Pepa Středa: panorama je můj život

Pepa Středa patří mezi zkušené fotografy, kteří se zájmem fotografují různé žánry. Jeho největší láskou jsou však panoramatické fotografie, jejichž výběr každý rok zveřejňuje v podobě kalendáře.

Pepa Středa je původem stavební inženýr-projektant, který posléze skončil na volné noze jako fotograf a nakladatel. Krom panoramataických fotografií krajiny se rozhodl také pro zmapování Prahy z nadhledu jeřábů, střech a lešení.

Rozhodli jsme se Pepu Středu vyzpovídat jednak proto, že panoramatická fotografie je velmi oblíbená a jednak proto, že se s naším programem Zoner Photo Studio mihnul v rámci upoutávek na festival Expediční kamera. V textu najdete aktuálně oblíbené snímky a několik fotografií z Pepova archivu. Pro více snímků navštivte jeho webové stránky na adrese www.pepastreda.cz.

Pepa Středa - koláž od jiřího Bárty

Pepo, původní profesí jste stavební inženýr-projektant, jak jste se dostal k fotografování jako obživě?
Asi nejsem první ani poslední, komu koníček přerostl přes hlavu tak, že se jím pokouší živit.

Kdy jste poprvé přičichl k fotografii?
Táta byl velký fanda do focení, takže jako kluk, ale otáčky to nabralo tak posledních 10 let.

Jaké byly začátky, když jste se rozhodl fotit „vážně“? Předpokládám, že kinofilmové? Bylo těžké se focením uživit?
Když nepočítám tátův Flexaret tak začátky byly kinofilmové, ale živit focením jsem se začal až v době digitální, ovšem „vážně“ beru na krajinu střední panoramatický formát. Zkraje jsem byl mužem více povolání.

Sobotka-HumprechtA je to těžké nyní? Jak vlastně pracujete, jezdíte si jen tak po světě, fotíte a potom fotky prodáváte nebo spíše jezdíte na konkrétní místa na základě zadání od někoho? Anebo je to úplně jinak?
Základním pilířem jsou mé panoramatické nástěnné kalendáře, kde jsem fotografem, vydavatelem i prodejcem, což docela zabere dost času. Na velkou cestu, ze které musím dovézt „kalendář“ se vydávám tak ob rok (mám rodinu a tak nechci trávit půl z roku z domova jako jiní fotografové, ani nejsem ten typ) a mezitím na kratší, nebo dle zadání, je to pestré, také se věnuji focení staveb, když mám ty stavařské kořeny, též dělám obrazovou redakci (edice Gymnasion).

Velkou radost mám z vydání knihy mého tchána Pavla Benedikta, velkého horala. Tento úctyhodný soubor jménem Šlapu, šlapeš, šlapeme…  je praktickou pomůcku pro nepříliš početný, ale velmi houževnatý národ tzv. „HORÁKŮ“. Netradiční sérii miniprůvodců po českých a slovenských pohořích jsem doprovodil většinou fotografií, také samozřejmě panoramaty. Posuďte na www.slapu.cz .

Čím fotografujete v současnosti?
Digitálně Nikonem D300 (objektivy cestovní univerzální Nikkor 18-200mm, jinak Sigma 17-35mm, Nikkor 28-80mm (klasika, ale šetřím na kloudný světelný), Sigma 80-300mm a panoramaticky středoformátovým Noblexem PRO 6/150E, resp. právš jsem inovoval na F.

Co fotografujete nejraději a proč?
Krajinná panoramata, miluji rozhledy do kraje. Ve městě si nadhledy užívám ze stavebních jeřábů, zaznamenávám stav Prahy začátku tisíciletí.

Panoramatická fotografie vyžaduje přesnost nejen v počítači ale už při samotném pořizování snímků, jaké používáte příslušenství k foťáku?
Digitálně skládám panoramata také, ale díky Noblexu to trochu flákám.

Vaším oblíbeným aparátem je středoformátový panoramatický fotoaparát Noblex, v kombinaci se stativem a šplháním po horách to musí být celkem fuška. Odhadnete váhu svojí výbavy?
Bohužel nelze do hor jen s foťáky, ty tvoří asi 6 kg navíc oproti váze batohů ostatních, je to věčný boj s váhou, stativ jsem se jeden čas snažil zkonstruovat z teleskopických holí, ale moc to nefungovalo.

Existuje místo, na které byste se chtěl podívat a vyfotit jej, ale ještě se to nepodařilo?
Při velikosti a kráse Země moc, mám v duchu takový seznam míst nebo zemí,  které se mi zdají fotograficky zajímavé a ze kterých by mohl být kalendář. Ale už když vyrážím, tak se těším domů, Čechy jsou moc krásné a člověk si toho začne pořádně vážit teprve po návratu z nějakého nehostinného místa, třeba pouště Atacamy…

Právě výstava „Česko panoramaticky“ (část výstavního souboru „Z Čech na konec světa panoramaticky“) je v současné době k vidění na radnici v Dubé do 30.6. a od 1.7. do 31.7. pokračuje část „Panoramatický svět aneb světová horská směs“ v Dubé v Galerii nad poštou.

Hitem posledních let jsou tzv. gigapanoramata, tedy fotografie s obřím rozlišením, složené z několika stovek až tisíců dílčích fotografií. Máte s něčím podobným zkušenosti?
Nemám, jednak se počítačovým světem prokousávám pozvolna a navíc toto je projekt pro větší studio než pro jednotlivce, myslím, výsledky jsou ale dech zarážející.

Pro filmový festival jste natočil malou ukázku práce se Zoner Photo Studiem, kdy jste s programem poprvé setkal?
Myslím, že s verzí 5 nebo 7.

To už je poměrně dlouhá doba. Z jakého důvodu používáte Zoner Photo Studio, především kvůli správě nebo kvůli editaci?
Používám ho na správu souborů, hromadné přejmenovávání, vkládání informací, prezentaci atd., a na všechny základní úpravy fotek, je rychlý a pohodlný.

Editujete fotky i v jiném programu?
Ve Photoshopu, složitější věci.

Jak vlastně upravujete fotografie, jste spíše zastánce minimálních úprav, jako je úprava kontrastu, malá retuš a ořez anebo spíš naopak?
Samozřejmě čím méně je potřeba do fotky zasahovat, tím lépe.

Panoramatický formát je poměrně problematický pro většinu fotolabů především z hlediska formátu, prozradíte, kde tisknete?
Nyní již to takový problém není, inkoustové i osvitové „plotry“ zvládnou jakýkoli formát do několika metrů, ale když jsem koupil svůj první panoramatický aparát – ruský kinofilmový Horizon –  poté, co jsem se ubezpečil ve fotolabu, že umí fotky z panoramat a donesl tam pak první film, zjistilo se, že umí panorama jen z ořízlého kinofilmu…  Ve fotolabu ČTK si kvůli mně nechali vyrobit speciální masku… Dnes na osvit do 90×30cm chodím ke Škodům, větší do Thália Picta, na inkoust do Macroworldu.

Dospěl jste za svoji fotografickou kariéru k nějakému mottu nebo univerzálně platné radě, kterou byste sdělil našim čtenářům?
Jasně, platí pradávné: „Nejlepší přítel fotografa je odpadkový koš (dnes klávesa DELETE).

Poslední aktualizace 1. června 2011

12 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Petr Březina

Komentáře