Fotografický pokus: Panning v podzimních fotografiích

I když se technika panning používá především ve sportovní fotografii, můžete s ní experimentovat i jinde. Zajímavé a abstraktní fotografie mohou vzniknout například ve chvíli, kdy pomocí této techniky zkusíte fotit podzimní listí, tedy statickou věc. Přečtěte si o jednom mém fotografickém experimentu, třeba vás inspiruje k zajímavým fotkám.

Panning? Že vám to nic neříká? Určitě jste už ale viděli snímky, které zachycují například rychle jedoucí auto, které je dokonale ostré, zatímco jeho okolí – například silnice nebo louky v pozadí – jsou rozmazané. Přemýšleli jste nad tím, jak taková fotografie vlastně vznikla, když čas musel být vysoký (například 1/1200 sekundy a vyšší) a veškerý rychlý pohyb byl tudíž „zmrazen“, takže by zákonitě nemělo být ani pozadí rozmazané?

Inu, trik je v panningu – takzvaném švenkování. Je to technika, kdy fotoaparát sleduje a následuje pohybující se objekt. Tato technika se používá ke zvýraznění dynamiky.

Tím, že pohybujeme fotoaparátem ve směru foceného objektu, snížíme jeho relativní rychlost vůči fotoaparátu. Výsledkem je rozmazané statické pozadí a ostrý pohybující se objekt.

Kvůli pohybu fotoaparátu však musíte neustále měnit kompozici. Proto je důležité si snímek dopředu promyslet. V jakém místě chceme objekt zachytit a jakou rychlostí budeme muset přibližně švenkovat?

Netradiční využití panningu

Přestože se panning používá především ve sportovní fotografii, není důvod, proč nebýt kreativní a nevyzkoušet ho třeba k vytvoření zajímavých snímků podzimního listí.

Díky nastavení delšího času snímání zaznamená fotoaparát pohyb a snímky získají na dynamice. Na první pohled se tak může zdát, že jsou fotky pořízené za větrného dne.

Nastavení fotoaparátu

Co se týče nastavení fotoaparátu, doporučuji čas okolo 1/8 sekundy a při zmáčknutí spouště pohybovat fotoaparátem do stran.

Kvůli delšímu času závěrky dopadne na senzor velké množství světla. Proto je potřeba jej korigovat výrazným přicloněním a nízkou hodnotou ISO. Díky větší cloně také získáme větší hloubku ostrosti a tím více „ostrých“ listů. Některé linie zůstanou zachovány ostré, záleží všechno na pohybu švenkování. Také nezapomeňte vypnout optickou stabilizaci. Ta totiž vyrovnává výkyvy fotoaparátu a zmírňuje tak švenkovací efekt.

Fujifilm X-E2, Fujifilm XC 16-50mm f-3.5-5.6 OIS, 1/4 s, f/22, ISO 320, ohnisko 5O mm Občas se může hodit i ořez, který většinou nepoužíváte. Kvůli pohybu fotoaparátu je problematičtější trefit kompozici rovnou při focení.

Fujifilm X-E2, Fujifilm XC 16-50mm f-3.5-5.6 OIS, 1/4 s, f/22, ISO 320, ohnisko 5O mm
Občas se může hodit i ořez, který většinou nepoužíváte. Kvůli pohybu fotoaparátu je problematičtější trefit kompozici rovnou při focení.

Pohybem kopírujte výrazné linie. Jako na fotografii níže, kdy hrany větvičky zůstaly relativně ostré a listy, ve směru pohybu, rozmazané.

Fujifilm X-E2, Fujifilm XC 16-50mm f-3.5-5.6 OIS, 1/8 s, f/10, ISO 250, ohnisko 50 mm Švenkováním podél výrazných linií, v tomto případě větvě, zachováte jejich tvar a častečně i ostrost.

Fujifilm X-E2, Fujifilm XC 16-50mm f-3.5-5.6 OIS, 1/8 s, f/10, ISO 250, ohnisko 50 mm
Švenkováním podél výrazných linií, v tomto případě větvě, zachováte jejich tvar a častečně i ostrost.

I když se jedná spíše o abstraktní fotografie, je přesto dobré myslet na kompozici. V tomto případě není úplně lehké zrealizovat umístění prvků přesně podle našich představ. Jelikož fotoaparátem pohybujeme různými směry, fotografované listy často končí na jiných místech. Nezbývá než zkoušet a případně v postprodukci snímek oříznout.

U této poslední fotografie nebyl pohyb fotoaparátem rovnoměrný. Po téměř statickém počátku následoval prudký pohyb do téměř klidného konce. Tím pádem je více než efekt švenkování na snímku znát efekt dvojité expozice.

Rozhodně se vyplatí pohrát si i s barvami. Zkoušejte změnu odstínu zelených a žlutých barev. Nebo nechte zvýrazněním saturace pouze u žluté vyniknout barvy podzimu. Někdy naopak do snímku některé barvy nezapadají. U poslední fotografie si můžete všimnout stažené modré barvy.

Fujifilm X-E2, Fujifilm XC 16-50mm f-3.5-5.6 OIS, 1/8s, f/8, ISO 250, ohnisko 40 mm Experiment s barvami, kdy zůstala zachována hlavně žlutá.

Fujifilm X-E2, Fujifilm XC 16-50mm f-3.5-5.6 OIS, 1/8s, f/8, ISO 250, ohnisko 40 mm
Experiment s barvami, kdy zůstala zachována hlavně žlutá.

Experimentujte

Snímky jsou především hrou barev, které právě podzim nabízí v pestré škále. Experimentujte s délkou času snímání a směry pohybu švenkování. Dalším zajímavým pokusem je zakomponování do fotografie části modrého nebe v kontrastu se žlutými listy.

Pro srovnání můžete zachytit podzimní detaily právě ve větru. Opět při delším čase snímání, tentokrát ze stativu, se dostanete k podobným výsledkům.

Poslední aktualizace 13. listopadu 2015

35 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Tomáš Zamec

Focení v ateliéru mám rád asi tak jako návštěvy u zubaře. Raději zachycuji momenty z běžného života, cestování a mých zájmů (sport, folklor a občas nějaký ten koncert). Časem lidi stejně nejvíc zajímá to, jak se v dané době žilo. Nemám rád fotky rostlin (kromě zeleniny od Westona), ptáků a vlastně zvířat obecně. Několik mých snímků můžete najít na mém webu.

Číst všechny články.

Komentáře