Topiho tipy: Mořské pobřeží – od kýče po makro

U moře se dříve či později ocitne většina z nás. Může to být rodinná dovolená, outdoorová záležitost dobrodruha či služební cesta. Fotografie západu slunce jsou halasně proklamovaným kýčem, jemuž všichni, a vypadá to, že dokonce rádi, podlehneme. Ale nemusí zůstat jen u toho. Mořské pobřeží toho nabízí mnohem víc.

Začněme tedy s oním oranžovo-rudým kýčem pomalu se nořícím do mořských vln. Každý západ slunce je sice barevně jiný, to záleží na konkrétní atmosférické situaci, některé věci však zůstávají stejné, a proto je možné se na ně připravit.

Proč zasadit stativ?

Zapadající slunce mizí po čertech rychle, ale naštěstí většinou na stejném místě – denní odchylka je z hlediska fotografie naprosto zanedbatelná. Stejný bude i příliv nebo odliv. Stačí se jednou podívat, kam sahá hladina vody ve chvíli západu slunce, a pak už budete vědět, kde si postavit stativ tak, aby vám během soustředění na snímek „nenateklo do bot“. Omrknete, kde se dají dostat do záběru palmy, kde nebudou překážet dráty apod.

Důvody pro použití stativu jsou prosté – byť fotíte v přímém protisvětle, dá se využít pohybu vln a dlouhého času, ale hlavně si předem můžete nastavit a zkontrolovat vodorovnost obzoru. Moře tekoucí z kopce nepůsobí přirozeně. Od toho mají některé zrcadlovky funkci umělého horizontu. Chcete-li dosáhnout dlouhého času, zvolte co nejvyšší clonu a nízkou citlivost.

Západ za mrakem. Nikon D300s, Sigma 150 mm F2,8 EX APO DG HSM Macro, 1/1000 s, F6,3, ISO 200.

Západ slunce s vlnou. Nikon D300s, Sigma 12–24 (IF) DXF F4, 1/8 s, F22, ISO 200.

Pohněme se od kýče, ale zůstaňme v pohybu. Stativ a dlouhý čas vám vystačí na dlouhé hodiny vymýšlení nejrůznějších námětů. Může jít o sérii snímků kamene (statický objekt) zalévaného vlnami, vlny tříštící se o molo nebo dramaticky vypadající snímek vln zalévajících rekreační slunečník.

Opakem dramatu je také skoro půlminutová expozice odpočívající dívky, která je nasvětlena pouze světly příbřežních restaurací. Prostě využití dynamiky vln nabízí nepřebernou škálu kreativních možností. Jen je opět třeba dát pozor na to, aby vlny neomývaly nohy stativu. Písek by se potom pod vahou stativu a vlivem erozí vln mohl posunout, tím pádem by se stativ pohnul a hrozilo by rozmazání snímků.

Deštník v příboji. Nikon D300s, Sigma 150 mm F2,8 EX APO DG HSM Macro, 1/20 s, F25, ISO 400.

Kristýna relaxuje. Nikon D300s, AF-S Nikkor 50 mm F1,8G DX, 25 s, F10, ISO 1250.

Ovšem mořské pobřeží nejsou jen vlny, ale i myriády nejrůznějších živočichů. U domácího publika nejlépe uspějete s tím, co doma nemáme. Krabi, mořský ježek, kokosová palma klíčící z písku pláže… U zvířat si dokonce lze pomoci drobnou manipulací. Mořský ježek i krab poustevník byli poponeseni jen několik málo metrů mimo dosah vln a na lepší světlo. A řekněte sami, poznali byste to? Nabízejí se různá znamení pobytu drobných bezobratlých živočichů, při troše štěstí můžete narazit na „svlečku“ kraba, provrtané ulity či měkkýše přichycené na skalách.

Krab poustevník. Nikon D300s, Sigma 150 mm F2,8 EX APO DG HSM Macro, 1/60, F11, ISO 500.

Mořský ježek. Nikon D300S, Sigma 150 mm F2,8 EX APO DG HSM Macro, 1/40, F8, ISO 640.

A nemusí samozřejmě zůstat jen u malých objektů. Ve vlnách se houpou bojky, po odlivu klesnou na písek připoutané loďky, atraktivní jsou stopy v písku, majáky… ale co si budeme nalhávat, západu slunce, ať si kritici kýče říkají cokoliv, stejně nikdo neodolá.

Pozor na sluníčko
Nebezpečí při fotografování na mořském pobřeží nehrozí pouze z vln, ale také ze slunce. Dlouhé přípravy, lehké nebo takřka žádné oblečení (plavky) a zaujetí pro snímek mohou mít za následek spálení. Není zbabělost mít přikrývku hlavy, byť kšiltovka při focení vadí, a odhalenou kůži krytou vrstvou opalovacího krému. A v batůžku něco nealkoholického k pití!

Bójky. Nikon D200, Sigma 150 mm F2,8 EX APO DG HSM Macro, 1/1000, F10, ISO 500.

Poslední aktualizace 8. června 2013

54 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Topi Pigula

Po návratu z vojny se Topi profiloval jako dřevorubec jihočeských státních lesů nebo pomocný kuchař na krkonošské horské boudě. Hnutí Brontosaurus mu do života vneslo téma vzdělávání dospělých. Studenti i učitelé ho proto znají jako pedagogického pracovníka v oblasti ekologické výchovy z Rýchorské boudy, Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory a z Centra volného času Lužánky v Brně. Fotografie z celého světa pořídil v žoldu CK Kudrna, která pořádá cesty světem různé náročnosti a v posledních letech začala realizovat i fotografické expedice pro amatéry.

Číst všechny články.

Komentáře