Cartier-Bresson chodící fotící

Víte, co je to rozhodující okamžik ve fotografii? Pokud ne, tak určitě čtěte dále a nasajte něco málo z umění francouzského fotožurnalisty Henri Cartier-Bressona.

Henri Cartier-Bresson je považován za zakladatele moderní fotožurnalistiky a za jednoho z autorů, který ovlivnil větší než malé množství pozdějších fotografů. Cartier-Bresson se narodil v roce 1908 v městečku nedaleko Paříže, jako jedno z pěti dětí. Rodiče pracovali v textilním průmyslu – otec vlastnil textilní továrnu a matčina rodina obchodovala s bavlnou. Později se rodina přestěhovala do Paříže a podporovala Bressonův zájem o fotografii. Již v dětství fotografoval jednoduchým přístrojem Box Brownie.

Bresson projevoval už během školních let velký zájem o umění. Jeho strýc jej zasvětil do olejomalby, posléze získal v roce 1927 stipendium na prestižní umělecké škole Lhota Academy. Ačkoliv později přestal souhlasit s přístupem svého učitele (Andrého Lhota) k umění, návyky a preciznost při kompozici, kterou se naučil, využíval i v pozdějších letech. V průběhu 20. let minulého století začal Bresson koketovat s fotografií, v roce 1930 nastoupil povinnou vojenskou službu nedaleko Paříže. Po jejím dokončení odjel do Afriky na Pobřeží slonoviny, kde se živil jako lovec, onemocněl však malárií a musel se vrátit zpět do Francie. Ačkoliv s sebou měl fotoaparát, africké cestování a tropické podnebí přežilo pouhých pár snímků.

Láska na celý život

Po návratu do Francie a zotavení se z malárie byl Bresson inspirován dílem maďarského fotografa Martina Munkácsiho natolik, že se rozhodl pro dráhu fotografa. Pořídil si svůj první fotoaparát značky Leica a k němu základní padesátimilimetrový objektiv – obojí se mu stalo společníkem na další léta a o fotoaparátu Bresson prohlašoval, že je jeho třetím okem. Díky nenápadnosti fotoaparátu se mu podařilo sledovat dění mezi lidmi, aniž by se okolí chovalo nepřirozeně.

Bresson cestoval po všech významných evropských velkoměstech, kde dokumentoval tamní život, fotografoval válečné konflikty ve Španělsku, dobytí Pekingu, osvobozen Paříže za 2. světové války nebo Gándího pohřeb. Bresson byl všestranným fotografem, a ačkoliv tvořil především dokumentární a reportážní snímky, vždy měly fotografie vytříbenou kompozici.

O fotografii vždy prohlašoval, že je třeba dívat se kolem sebe, soustředit se a myslet na snímek. Protože rozdíl mezi dobrým a špatným snímkem je mnohdy jen několik milimetrů, velmi nepatrný ale zároveň velmi podstatný rozdíl. Odtud také pojem rozhodující okamžik – je třeba vyčkat ideálního stavu věcí, přemýšlet o snímku a ve správný okamžik exponovat.

V době trvání druhé světové války vstoupil Bresson do armády, ovšem v roce 1940 ho zajala německá armáda a strávil v zajateckém táboře téměř tři roky. Teprve na třetí pokus se mu podařilo uprchnout ze zajetí a po návratu do Francie pracoval pro organizaci poskytující pomoc zajatcům a uprchlíkům.

Agentura Magnum

V roce 1947 založil Bresson společně se svými dvěma dlouholetými přáteli Robertem Cappou (původem maďarský fotograf vlastním jménem Endré Friedmann) a Davidem Seymourem (původně polský fotograf vlastním jménem David Szymina) a dalšími fotografy Williamem Vandivertem a Georgem Rodgerem uměleckou agenturu Magnum Photos, která se stala takřka kultovní institucí, zaměstnávající velké fotografické talenty.

Agentura dodávala aktuální reportážní fotografie pro světový tisk, takže její fotografové včetně Bressona cestovali prakticky po celém světě. Léta 1948-50 trávil na dalekém východě, v roce 1952 vydal svoji první fotografickou publikaci The Decisive Moment. Jako první fotograf západního bloku mohl volně fotografovat v SSSR, v roce 1955 poprvé vystavoval ve Francii v Pavillon de Marsna v Louvre a výstava následně putovala po celém světě. V období let 1958-67 se znovu vrací do Číny, Mexika a poprvé navštěvuje Kubu a Japonsko.

V roce 1966 odchází z vedení Magnum Photos a věnuje se opět cele malování, vedle toho pak fotografuje portréty a krajiny. O rok později se rozvedl se svojí první ženou a vzal si o 30 let mladší fotografku Martine Franck. Po narození dcery v roce 1972 se věnoval již výhradně malování a o tři roky později vystavoval obrazy v Carlton Gallery v New Yorku. V roce 2000 založil Bresson společně se svojí ženou a dcerou nadaci Henri Cartier-Bressona, která by spravovala jeho dílo a poskytovala výstavní prostor ostatním umělcům. Bresson umírá ve věku nedožitých 96 let dne 3. srpna 2004.

Henri Cartier-Bresson fotografující

Při práci používal Bresson výhradně fotoaparát značky Leica s 50mm objektivem, často skrýval to, že zrovna fotografuje, aby neovlivnil své okolí a mohl tak zachytit autentičnost prostředí. Také z toho důvodu si přelepoval lesklé části fotoaparátu černou páskou. Nikdy nefotografoval s bleskem, protože to podle něj bylo stejné jako přijít na koncert s pistolí v ruce. Prakticky veškerá jeho tvorba byla zachycena na černobílý materiál, věřil ve vytváření fotky ve fotoaparátu, nikoliv ve fotokomoře, takže jeho zásahy do výsledného snímku byly minimální.

Na fotografiích se snažil Bresson zachytit především všeobecné dění kolem sebe, ponejvíce pak emoce lidí, za nimiž se většinou skrývá jejich životní úděl se všemi radostmi i strastmi. Pro všechny následující fotografy prakticky definoval reportážní fotografii se všemi jejími specifiky a základními prvky.

Bresson se snažil zachytit svět takový jaký je ve skutečnosti, nikoliv takový jak se tváří před objektivem fotoaparátu, to je podle mého názoru to nejcennější, co mohl dalším generacím předat. Fotograf se má stát součástí dění a snímat svět kolem sebe. Nikoliv stát několik desítek metrů opodál a s teleobjektivem nakouknout až do ložnice.

A takto popisuje Bresson svůj proces tvroby:

Poslední aktualizace 10. února 2011

12 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Petr Březina

Komentáře