Říká se, že fotografie je vlastně malba světlem. Proto je dobré ovládat nejen vlastní fotoaparát, ale také práci se světlem. Tento článek je pro ty, kteří už někdy viděli prostředí ateliéru (i když třeba jen na fotce) a divili se, jaký úkol mají všechny ty pomůcky okolo.

V ateliéru, ale i v exteriéru, používají profesionální fotografové často umělá světla, umístěná v různé vzdálenosti od fotoaparátu. Mohou to být profesionální zábleskové systémy, trvale svítící světla, v poslední době LED panely, ale i dálkově odpalované běžné blesky, které se jinak nasazují přímo na fotoaparát.

Jaké jsou možnosti?

Charakter všech světel se dá upravovat pomocí níže zmíněných modifikátorů. Pro ukázky jsem si vybral externí blesky, protože jsou mi nejbližší. Jejich výhody a nevýhody a také způsoby odpálení na dálku by vydaly na samostatný článek, takže o tom někdy jindy.

Jednoduché použití samotného blesku postaveného někde stranou a namířeného na cílový objekt se nabízí jako první. Musíte si jen dát pozor na to, že světlo bude ostré a bude vytvářet tvrdé stíny. Někdy to může být záměr, ale například u focení portrétů je výsledek většinou nelichotivý (i když třeba dramatické portréty mužů mohou být zajímavé).

Změkčete to světlo

Pro měkčí osvětlení je potřeba světlo z blesku rozptýlit. Samozřejmě je možné jej namířit do stropu nebo do stěny, ale výsledek nelze příliš ovlivnit (nebo jsou stropy a stěny daleko a také nemusí mít neutrální barvu), proto existují fotografické deštníky. Světlo od zdroje se rozptýlí po látce a osvětluje cílový objekt z více úhlů. Ani hrany stínů potom nejsou tak ostré.

Deštníků jsou nejméně čtyři různé typy, jsou k dostání v rozličných velikostech i barvách. Společnou nevýhodou je, že světlo rozptýlí po okolí, takže se může dostat i tam kam nechceme a navíc ztrácíme světelný výkon, protože plýtváme svícením do stran nebo dokonce za sebe.

Alternativou k deštníku jsou tzv. softboxy, které světlo uzavřou do ‚krabice‘ a propouští ho ven pouze přední stranou. Na té je natažená průsvitná látka, která světlo rozptyluje. Softbox má zevnitř odrazivé stěny a často ještě druhou rozptylující látku, aby byl efekt co nejvíc rovnoměrný. Světlo s nimi lze mnohem lépe kontrolovat a navíc na některé lze nasadit látkovou mřížku, zvanou grid (v češtině voština), která zabraňuje rozptylu světla do stran.

Směrování světla

Zvláštní variantou softboxu je beauty dish, což je v zásadě kulatá mísa se světelným zdrojem v základně. Světlo pak proudí celým otevřeným povrchem mísy, kromě středu, který je zastíněný kotoučem. Toto zastínění je klíčové, protože zabraňuje vytváření velmi vysvícených míst na osvětlovaném objektu. Opět je možnost připojit mírně odlišný grid, který je tak hustý, že se nazývá honeycomb – plástev. Všimněte si rozdílu na pozadí obou následujících fotografií.

Další užitečné pomůcky

Světlo ale nemusíte chtít jen rozptýlit. Variantou je i zaostření světelného kuželu na konkrétní místo. Často se tak nasvětluje pozadí, aby vznikl světelný kruh, který ozvláštňuje scénu. Pro blesk se toto zařízení jmenuje snoot (snadno vyrobitelný doma), pro záblesková světla hledejte termín komínek.

Jsou i další modifikátory k zamezení šíření světla určitým směrem, kterým se říká gobo. Zde jde jen o jednoduchou kartičku (opět obvykle domácí výroby), která se připevní k blesku z té správné strany.

Je potřeba si uvědomit, že nemusíme přidat jen jedno světlo, ale klidně hned několik. Níže je ukázka použití tří světel najednou:

Samozřejmě u spousty modifikátorů lze všelijak experimentovat a improvizovat, takže text výše berte spíše orientačně. Nic vás nenutí používat právě tyto pomůcky a navíc přesně tímto způsobem, vše je jen na vás.

Na konec bych se chtěl zeptat: Zaujalo vás tohle téma? Je něco, o čem byste se rádi dozvěděli více? Vaše názory můžou nasměrovat další pokračování.