12 fotografických klišé, kterým byste se měli vyhnout

Všichni chceme mít krásné fotky. Ve svém snažení se však někdy pustíme zcela neuváženým směrem. Klišé, nesčetněkrát zopakované motivy a postupy, které nás lapí do spárů jednoduché vizuální podbízivosti a nechají nás vytvořit možná na první pohled hezké, ale jinak nezajímavé snímky. Které to jsou a jak se jich vyvarovat?

Na světě existují místa tolikrát vyfocená, že by mělo být každému fotografovi stydno na nich vytáhnout fotoaparát. Nejen Eiffelova věž, ale také „legrační“ podpírání šikmé věže v Pise, indický Tádž Mahal nebo londýnský Tower Bridge. Fotografie z těchto a dalších podobných míst neříkají nic jiného, než „byl jsem tu a umím stisknout spoušť“.

Jak to udělat líp? Kupte pohlednici a pošlete ji někomu, koho máte rádi. A běžte raději objevovat méně známá zákoutí turistických destinací.

Turistické památky fotí každý. Za pohlednicovou fotkou se ale můžete vydat i do méně známých zákoutí. Třeba na liduprázdnou pláž s opuštěným hřištěm.
Canon EOS 1000D, EF-S 18–55mm f/3.5–5.6, 1/500 s, f/7.1, ISO 100, ohnisko 18 mm

Odolejte západu slunce

Možná, že je to největší fotografické klišé vůbec. Hřejivé oranžovočervené zbarvení oblohy působí na fotografy jako úplněk na vlkodlaky. Způsobuje zlé věci a bolí to. Abyste se po takovém západu slunce nebudili nazí a bezbranní, zkuste se soustředit nikoliv na samotný západ slunce, ale na kvalitu světla.

Sledujte, jak ji můžete využít a zužitkovat pro focení jiných objektů. A vnést tak do snímků trochu podvečerní atmosféry.

Takto vypadá prvních pár výsledků vyhledávání pro dotaz „sunset“ v obrázcích na Googlu. Pestrost tu člověk rozhodně nenajde.

Umravněte napodobování filmu a matný vzhled

Od vzniku Instagram se jako virus šíří úpravy fotografií ve stylu filmů s ořezanou černou a bílou, potlačenou tonalitou a nižším kontrastem. Není samozřejmě nic špatného na tom, když hledáte inspiraci pro úpravy snímků v barevnosti a provedení starých analogových fotek. Problém ale nastává, když to uchopíte za špatný konec a editace přeženete.

Matné a nekontrastní fotky jsou spíš znakem nekvalitních analogových snímků a často vznikaly v důsledku zpracování špatně exponovaného negativu.

V digitální fotografii přehnaným zpracováním v tomto duchu přijdete o detaily, živost barev, kontrast a nakonec to celé vypadá jako laciný instagramový filtr. A když takto zpracovanou fotografii vytisknete? Vypadá mdle a fádně. Tak nebuďte jako všichni a inspirujte se kvalitními fotkami.

První snímek je zpracovaný jako matný se simulací filmového zrna. Druhý pak běžnou úpravou kontrastu, světel a stínů. Na první pohled je vidět, jak se na prvním snímku detaily slévají do jednolitých ploch a celkově působí fotografie méně výrazněji.
Sony A7, Sony FE 35mm f/2.8 ZA, 1/200 s, f/11, ISO 400, ohnisko 35 mm

Nedělejte černobílé snímky jen pro „umělečtější“ dojem

Byly doby, kdy nebyla jiná možnost než fotit snímky černobíle. Fotografy tak nesvírala ta mučivá volba mezi barevnými tóny a odstíny šedi. A pro některé to určitě bylo dobře.

To není žádný odboj proti černobílé fotografii, ta má pořád své místo i v digitálním světě. Mnoho fotografů však propadá falešným představám, že když své snímky zpracují v černobílé, dosáhnou jaksi umělečtějšího díla.

Případně se pouštějí do ještě prekérnějších úprav a selektivně odbarví celý snímek kromě rozevřeného červeného deštníku v upršené ulici. (Ale tohle už snad dnes nikdo nedělá. Doufejme.)

Převodem do černobílé můžete nejedné fotce ublížit. Způsobit, že některé prvky snímku úplně zaniknou. A s uměním to má opravdu společného pramálo. Pokud chcete vědět, kdy se hodí fotografie převádět do černobílé, přečtěte si článek Jak se rozhodnout, jestli má smysl převádět fotku do černobílé.

Na snímku bez úpravy je patrné, že jde v podstatě o nudný záznam dvou procházejících lidí. Výrazná černobílá úprava se tento fakt pouze snaží zakrýt vysokým kontrastem a vinětací.
Sony A7, Sony FE 35mm f/2.8 ZA, 1/320 s, f/8, ISO 100, ohnisko 35 mm

Nebuďte další povrchní dobrodruh z Instagramu

V posledních letech se vyrojilo mnoho blogerů a instagramistů, kteří se považují za cestovatele nebo dobrodruhy (nikoliv za turisty). A to přesto, že jejich fotografické vyjadřování nemá daleko k reprodukovanému focení Eiffelovky.

Do jejich stálé výbavy často patří úpravy ve stylu matných filmových snímků. I tematika fotografií je velmi podobná.

Pokud tuto oblast trošku sledujete, určitě si vybavíte záplavu fotografií s postavou stojící na vrcholku hory a zasněně hledící do krajiny (až v nepatřičně módním outfitu). Po deseti profilech takových cestovatelů máte problém rozeznat jednoho od druhého. Až musíte pochybovat, zda jsou ta vrcholná dobrodružství prožitá stejně intenzivně, jako jsou precizně naaranžovaná a upravená.

Doporučení? Až budete cestovat, pamatujte, že někdy je lepší si momenty na cestách užít, než je fotit pro prchavé lajky na sociálních sítích.

Ukázka typického cestovatelského snímku na Instagramu od uživatelky chelseakauai. Zasněný pohled z vrcholku do krajiny nechybí snad na žádném profilu tohoto ražení.

Dejte sbohem selfies před zrcadlem

Cítíte se být fotografem? Tak určitě nepotřebujete fotit sami sebe s vaším milovaným „dělem“ v koupelně před zrcadlem a používat to jako svoji profilovku.

Lidé si tak nějak domyslí sami, že pravděpodobně máte nějaký vymakaný přístroj a že s ním fotíte. A taky nechcete vypadat jako tucet dalších.

Raději zapojte mozkové závity roztáčející nápaditost a pořiďte si vlastní autoportrét. Takový, který o vás a vašich schopnostech něco skutečně napoví.

Canon EOS 1000D, EF 50mm f/1.8 II, 1/80 s, f/2.2, ISO 800, ohnisko 50 mm

Klasické fotografické selfie v zrcadle jde proměnit na sofistikovanější portrét. Se zrcadlem můžete vymyslet zajímavější věci, než je jen využít k odrazu vlastního fotoaparátu.
Sony A7, Sony FE 50mm f/1.8, 1/200 s, f/3.2, ISO 100, ohnisko 35 mm

Z dokonalého bokehu dokonalou fotku neuvaříte

Posedlost technickým vybavením je patrná nejen u selfie fotografů. Existuje také početná skupina těch, kteří koupí jakýkoliv objektiv za jakoukoliv cenu, jen když jim při focení „na plnou díru“ slíbí dokonale pravidelné a početné bublinky bokehu. Následně se vás pokusí ohromit snímky, které tuhle technickou zdatnost ilustrují.

Co na tom, že na těch fotografiích už není možné koukat na nic jiného než na onen bokeh?

O tom ale fotografování není.

Rozhodně se nemusíte cítit zahanbeně, že žádný takový objektiv nemáte. Raději se pečlivě věnujte kompozici a obsahu fotografie, než byste zabředli do technokratických půtek.

U podobných snímků člověk pochybuje, jestli je cílem zachytit malou houbičku, nebo jenom demonstrovat možnosti focení s plně otevřenou clonou.
Sony A7, FE 35mm f/1.4 ZA, 1/100 s, f/1.4, ISO 100, ohnisko 35 mm

Street fotka není o focení lidí bez domova

Kdybych měla vybrat nejméně sympatické klišé rozšířené mezi pouličními fotografy, byly by to snímky žebrajících lidí bez domova. Zčásti to lze totiž také chápat jako vykořisťování jejich nešťastné a nezáviděníhodné situace.

Podobně taky můžeme uvažovat o fotografiích malých dětí běhajících v zaprášených ulicích chudých zemí, kde fotograf s velkým fotoaparátem vzbuzuje poprask.

Pokud si na takových snímcích chcete pouze vylepšit své portfolio, zařaďte raději zpátečku. Nejenže je to ohromné klišé, ale navíc je to pochybné z etického hlediska.

Nejděte po prvoplánových tématech, ale přemýšlejte, co na ulici opravdu stojí za zachycení a čeho by si třeba někdo jiný nevšiml.

Už nikdy víc ulice přes kapky na okně

Další obehrané téma street fotografie. Ono totiž není nic příjemného v dešti pobíhat venku a snažit se zachytit autentickou situaci. Člověk se také bojí o svou techniku, a tak ho napadne – co to vyfotit zpoza okna? A pro trošku nostalgie zaostřit na tekoucí kapky po skle a ulici nechat rozostřenou?

Moudří už vědí, že tudy cesta nepovede. Zopakováno to bylo tolikrát, že z toho nemůže vzejít nic světoborného. Takže, buď pořídit nepromokavé oblečky pro sebe i foťák a vyrazit ven, anebo počkat, až liják přejde.

Jedna z mnoha variací na upršenou okenní tabulku. Ať už je ulice za oknem zřetelná víc či míň, vzniká téměř vždy klišé.
Canon EOS 1000D, EF-S 18–55mm f/3.5–5.6, 1/50 s, f/6.3, ISO 100, ohnisko 55 mm

Nepřehánějte to s HDR

Snad už o tom bylo napsáno tolik, že to není třeba příliš rozvádět. HDR je jedna z technik, kterou snadno dovedete do extrému. Fotografie vás pak sice na první pohled upoutá, ale rozhodně ne v pozitivním smyslu. Z přemíry detailů a vyšponované saturace člověka raz dva rozbolí hlava.

Zde platí rada: i špetka je možná příliš.

Fotka sice není v pravém smyslu HDR, ale takové zpracování nezdařile imituje. Přebujelý kontrast, ostrost i saturace snímek zařazují mezi ty nezvládnuté.
Canon EOS 1000D, EF-S 18–55mm f/3.5–5.6, 1/200 s, f/7.1, ISO 200, ohnisko 34 mm

Naklánění horizontu snímku neprospěje

Taky vás určitě někdy přepadne dojem, že už v hledáčku ta fotka vypadá nějak nudně. Zatoužíte po tom nějak do ní dostat život, hravost a dynamičnost. Jestli vás v tu chvíli napadne drobet vychýlit horizont, rychle tu myšlenku zaplašte. Pokud tedy nechcete, aby si pak lidé nad vaším snímkem ukroutili krk.

Často je to vidět u koncertů nebo portrétních snímků. Postavy stojí nebo sedí v podivném úhlu a nedá se na to příliš dobře dívat.

Naklonění snímku sice není zvlášť výrazné, ale člověk má stejně tendence jej vyrovnávat nakláněním hlavy.
Sony A7, Sony FE 35mm f/2.8 ZA, 1/100 s, f/2.8, ISO 400, ohnisko 35 mm

Nepodepisujte díla okatým vodoznakem

Je to práce na dlouhá léta najít si vlastní rukopis ve fotografii tak, aby vaše fotka byla rozeznatelná už na dálku. Nikoho k tomu ale určitě nepřiblíží používání nápadného vodoznaku s křiklavým fontem.

Jistě můžete namítnout, že tak chráníte svou fotku před zcizením. Ani vodoznaky ale nemusí být pro krádež fotografie z internetu překážkou. Tak to raději usnadněte svým divákům a nechte je vychutnat si vaše snímky v plné kráse.

(Téměř) nekonečný seznam

Ve vyjmenovávání fotografických klišé bychom mohli určitě dlouho pokračovat. Samostatnou kapitolu by si zasloužily například svatební snímky, těhotenské fotografie a aranžované snímky malých dětí.

Nejedno klišé pronásleduje také fotografie z fotobank nebo snímky jídla (a především kávy s latté artem).

Pokud i vy víte o nějakém klišé, které vás popouzí a v článku jsme na něj zapomněli, neváhejte se podělit v komentářích.

Poslední aktualizace 15. března 2018

28 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Dáša Husárová

Nejraději fotím v ulicích, chci se v nich ztratit, abych viděla. Neopakovatelné v každodenně se opakujícím. Malé příběhy, kousky lidí. Pátrám po světle - v městech, lesích i tvářích.Kromě webu www.asasarova.com, mě najdete i na blogu vtichulisky.tumblr.com.

Číst všechny články.

Komentáře