Fotografický pokus: Panning v podzimních fotografiích
I když se technika panning používá především ve sportovní fotografii, můžete s ní experimentovat i jinde. Zajímavé a abstraktní fotografie mohou vzniknout například ve chvíli, kdy pomocí této techniky zkusíte fotit podzimní listí, tedy statickou věc. Přečtěte si o jednom mém fotografickém experimentu, třeba vás inspiruje k zajímavým fotkám.
Panning? Že vám to nic neříká? Určitě jste už ale viděli snímky, které zachycují například rychle jedoucí auto, které je dokonale ostré, zatímco jeho okolí – například silnice nebo louky v pozadí – jsou rozmazané. Přemýšleli jste nad tím, jak taková fotografie vlastně vznikla, když čas musel být vysoký (například 1/1200 sekundy a vyšší) a veškerý rychlý pohyb byl tudíž „zmrazen“, takže by zákonitě nemělo být ani pozadí rozmazané?
Inu, trik je v panningu – takzvaném švenkování. Je to technika, kdy fotoaparát sleduje a následuje pohybující se objekt. Tato technika se používá ke zvýraznění dynamiky.
Tím, že pohybujeme fotoaparátem ve směru foceného objektu, snížíme jeho relativní rychlost vůči fotoaparátu. Výsledkem je rozmazané statické pozadí a ostrý pohybující se objekt.
Kvůli pohybu fotoaparátu však musíte neustále měnit kompozici. Proto je důležité si snímek dopředu promyslet. V jakém místě chceme objekt zachytit a jakou rychlostí budeme muset přibližně švenkovat?
Netradiční využití panningu
Přestože se panning používá především ve sportovní fotografii, není důvod, proč nebýt kreativní a nevyzkoušet ho třeba k vytvoření zajímavých snímků podzimního listí.
Díky nastavení delšího času snímání zaznamená fotoaparát pohyb a snímky získají na dynamice. Na první pohled se tak může zdát, že jsou fotky pořízené za větrného dne.
Nastavení fotoaparátu
Co se týče nastavení fotoaparátu, doporučuji čas okolo 1/8 sekundy a při zmáčknutí spouště pohybovat fotoaparátem do stran.
Kvůli delšímu času závěrky dopadne na senzor velké množství světla. Proto je potřeba jej korigovat výrazným přicloněním a nízkou hodnotou ISO. Díky větší cloně také získáme větší hloubku ostrosti a tím více „ostrých“ listů. Některé linie zůstanou zachovány ostré, záleží všechno na pohybu švenkování. Také nezapomeňte vypnout optickou stabilizaci. Ta totiž vyrovnává výkyvy fotoaparátu a zmírňuje tak švenkovací efekt.
Občas se může hodit i ořez, který většinou nepoužíváte. Kvůli pohybu fotoaparátu je problematičtější trefit kompozici rovnou při focení.
Pohybem kopírujte výrazné linie. Jako na fotografii níže, kdy hrany větvičky zůstaly relativně ostré a listy, ve směru pohybu, rozmazané.
Švenkováním podél výrazných linií, v tomto případě větvě, zachováte jejich tvar a častečně i ostrost.
I když se jedná spíše o abstraktní fotografie, je přesto dobré myslet na kompozici. V tomto případě není úplně lehké zrealizovat umístění prvků přesně podle našich představ. Jelikož fotoaparátem pohybujeme různými směry, fotografované listy často končí na jiných místech. Nezbývá než zkoušet a případně v postprodukci snímek oříznout.
U této poslední fotografie nebyl pohyb fotoaparátem rovnoměrný. Po téměř statickém počátku následoval prudký pohyb do téměř klidného konce. Tím pádem je více než efekt švenkování na snímku znát efekt dvojité expozice.
Rozhodně se vyplatí pohrát si i s barvami. Zkoušejte změnu odstínu zelených a žlutých barev. Nebo nechte zvýrazněním saturace pouze u žluté vyniknout barvy podzimu. Někdy naopak do snímku některé barvy nezapadají. U poslední fotografie si můžete všimnout stažené modré barvy.
Experiment s barvami, kdy zůstala zachována hlavně žlutá.
Experimentujte
Snímky jsou především hrou barev, které právě podzim nabízí v pestré škále. Experimentujte s délkou času snímání a směry pohybu švenkování. Dalším zajímavým pokusem je zakomponování do fotografie části modrého nebe v kontrastu se žlutými listy.
Pro srovnání můžete zachytit podzimní detaily právě ve větru. Opět při delším čase snímání, tentokrát ze stativu, se dostanete k podobným výsledkům.
