Geometrií k dokonalé kompozici v krajinářské fotografii

Geometrie nepatří jenom do školních lavic! Třeba při focení krajiny vám dopomůže ke skvěle fungující kompozici. Nebojte, úhloměr a kružítko potřebovat nebudete, stačí se naučit v krajině rozpoznat a využít několik základních geometrických tvarů. S jejich pomocí zavedete divákův pohled přesně tam, kde ho chcete mít, zvýrazníte nějaký bod nebo dodáte fotce tu správnou dynamiku. Jak na to? To se dočtete v tomto článku.

Dokonalá kompozice v krajinářské fotografii? Pomůže vám k ní geometrie

Existují základní poučky pro focení krajin. Většinu z nich využijete, když už máte nalezený důležitý bod a chcete jej na fotografii nějak umístit. V tomto článku se však nebudu věnovat hledání jednotlivých bodů, ale celých vzorů, které pak na snímku dokáží upoutat diváka.

Přesun o pár metrů má smysl

Kompozici a vzorům pomůžete i tím, že budete stát na správném místě. U blízkých motivů i změna pozice o metr bude mít za následek výrazné rozdíly. Ale i při focení na stovky metrů či kilometry hraje vaše poloha roli. Někdy se ani nemusíte příliš snažit a stačí pokračovat ve výletě, který jste si naplánovali. Stejný objekt tak uvidíte pod různými úhly a obklopený jinými krajinnými prvky. Stačí tedy po sto metrech zhodnotit, jestli se výhled nezlepšil a nemá cenu zkusit přidat další snímek.

Jednoduchá křivka

Dostáváme se k prvnímu geometrickému tvaru, který má smysl v krajině hledat. Tím je prostá zahnutá křivka podobná polovině elipsy.

Křivky obecně strhávají pozornost a pokud jsou na snímku dobře rozpoznatelné, doslova diváka nutí, aby po nich přejel očima. Můžete si vyzkoušet, že pokud se před vámi objeví následující fotka, pravděpodobně automaticky začnete na světlém místě cestičky a dál po ní budete pokračovat doleva. A až stopa zmizí, přesunete se na vrcholky kopců vpravo nahoře.


Jednoduchá křivka složená z cestičky a navazujícího horizontu. Divák se automaticky podívá na nejsvětlejší místo na fotce, což je začátek cesty, a z něj pokračuje doleva nahoru.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 16-35/2.8 III, 1/40 s, f/14, ISO 200, ohnisko 30 mm.

Jednoduchá křivka se – podobně jako další tvary, které budou následovat – často objevuje jako výsledek lidské činnosti. Nejčastěji je to silnice, vyšlapaná cesta nebo plot.

Existují i čistě  přírodní alternativy, jako například mořské pobřeží, potok nebo linie kopců.


Mořské pobřeží tvoří výrazný oblouk. Divák tentokrát pravděpodobně začne uprostřed, protože až tam je nejsvětlejší místo. Až prozkoumá horní polovinu fotografie, vrhne se na tu spodní.
Canon 5D Mark II, Canon EF 70-200/2.8 IS II, 1/50 s, f/8, ISO 100, ohnisko 80 mm.

S-křivka

Složitější varianta je křivka ve tvaru „S“, tedy zahnutá na jednu a poté na druhou stranu. Opět velmi efektivně vede divákův pohled.


Křivka tvaru „S“ na známém pohledu na koryto Labe u Mlynářova kamene.
Canon 5D Mark III, Canon EF 16-35/2.8 II, 1/80 s, f/7.1, ISO 100, ohnisko 29 mm.

A podobně jako u jednoduché křivky, ani S-křivka nemusí být jednolitá, ale může se skládat z několika segmentů různých typů.


S-křivka je tentokrát složena ze dvou částí: Stop po těžké technice v obilí a horizontem, který na ně okamžitě navazuje.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 16-35/2.8 II, 1/200 s, f/13, ISO 100, ohnisko 16 mm.

TIP: Aby byly křivky výraznější, fotil jsem z větší výšky než obvykle. Jenže jak na to? Pokud máte stativ, stačí jej držet plně vytažený nad hlavou, takže fotoaparát dostanete 3–4 metry vysoko. Doladění přesného záběru je otázka pár pokusů.

Složité křivky

Tato kategorie je doménou horských silnic, které vytváří v krajině velmi výrazné tvary. Podle situace můžete takovou křivku opět použít jako průvodce po fotce, nebo ji naopak umístit do role jen jednoho z elementů, které utváří celý obrázek.


Složitější křivka silnice zabírající téměř celou fotografii.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 16-35/2.8 III, 1/40 s, f/11, ISO 100, ohnisko 16 mm.


I když je tato silnice mnohem víc křivolaká, je to jen menší prvek na snímku a okolní hory k ní dotváří kontext.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 16-35/2.8 III, 1/160 s, f/13, ISO 100, ohnisko 23 mm.

Diagonály

Diagonály mají jinou roli než křivky. Zatímco předchozí tvary vedly diváka z jednoho bodu do druhého, diagonální linie ovlivňují snímek celkově tím, že přidávají dynamiku. Alespoň ve srovnání se stejným snímkem, ve kterém by stejné čáry byly vodorovně.

Porovnejte dva záběry podobných polí s různými kompozicemi:


(Téměř) rovné linie působí klidně.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 70-300/4-5.6L IS, 1 s, f/13, ISO 100, ohnisko 300 mm.


Naopak diagonální linie přidávají dynamiku. V tomto případě jsou šikmé prvky složené jednak z terénních nerovností, ale také ze stop po kolech traktorů.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 70-200/2.8. IS II + 2xTC, 1/160 s, f/9, ISO 100, ohnisko 400 mm.

Obě varianty mohou být užitečné, ale je dobré si uvědomit, že zatímco první fotka je klidnější, druhý záběr působí víc „akčně“.

Sbíhající se linie

Častým souputníkem diagonál jsou perspektivně ubíhající linie, které ale mohou na snímku být i samostatně. Ty oko ani tak nevedou, jako spíš provokují, aby se okamžitě podívalo na jejich konec.


Sbíhající se linie zdůrazněné perspektivou a obrysy kopce. Kdybychom kopec nepočítali a zahrnuli místo něj horizont, všechny linie by se protnuly ve větší dálce, až na začátku nebe.
Canon 5D Mark III, Canon EF 16-35/2.8 II, 1/160 s, f/8, ISO 160, ohnisko 35 mm.

Ačkoliv ubíhající linie snáze dostanete s velmi širokými objektivy, mohou se objevit i při použití teleobjektivů. Na dalším snímku jsou linie zachyceny ohniskem 88 mm.


Sbíhající se linie zachycené teleobjektivem. Pomohlo stát relativně blízko u sloupků, aby vynikla perspektiva.
Canon 5D Mark II, Canon EF 70-200/2.8 II, 1/50 s, f/10, ISO 800, ohnisko 88 mm.

I v přírodě je řád

Ačkoliv to na první pohled nemusí být patrné, v krajině je spousta pravidelných tvarů, které můžete při focení využít pro větší efekt. Křivky mohou sloužit. Ať už jako průvodce po snímku nebo jednoduše jako harmonický prvek, který je sám o sobě zajímavý. Obvykle se vyplatí zkusit víc variant snímků a případně se i o pár kroků posunout, abyste z přírodní geometrie vytěžili co nejvíce.

A pokud vás focení krajiny zajímá, přečtěte si i další články na toto téma.

bannermf_690x120

Poslední aktualizace 1. července 2020

17 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Vít Kovalčík

Od roku 2012 jsem na volné noze a živím se jako fotograf v Brně. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města.

Číst všechny články.

Komentáře