Svatební fotograf-kamarád

Během letošního roku, který zdaleka ještě nekončí, jsem byl pozván na pět svatebních obřadů (a to jsem se ještě půl roku nacházel mimo republiku). Jen jednou jsem letos na svatbách svých kamarádů fotografoval a přiznám se, že jsem sám sebe předtím musel hodně přemlouvat, abych rovnou neřekl ne. 

Jestliže bych měl označit jednu jedinou fotografickou disciplínu, za kterou jsou klienti ochotni stále dobře platit a která zřejmě nikdy nezmizí, pak by to jednoznačně bylo fotografování svateb.

Jardo, pojď nám natočit pivo!

Lidé se budou neustále vdávat a ženit a zřejmě neznám nikoho, kdo by na tento den nechtěl mít v rodinném albu žádnou fotografickou vzpomínku. Současně bych také marně ve své paměti hledal jméno zkušeného fotografa, který by ještě nebyl nikým ze svého okolí požádán, aby se právě jako fotograf svatebního obřadu zúčastnil.

V tom právě nastává ten problém kamaráda-fotografa.

Nepochopte mě špatně. Nevadí mi fotografováním pomoci kamarádovi, ať už by se jednalo o svatbu, nebo cokoliv jiného. Ovšem jakmile člověk bere do rukou na celý svatební den fotoaparát, pak už na svatbě není jako host, ale jako jeden z článků řetězce, který se má starat, aby celý den a jeho záznam proběhl v pořádku. V případě fotografa tedy, aby bylo u čeho vzpomínat na tento pro oddávající se pár významný den.

Jiného kamaráda, který normálně pracuje jako číšník přeci také nikdo nebude žádat, aby se přidal k obsluze restaurace a pomohl jim třeba točit pivo. Nebo ano?

Zase ty okamžiky

Během jednoho z letošních svatebních obřadů mi přítel položil otázku, jak moc si jako fotografující kamarád člověk užije samotnou svatbu, když má vlastně téměř celodenní povinnosti fotografovat.

Řekl jsem mu na rovinu, že si to moc neužije. Zatímco se ostatní hosté mohou s chutí pouštět do jídla, fotograf-kamarád musí zpravidla držet prst na spoušti a být připraven zachytit konkrétní okamžiky novomanželů. Při odpolední kávě, kdy svatebčané odpočívají po vydatném obědě, je to on, kdo s ženichem a nevěstou běhá po venku a fotografuje aranžované portréty a podobně je na tom fotograf-kamarád během celého dne.

Dvakrát ano, jednou ne

Fotograf-kamarád najednou nemůže jen tak relaxovat jako ostatní hosté, nebo se s nimi celý den družit, ale má určitou zodpovědnost, aby vše dobře dopadlo. Aby mu neunikl první novomanželský polibek, výměna prstýnků či překvapení, které připravili pro novomanžely ostatní hosté (a o kterém fotograf sám kolikrát dopředu neměl ani netuší). Taky, aby ho nezklamala technika.

A to ještě neví (anebo naopak moc dobře tuší), kolik práce mu zabere třídění a úprava fotografií.

Nakonec, kamarád-fotograf vždycky může říct ne. Ale to „ne“ kolikrát stojí hodně síly.

Svatby na blogu

Fotografování svateb se na našem blogu nepravidelně dotýkáme. Připojuji zde pouze výběr článků, které jsme na toto téma vydali, během posledních dvou let:

Vít Kovalčík – Svatba v blátě: Mohlo to dopadnout i hůř
Eva Škaroupková – Make up stories – líčení na fotografii
Tomáš Slavíček – Jak se fotí svatby ve Vietnamu
Tomáš Slavíček – Jedna fotka chybí
Michal Prouza – Poprvé svatebním fotografem

Poslední aktualizace 25. září 2013

104 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Tomáš Slavíček

Téměř sedm let pracoval pro fotografický časopis DIGIfoto. Nyní se na volné noze živí psaním, focením, učením a propojováním textu s obrazem. Stále u něj platí, že potřebuje za svou prací vidět nějaký vizuální výsledek, byť by to měl být virtuální obraz prohlížený pouze na monitoru počítače. Osobní web.

Číst všechny články.

Komentáře