Záložní technika vs. Murphyho zákon

Přestože vlastníte spousty záložní fotografické techniky a snažíte se všechny problémy rychle řešit, Murphyho zákony jsou neúprosné a najdou si i vás!

Protože se fotografií živím, mám víc fotografické techniky, než by bylo nezbytně nutné. Je to zejména pro případ, kdyby se některý přístroj pokazil a bylo by nutné jej urychleně nahradit. Nechtěl bych například novomanželům vysvětlovat, že nemají z obřadu žádné fotografie, protože mně na začátku začal foťák hlásit podivné chyby. Proto mám dvě fotografická těla.

Druhé tělo přitom neslouží jen jako záloha. Během akcí používám obě, abych neztrácel čas výměnou objektivů. V případě nouze je ale možné fotit jen s jedním foťákem, jsou rovnocenní spoluhráči.

Dvě full frame těla a pět objektivů – tohle vybavení používám nejčastěji. Dle konkrétní zakázky ale pokaždé vybírám, co přesně vezmu s sebou. Také kvůli váze a objemu.

Když jeden vynechá, mám náhradu

À propos objektivy: Ty sice nemám dvakrát, ale ohniska různých objektivů se částečně překrývají, takže ani poškození jednoho z nich neznamená katastrofu. O náhradních kartách a baterkách asi ani nemá cenu se zmiňovat, jsou pevnou součástí mého vybavení.

Také focení v ateliéru se světly mám jištěno. Jako světelné zdroje používám externí blesky, které mám čtyři identické, a k nim pět úplně stejných dálkových odpalovačů/přijímačů (každý z nich může fungovat jako to i ono, podle potřeby). Opět při nefunkčnosti jakékoliv z těchto součástí sice budu mít o jedno světlo méně, ale jinak se nic zvláštního neděje.

Jediná věc, kterou nemám dvakrát, je malinká řídící jednotka pro nastavování síly blesků na dálku.

PocketWizard AC3 Zone Controller – malá součástka, která řídí celý systém blesků.

I když se bez vzdáleného nastavování síly světel dá žít, výrazně šetří čas a nohy, zvlášť budete-li experimentovat a často měnit rozmístění světel ve scéně. Obíhat pořád dokola čtyři blesky a krkolomně měnit nastavení, to není ta nejlepší zábava.

Můžete si tipnout, co mně přestalo fungovat.

Servis nebo nový?

Výrobek už nebyl v záruce a když nepomohly ani vlastní pokusy o opravu, tak jsem se rozhodl koupit nový. V České republice se prodává jen na jediném místě v Praze, nezbývalo tedy než objednat a počkat si až dorazí poštou.

Čekalo mě však překvapení, když ani nová náhrada nefungovala! To už mně začalo vrtat hlavou, co vlastně dělám špatně a jestli jsem zbytečně nekupoval novou součástku, když ve skutečnosti možná nefunguje něco jiného. Tady se ale zase vyplatilo, že mám náhrady jinak prakticky pro vše, takže jsem byl schopný udělat z různých komponentů ukázku „minimálního nefunkčního příkladu“. Tu zopakovat právě i s onou kontrolní jednotkou, která zde sloužila jako jediný spojující prvek. Zkušenosti a krátké video jsem poslal na podporu výrobce. Po pár mailech mi potvrdili, že jsem měl „štěstí“ na dva nefungující výrobky.

Nastalo tedy dilema, jestli provést reklamaci nebo odstoupit od kupní smlouvy a jednotku vrátit. Shánění jiné ze zahraničí by ale bylo riskantní, zvolil jsem tedy první možnost. Bohužel reklamace trvala opravdu maximálních povolených 30 dnů, takže jsem měl celý měsíc na zlepšování kondice u focení.

Nervozita dostoupila vrcholu ve chvíli, kdy jsem věděl, že náhrada náhrady už je v poště a míří zase ke mně. Bude už fungovat? Nebude? Naštěstí tentokrát už měl Murphy na starosti někoho jiného a po více než měsíci bojů s technikou zase můžu fotit bez omezení.

Nakonec si ale myslím, že i přes menší smůlu, která mě potkala v podobě dvou nefungujících součástek, je můj přístup adekvátní a budu v něm pokračovat. Tedy zdvojovat vybavení, které je nezbytně nutné pro mé fungování, a také mít v záloze alternativní, byť třeba ne tak elegantní, řešení i pro případ poruchy u méně zásadních součástí mé výbavy.

Dobrý a špatný. Pořád nevím v čem přesně byla chyba.

Původní, teď už nefunkční jednotku si ale nechávám. Po pokusech o její opravu už vím, jak uvnitř funguje, a jestliže se i u nové objeví nějaká jednodušší chyba, tak mám zkušenosti a náhradní součástky na její opravu. Člověk nikdy neví…

Poslední aktualizace 22. dubna 2013

12 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Vít Kovalčík

Od začátku roku 2012 jsem na volné noze a živím se fotografií. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města. Jestliže vás moje snímky zaujaly, nebojte se navštívit mé webové stránky.

Číst všechny články.

Komentáře