilizovat softwarově. Zbylé problémy můžete vyřešit použitím time-lapse aplikací, které dokážou nastavit interval mezi jednotlivými snímky. Některé dokonce snímají i v obrazových formátech jako jsou RAW nebo TIFF.

Hyperlapse fotoaparátem – gimbal nebo stativ?

Hyperlapse je možné pořídit i digitálním fotoaparátem. Sice to není tak pohodlné jako s mobilním telefonem, ale má to několik výhod. Pro pořízení hyperlapse budete potřebovat svůj fotoaparát s gimbalem nebo stativem.

Hyperlapse pořízené jen z ruky pomocí nastavení časosběrného snímání o intervalu 1s. Jak můžete sami vidět, jde to i takto, ale video je hodně roztřesené i po stabilizaci obrazu. Proto je lepší využít stativu a pracněji jej posouvat, případně fotoaparát upevnit na gimbal.

Pokud vlastníte gimbal a fotoaparát s funkcí time-lapse, máte prakticky vyhráno. Na fotoaparátu stačí nastavit záznam snímku do RAWu a v time-lapse interval pořízení snímků po jedné až dvou vteřinách. Pak už jen upevníte fotoaparát do gimbalu a můžete zvesela snímat hyperlapse stejně snadno jako mobilním telefonem.

Další variantou – pracnější, leč hojně využívanou – je stativ. Fotoaparát nastavte do plně manuálního režimu s ideální expozicí pro danou scénu. Snímky tentokrát budete pořizovat sami a to tak, že s každým posunem fotoaparátu kupředu pořídíte jeden snímek. 

Během posouvání celého fotoaparátu kupředu nechte stativ rozložený a poponeste jej o zvolenou vzdálenost. Najděte si nějakou vodící linii, které se budete držet. Až si tuto metodu osvojíte, můžete s každým posunem fotoaparátu kupředu měnit i jeho úhel směrem vzhůru. Během snímání se snažte posouvat co nejvíce v přímé linii a k nějakému zajímavému objektu, který můžete závěrem obkroužit a hyperlapse tak zakončit.

Nakonec příklad využití hyperlapse jako součásti videa z nočního výletu.