Jak mě zradil Horizont

Schovávám se ve stínu před pražícím sluncem u jedné z vnitřních zdí kambodžských slavných chrámů, konkrétně se jedná o Ta Phrom. Ten mohou dobře znát fanoušci Angeliny Jolie – natáčely se zde některé sekvence z filmu Tomb Raider. Na Angelinu potažmo Laru Croft však nemyslím, čekám na ten pravý okamžik ke zmáčknutí spouště a zachycení jednoho z pro mě nezapomenutelných záběrů v širokoúhlém formátu. To, že nakonec nevyjde, se dozvím až po návratu do Česka. Stejně tak o své nezměrné nepozornosti. 

Sice nevím, jakou teplotu momentálně udává stupnice teploměru, protože vybaven jím nejsem, ale přes třicet bude určitě, do toho nadměrná vlhkost, na kterou jako středoevropan rozhodně nejsem zvyklý. Doslova vypadám, jako bych právě vylezl ze sprchy, ve které jsem na sebe pustil proud vody, a to v oblečení. Navzdory těmto podmínkám hledám tu pravou kompozici skrz panoramatický hledáček mého kinofilmového Horizontu, i přes propocené oblečení, zástupy turistů, které snad nemají konce, a fakt, že bych mnohem raději seděl někde v Siem Reapu u chlazeného půllitru místního piva značky – jak jinak než – Angkor.

Konečně se největší nápor turistů začíná ztrácet, pouze dva Asiati se svými robustními digitálními zrcadlovkami – žlutočerné popruhy napovídají značku – ještě stále cvakají, co jim paměťové karty stačí. Mezitím alespoň najdu to nejlepší místo, ze kterého panoramatický záběr pořídím, jakmile se oba vytratí ze scény. Nakonec jej nacházím přímo v rohu vnitřní části chrámu s výhledem na nazelenalé zdi pokryté reliéfy a obrostlé kořeny mohutných stromů. Abych pořídil snímek, o který mi šlo, musím zaujmout poněkud krkolomnou pozici – rozkročené nohy na nerovných kamenech, mírně pokrčené v kolenou, s tělem nahnutým kupředu. Zřejmě jsem v tu chvíli připomínal startovací pozici zápasníka sumo, pravda, na běžnou váhu poněkud podvyživeného.

Olympus PEN E-PL3, Olympus M.Zuiko Digital 12 mm F2 ED, 1/500 s, F4, ISO 200

Expozici jsem si změřil dopředu pomocí druhého, digitálního, fotoaparátu. Nastavil jsem potřebné hodnoty na Horizontu s přepočtem na ISO citlivost založeného filmu. Pak oba Asiati, kteří sledovali můj nezvyklý fotografický postoj, konečně zmizeli ze scény. Mám dokonce pocit, že v závěru namířil jeden z nich fotoaparát i mým směrem – inu, musel to být rozhodně netradiční pohled. Možná jsem se ještě mohl postavit na jednu nohu a celou pózu vylepšit. Převinul jsem film, zkontroloval kompozici a zmáčknul spoušť. Pro jistotu záběr zopakoval s posunem času o jednu expoziční hodnotu do mínusu. Přeci jen je panoramatický záběr poměrně široký a zabírá tak nemalý dynamický rozsah focené scény.

Radoval jsem se z tohoto záběru, protože jsem předem věděl, že to bude jeden z těch nejlepších, které si z Ta Phrom odnesu. Sice budu muset ještě čekat na vyvolaný film, vydržet následné skenování a zpracování v počítači, ale rozhodně to bude stát za to. Určitě bude kandidovat na tisk na velký formát a pověšení na zeď. To jsem však ještě netušil, že už dávno film nepřevíjím a stále exponuji na stejné políčko filmu.

Olympus PEN E-PL3, Olympus M.Zuiko Digital 12 mm F2 ED, 1/320 s, F4, ISO 200

Celé to vzniklo vlastně ještě před překročením vietnamsko-kambodžské hranice, kdy jsem při jednom hektickém záběru v severní části Vietnamu nedával dostatečný pozor a při převíjení posledního snímku jsem zoubky přetrhl založený film, resp. přetrhl jsem spoje na filmovém pásu, nikoliv celé políčko filmu. Horizonty (potažmo jejich novější verze v názvu bez „t“ na konci) jsou touto nešťastnou „vlastností“ celkem známé, ovšem mně se to stalo poprvé. Zřejmě bych si toho všiml, ale onen shon při focení rozptýlil mou pozornost, měl jsem navíc založený 24snímkový film, místo obvykle používaného 36políčkového, a tak jsem předpokládal, že je na filmu stále dost místa.

Olympus PEN E-PL3, Olympus M.Zuiko Digital 14–42 mm F3,5–5,6 II R, 1/2000 s, F4, ISO 200, ohnisko 18 mm

Z angkorských chrámů tak na kinofilmu nebylo nic. Ani Ta Phrom, ani svítání nad Angkor Wat, ani jeden z mých oblíbených záběrů z chrámu Preah Khan. Byl jsem rád, že jsem se před cestou nerozhodl pouze pro kinofilm a většinu fotek pořizoval digitálem, od kterého jsem si chtěl původně odpočinout. Na druhou stranu bych s Horizontem fotil častěji a zřejmě tak i mnohem dříve přišel na to, že film je přetržen, a tak by mi chrámy možná na filmu nechyběly. Nakonec, třeba mě to donutí se na stejné místo při další příležitosti vrátit a svou chybu napravit.

Ukázky, které jsou zde přiloženy, jsou ořezané fotografie z digitálu, které ilustrují to, jak mohly snímky z kinofilmu vypadat.

Rozlučka s filmem? Ani náhodou!
Ani po této negativní zkušenosti se filmu, a zvlášť Horizontu, stále nechci vzdát. Přes překážky v podobě skenování širšího políčka filmu, jednoho kilogramu závaží v batohu, a to nepočítám nutnost mít pár roliček filmu v záloze, dávám panoramatickému formátu na jedno zmáčknutí spouště maximální přednost před digitálním skládáním více snímků v počítači. Především mám ve finále stále stejný formát, nevytvářím tak žádné „šílené“ nudle, které v menším rozlišení na webu, a bohužel kolikrát ani v tom lepším rozlišení, nemá cenu prohlížet.
Když jsem po návratu zjistil, že z Angkoru na filmu nic není, nadával jsem zprvu přístroji samotnému, ale nakonec jsem přeci jen musel uznat, že chyba byla mezi fotoaparátem a zemí. Nezradil mě tak Horizont sám, ale spíš má vlastní nepozornost. Kdybych věnoval více času při focení samotné práci s fotoaparátem, kdybych si zapisoval počet nafotografovaných políček, kdybych… pak by k tomu nedošlo a podstatně dříve bych pochopil, že něco nehraje.

Panoramatický fotoaparát Horizont s odnímatelným hledáčkem

 

Poslední aktualizace 23. ledna 2012

42 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Tomáš Slavíček

Téměř sedm let pracoval pro fotografický časopis DIGIfoto. Nyní se na volné noze živí psaním, focením, učením a propojováním textu s obrazem. Stále u něj platí, že potřebuje za svou prací vidět nějaký vizuální výsledek, byť by to měl být virtuální obraz prohlížený pouze na monitoru počítače. Osobní web.

Číst všechny články.

Komentáře