Těžko hledat riskantnější a nebezpečnější fotografický žánr, než je válečná fotografie. Fotograf jde často tak daleko, že pro své dílo nasazuje vlastní život. Můžete se ptát, proč to vůbec tihle lidé dělají a k čemu je to dobré. Velice výstižnou odpověď na to dal jeden z nejvýznamnějších válečných fotografů James Nachtwey: „Byl jsem svědkem a tyto fotografie jsou mým svědectvím. Události, které zaznamenávám, by neměly být zapomenuty a nesmí se opakovat.“ Tahle odpověď je zároveň silným humanistickým apelem, který můžeme najít za prací mnoha fotografů pohybujících se ve válečných konfliktech.