Technika HDR v praxi

Každý fotograf-krajinář zná situaci, kdy mu vyjde taková expozice, při které dynamický rozsah snímače nezvládá dynamický rozsah scény. Česky řečeno: typicky buď máte dobře exponované stíny, ale zato přepaly ve světlech (tedy většinou hlavně bílou, přepálenou oblohu), nebo máte správně exponováno na světla, ale stíny jsou podexponované, tmavé a bez kresby. Co s tím?

Možností, jak se vypořádat s vysokým rozdílem mezi světly a stíny ve scéně, existuje více. Někdo používá přechodové filtry, které ovšem něco stojí, mohou se poškrábat a manipulace například se systémem Cokin není úplně příjemná. Další možností je využít techniku HDR. O té bude řeč v dnešním článku.

Co to je HDR a jak ho vytvoříte?

Zkratka HDR znamená High Dynamic Range (vysoký dynamický rozsah). Vytváří se tak, že pořídíte (typicky) tři snímky, z nichž jeden je podexponovaný, aby byla zachována kresba ve světlých oblastech snímku, druhý přeexponovaný pro zachycení kresby ve stínech a třetí exponovaný „správně“ – tedy na střed. Tyto tři snímky pak spojíte do jedné fotografie, kde bude ve výsledku zachována kresba ve všech jejích částech. Já osobně mám vyzkoušený následující postup, který můžu s čistým svědomím doporučit i vám:

1. Fotoaparát umístěte na stativ!

2. Využijte funkce bracketingu (fotoaparát pořídí více snímků s různou expozicí, typicky si můžete nastavit, jaký bude rozdíl jednotlivých snímků ve stupních EV – tzn. o kolik bude další snímek tmavší či světlejší. V případě, že chcete zachytit tři expozice, může vaše nastavení vypadat například takto: první snímek se správnou expozicí, další s posunem o 1 EV, poslední s posunem o –1 EV hodnoty.

Pozn.: Ohledně veškerého nastavení vašeho fotoaparátu odkazujeme na manuál vašeho přístroje, protože u každé značky a typu přístroje se zapínají jednotlivá nastavení odlišně.

Tři dílčí snímky s posunem expozičních hodnot.

3. Ideální tedy bývá pořídit tři snímky o různé expozici. Za sebe ještě doplním, že využívám kombinace bracketing + samospoušť. Proč? Při této kombinaci na jedno zmáčknutí spouště fotoaparát udělá rychle za sebou tři snímky se zpožděním samospouště.

Zatímco kdybyste třikrát museli ručně zmáčknout spoušť, mohli byste fotoaparátem na stativu pohnout a jednotlivé snímky by se pak nepřekrývaly perfektně. Jistě, lze to řešit dálkovou spouští, ale uvedený postup je podobně elegantní, účinný a nemusíte nic dalšího kupovat. Bude-li vám vycházet delší expozice, nebo budete-li fotografovat s delšími ohnisky, zvažte ještě využití funkce předsklopení zrcátka (jestliže to váš fotoaparát dovolí). Ta zabrání roztřesení fotoaparátu, a tudíž rozmazání fotky.

Pozn.: Nezapomeňte vypnout stabilizaci obrazu. Jestliže totiž máte fotoaparát na stativu, pak může naopak stabilizace fungovat protichůdně k výsledné ostrosti snímku. Dále pak například u mého Nikonu ve spojení s 18–105mm objektivem způsobí, že fotografie budou „posunuté“. Jako kdyby někdo s fotoaparátem na stativu v mezičase pořízení snímků pohnul. To je ale při skládání HDR více než nežádoucí.

Nyní tedy máte tři snímky o různé expozici, fotoaparát se vám nepohnul, protože byl na pevném stativu a díky bracketingu a samospoušti jste se ho během snímaní nemuseli dotknout. Co dále? Jestliže jste dodrželi uvedený postup, je následující zpracování příjemnou, pohodovou záležitostí. Už proto byste při focení HDR snímků neměli bez stativu vycházet z domu.

Vytvoření HDR v Zoner Photo Studiu

V Průzkumníku modulu Správce Zoner Photo Studia (ZPS) vyberte ony tři snímky. Fotíte-li do RAWu, což jedině doporučuji, tak již zkonvertované do TIFu, přičemž při konverzi neprovádějte žádné úpravy, pouze si pohlídejte, aby u všech tří fotografií bylo identické vyvážení bílé.

Z nabídky Vytvořit vyberte položku HDR prolínáním expozic. V dalším okně se vám zobrazí vybrané snímky (výběr můžete provést i zde, osobně ale upřednostňuji vybrání už v Průzkumníku).

V dalším okně zkontrolujte, zda máte správně přiřazené dílčí fotografie pod volby Podexponovaný, Správně exponovaný a Přeexponovaný obrázek.

V následujícím okně je třeba snímky zarovnat. Jestliže jste dodrželi postup a fotografovali ze stativu, program sám napíše: Fotografie byly pořízeny ze stativu a není proto nutné zarovnávat.

Ještě dodám, že osobně v případě použití stativu funkci zarovnání vypnu, i kdyby ZPS jeho použití nepoznal. Dělám to z toho důvodu, že ZPS by se teoreticky mohl pokusit „zarovnat již zarovnané“ a tak by mohlo dojít k posunu jednotlivých snímků (osobně se mi to již jednou stalo). Každopádně, pokud použijete stativ, je zcela zbytečné následně aplikovat funkci zarovnání.

Po poklepání na tlačítko Další nastává konečně ta správná HDR alchymie. Čekáte-li zde na mou konkrétní radu, pak vás asi zklamu. Každý snímek je totiž jiný a doporučuji v klidu zkoušet a kombinovat, nikam nespěchat, dokud nedosáhnete výsledku, který požadujete.

Jestliže mám uvést alespoň nějaké tipy, pak pozornost věnujte především parametrům Rozmazání masky a Plynulosti přechodu. Při jejich necitlivém využití totiž snímek může působit nepřirozeně – vytvoří se např. tmavé mapy. Další má rada zní: zásadně neupravovat kontrast.

Završení úprav v Editoru

Fotografie stále nemusí vypadat úplně dle vašich představ, je ale důležité, aby byla v pořádku expozičně, bez přepalů a bez příliš tmavých míst. Zároveň – protože fotíte, nikoliv kreslíte – si pohlídejte, aby vám vyšla přirozená fotografie, ne nějaká omalovánka! Chce to poctivě zkoušet a laborovat se snímkem, až skutečně dosáhnete výsledku, se kterým jste spokojeni.

Když jste s nastavením HDR prolínáním expozic a výsledným stavem snímku spokojeni, poklepejte na Další, a protože, jak jsem již řekl, snímek stále není stoprocentní, věnuji mu obvykle ještě pár drobných úprav v Editoru (volba Otevřít v Editoru).

Fotografie většinou může utrpět ztrátu kontrastu, proto se s citem pusťte do úpravy Křivek – tzv. esovité prohnutí je zde nasnadě. Podle potřeby pak lehce přidejte snímku na sytosti, živosti barev.

Hotový HDR snímek po úpravách v Editoru.

Pro porovnání: před úpravami v editoru vypadalo HDR takto.

Na srovnání dvou posledních snímků jasně vidíte, že v HDR modulu neděláte veškerou práci, že závěrečné úpravy provádíte v Editoru a teprve zde dostane fotka ten správný „šmrnc“.

Poslední aktualizace 14. listopadu 2013

261 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Jakub Chrudina

Digitální fotografii se věnuji od svých patnácti let, ve dvaceti pak nastal zlom s pořízením mé první zrcadlovky. Od té doby se focení stalo mým největším koníčkem. Protože rád trávím čas v přírodě, na horách, prostě venku, zaměřuji se nejvíce na krajinářskou fotografii. Příležitostně se ale nevyhýbám ani jiným disciplínám. Můžete navštívit můj osobní fotoblog.

Číst všechny články.

Komentáře