Jak komprimovat fotografie

Určitě jste se již setkali s výběrem kvality snímku na fotoaparátu, krom rozlišení se v nastavení nastavuje také kvalita JPEGu, jinak řečeno míra komprese obrazu. Tomu, co je třeba nastavit nejen ve fotoaparátu, bude věnován dnešní článek.

Komprimace se v souvislosti s fotografií týká především komprese obrazových dat, pořízených digitálním fotoaparátem. Prakticky u všech digitálních fotoaparátů jsou snímky ukládány ve formátu JPG, výjimečně se ještě objevuje možnost uložení do formátu TIFF a naopak stále častěji pak do formátu RAW. V praxi má smysl používat pouze formát JPEG a případně RAW, ukládat do TIFFu je zbytečné, neboť dostanete soubory o velké datové velikosti a kvalitě srovnatelné s JPEGem.

Komprimace obrazu

Proč tomu tak je? Formát TIFF patří mezi tzv. bezztrátové formáty, tudíž ukládá veškeré informace, zachycené snímačem fotoaparátu. Naopak formát JPEG patří mezi ztrátové formáty, takže neukládá veškeré informace zachycené snímačem, ale využívá nedokonalostí lidského oka. Při bezztrátové kompresi se pouze určí, jakým způsobem bude informace kódována, u ztrátové komprese jsou vypuštěny některé nepotřebné a nezajímavé detaily. Tyto pak již není možné obnovit, neboť se nenávratně ztratí. Množství „zahozených“ detailů pak závisí na stupni komprese – čím je komprese vyšší, tím více detailů je zahozeno. V článku si můžete prohlédnout snímek uložený s různou kompresí obrazu, postupně klesá jeho kvalita a také klesá datový objem. Doporučuji prohlížet při plném zvětšení.

Původní snímek pořízený fotoaparátem při maximální kvalitě, tedy minimální kompresi

Při používání různých formátů komprese se pak také vychází z toho, jaký obsah má být komprimován, podle něj se totiž navrhuje ideální postup. Něco jiného je možné odstranit při komprimaci videa, něco jiného při komprimaci hudby a zase něco jiného u komprimace obrázků. Zmíněný JPEG je tedy formát, používající ztrátovou kompresi navrženou tak, aby co nejvíce zmenšila velikost souboru, ale zároveň minimálně degradovala kvalitu obrazu.

Komprese snímku 20%

V nastavení fotoaparátu obvykle najdete položku pro volbu kvality obrazu, která obsahuje dvě dílčí nastavení. Jednak je to nastavení rozlišení snímku a jednak nastavení samotné kvality uloženého snímku. V prvním případě je volba jasná, větší rozlišení znamená záznam většího množství dat a tudíž je na obraze zachyceno maximum informací. Fotografovat na nižší rozlišení obvykle nemá smysl, neboť aparát stejně použije rozlišení nejvyšší a následně snímek zmenší na zvolenou hodnotu. Stejný postup můžete aplikovat sami v počítači, kde nad ním máte navíc lepší kontrolu.

Kvalita na prvním místě

Druhá volba, která umožňuje nastavení kvality ukládaného obrazu je již na první pohled méně průhledná. Obvykle zde nastavujete, zda se mají snímky ukládat do formátu RAW anebo JPEG případně do obou zároveň. V případě RAW dat se neukládají přímo fotografie ale pouze surová data, ze kterých následně vytvoříte v počítači vyvoláním obraz. U RAW dat se někdy používá bezztrátová komprese, která alespoň částečně umožňuje zmenšit již tak velký datový objem.

Komprese snímku 60%

V případě ukládání snímku do JPEGu je třeba nastavit jeho kvalitu, respektive míru komprese. Obvykle najdete v nastavení kvality snímku několik stupňů komprese označených jako basic, normal, fine, superfine anebo základní, jemný, superjemný či podobně. Pokud budete přecházet mezi jednotlivými možnostmi, zároveň se na displeji zobrazuje počet snímků, které můžete při dané kompresi uložit na paměťovou kartu. Při nejvyšší kvalitě (nejnižší kompresi) můžete uložit až dvakrát méně snímků než při volbě o stupeň nižší.

Komprese snímku 80%

Ačkoliv se může taková možnost zdát lákavá, přeci jen uložit na kartu místo 300 snímků takřka 600 snímků, raději toto nastavení oželte a fotografujte vždy s minimální kompresí, tedy co nejkvalitněji. Vzhledem k ceně paměťových karet bude rozumnější si jich pár přikoupit.

Komprese snímku 95%

Poslední aktualizace 11. ledna 2011

42 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Petr Březina

Komentáře