Co je městská krajina a co ne

Není tomu tak dávno, co jsme vyhlašovali fotoúkol s tématem městská krajina. V rámci soutěže nám dorazilo nemalé množství fotografií, ovšem ne všechny odpovídaly zadání. Zkusíme se podívat, kde se vloudila chybička.

Základní myšlenka tématu městské krajiny by se dala shrnout tak, že snímky pracují prakticky se stejnými výtvarnými a technickými postupy, jako se používají při fotografování krajiny v přírodě. Rozdíl je však v tom, že dokumentují místa přetvořená člověkem a nejčastěji vznikají v městských a průmyslových oblastech.

Ačkoliv není smyslem takové fotografie zachytit osoby ve městě, není to také vyloučeno. Důležité však je zvolit odlišný úhel pohledu a jiný záběr, než by byl typický pro streetfotografii. Stejně tak je vhodné vyhnout se opěvování krás starých zástaveb nebo naopak chátrajících čtvrtí. Nemálo důležitý je fakt, že snímky městské krajiny a města obecně mohou být velmi užitečné i v budoucnosti. Díky zájmu Josefa Sudka o centrum i periferii Prahy máme uchovánu dřívější podobu města, které nyní vypadají zcela jinak.

Při hledání vhodných lokalit je tedy dobré nespoléhat se jen na fotografické oko při procházkách městem, ale zkusit nasát inspiraci například v knihovnách, kde jistě najdete něco z historie vašeho města včetně fotografií vzniklých před desetiletími. Ty vám mohou napovědět, co a jak se dříve fotilo a vy sami pak můžete zkusit stejná místa dokumentovat vlastním způsobem a viděním.

Buďte k sobě kritičtí

Nebojte se být kritikem sami sobě. Budete-li důslední, podaří se vám odfiltrovat nepovedené snímky a ty povedené pak dokážete zhodnotit s dostatečným odstupem pro to, aby mohly uspět jak před diváky, tak v případné soutěži. Pojďme se tedy podívat, co není městská krajina a proč.

Dvojice fotografií Milana Pospíšila, kterou jsme vybrali je typickou ukázkou toho, co není městská krajina. Velmi tenká hranice mezi zadaným tématem a architekturou je pro některé z nás natolik nepatrná, že ji snadno překročíme. To je případ prvního snímku, kde je krásně zachycena architektura města, navíc v kontrastu staré a novější zástavby. I tento snímek by si však zasloužil minimálně srovnat horizont a trošku lépe komponovat – špičky střech by se určitě neměly dotýkat hladiny moře na horizontu. Možná bych také uvažoval nad mírným posunem fotoaparátu doleva a nahoru, aby byl hlavní objekt umístěn do oblasti zlatého řezu.

foto: Milan Pospíšil

foto: Milan Pospíšil

Druhá fotografie by mohla být zajímavou, nicméně nešťastná kompozice ji zcela zničila. Předpokládám, že hlavním motivem má být dvojice trubek, přičemž z jedné z nich vytéká voda. Idea zachytit vodu na pozadí nebe je velmi dobrá, provedení však pokulhává.  Je zde příliš výrazné rušivé pozadí, které odvádí pozornost diváka, ať už se jedná o barvu nebo o další prvky, které na fotografii jsou. Řešením by v tomto případě mohl být úkrok vlevo, nebo naopak zcela vpravo, aby byly obě trubky zachyceny v zákrytu či vedle sebe. Fotografováním z podhledu bychom pak mohli eliminovat nevhodné pozadí.

foto: Jonáš Pánek

foto: Jonáš Pánek

Fotografie Jonáše Pánka je vcelku povedeným snímkem městské zástavby, něco jí však chybí. Dokážu si tento snímek s mírně upravenou kompozicí a například převodem do černobílé škály představit jako povedené zátiší.

Pro zařazení do tématu městské krajiny by však bylo vhodné zvolit mnohem širší ohnisko a zachytit „hlídače“ v celém kontextu. Nikoliv jako portrét kovového ochránce, ale jako ochránce s jeho majetkem (podchod či most) v průběhu hlídání. Možná to však nebylo proveditelné z různých důvodů, v takovém případě by jistě pomohlo udělat krok či dva dozadu a fotografovat spíše na šířku, aby byl zachován kontext. Možný převod do černobílé podoby by pak dal vyniknout očím a ústům, která jsou podbarvena zeleně.

Inspirace pro focení

A jak tedy městskou krajinu fotografovat? Na jednoduchou otázku zde bohužel není jednoduchá odpověď. Podobně, jako u jiných žánrů, ani zde se nebojte experimentovat, zkuste do snímků zapojit lidi, ale ne jako hlavní motiv, spíše jako doplňující prvek. Lidské postavy a jejich osudy by neměly být hlavním tématem fotografie. Měly by se na snímcích objevovat pouze jako součást žijícího města.

Dobře vám mohou při fotografování města posloužit různé filtry, ať už to bude ztmavující filtr pro expozici za velmi slunného dne nebo přechodový filtr pro vytvoření dramatické atmosféry. Při fotografování ve městě přijde vhod také polarizační filtr, který krom posílení intenzity barev dokáže velmi elegantně odstranit odrazy ve výlohách obchodů, které můžete anebo také nemusíte chtít skrýt.

Povedený snímek Michala Ebrleho, který využil linií kolejí

Povedený snímek Michala Ebrleho, který využil linií kolejí

Sporná je otázka použití objektivu, někomu bude vyhovovat objektiv širokoúhlý, který umožňuje zachytit široké celky do fotografie a díky němu umístíte nemalé množství prvků. Na druhou stranu bude pro jiného praktičtější použít spíše objektiv s delším ohniskem, s jehož pomocí je snadnější fotografovat detaily městské zástavby. U širokoúhlých skel se obvykle projevuje soudkovité zkreslení, které však nemusí být vždy ke škodě věci a mnoho autorů jej rádo využije jako výtvarný prvek. Při použití širokého ohniska je velmi důležité umístit do popředí objekt, který je buďto zajímavý sám o sobě anebo poskytne divákovi cennou perspektivu a srovnání s dalšími prvky snímku.

Nebojte se také pracovat se sluncem v záběru, kombinace zástavby a ostrého slunce může přinést velmi zajímavé výsledky. Při fotografování se sluncem v záběru se snažte co nejvíce clonit (F16 či F22), lamely clony pak vytvoří ze slunečního kotouče efektní hvězdicovitý tvar. Budete-li fotografovat se sluncem v záběru například po dešti, můžete využít vzniklých reflexů a odrazů jako výtvarných prvků – jen je třeba se důkladně rozhlížet kolem sebe.

Městská krajina podle Tomáše Křečka - zajímavý záběr je polovina úspěchu

Městská krajina podle Tomáše Křečka – zajímavý záběr je polovina úspěchu

Možných pohledů na městskou krajinu je obrovské množství a záleží jen na fotografovi, který z nich si vybere a jak s ním bude pracovat. Vymezení mantinely není v tomto případě do detailu možné. Nicméně je třeba vědět, v jakých intencích se má snímek pohybovat a co by mělo být jeho sdělením.

Poslední aktualizace 29. srpna 2011

33 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Petr Březina

Komentáře