5 fotografických mýtů, které je potřeba zbořit
Začínající fotografové často přebírají nejrůznější zažité poučky a stereotypy. Nad některými z nich se ani nepozastaví – prostě se bere jako fakt, že „tohle se nedělá“ a „takhle je to správně“. Pojďme si několik oblíbených fotografických mýtů projít a podívat se, proč už dávno neplatí.
Co se v článku dozvíte
- Které fotografické poučky neplatí a proč.
- Jak správně pracovat s protisvětlem a siluetami.
- Proč není hřích mít bílé oblečení na bílém pozadí.
- Proč širokoúhlý objektiv není vždy řešení, když se chcete „vejít do záběru“.
- Jak používat odraznou desku tak, aby světlo vypadalo přirozeně.
- Kdy má (a nemá) smysl používat blesk při nočním focení.
Mýtus 1: Nefoťte proti slunci, nic z toho nebude
Tohle mi říkali už v dětství, když jsem dělala své první snímky na filmový foťák Lomo. Pro jistotu jsem tedy proti světlu nefotila – co kdyby to opravdu nevyšlo?
Dnes máme výhodu okamžité kontroly výsledku a snadno zjistíme, že protisvětlo patří k těm nejefektnějším světelným situacím. Samozřejmě za předpokladu, že s ním pracujeme vědomě. Skvěle se hodí například pro snímky siluet. Je tu ale jedna důležitá podmínka: silueta musí být čitelná. Beztvarý „pytel“ připomínající tělo s rukama působivý nebude. Hledejte proto takový úhel, který tvar postavy co nejlépe vystihne.

Mýtus 2: Bílé na bílém nebude vidět
Tohle slýcháme nejčastěji při focení na doklady. A ano, určité opodstatnění to má. Při rozptýleném čelním světle a světlém pozadí může bílá halenka opravdu s pozadím splynout. Ve většině běžných fotografických situací to ale neplatí.
Stačí boční světlo nebo lehké protisvětlo a postava se od pozadí oddělí, objeví se objem a snímek přitom zůstane jednotný a harmonický. Navíc „bílá na bílém“ je klasický high key – světlý, vzdušný styl, který velmi elegantně maskuje řadu nedokonalostí.


Mýtus 3: Když chci, aby se do záběru vešlo víc, musím použít širokoúhlý objektiv
A když chci přiblížit, jednoduše vyjedu zoomem. Fyzikálně je to sice pravda, ale v praxi se tady často plete příčina s následkem. Širokoúhlá ohniska dávají úhel pohledu, na který lidské oko není zvyklé, a prostor se proto chová jinak: objekty blízko fotoaparátu se výrazně zvětšují, zatímco ty vzdálenější se rychle zmenšují. Výsledkem je známý efekt „kukátka ve dveřích“.
Když například vyfotíte celou postavu člověka krátkým ohniskem z úrovně pasu, bude vypadat břichatý a s krátkýma nohama. Z úrovně očí zase vyjde jako velkohlavý – a nohy zůstanou krátké. U skupinových fotografií, kde lidé stojí do půlkruhu, navíc perspektiva nemilosrdně deformuje postavy na okrajích snímku. Platí také, že čím širší úhel, tím větší hloubka ostrosti, a tedy tím obtížnější rozmazání pozadí.
Shrnutí je jednoduché: pokud chcete, aby se do záběru vešlo víc, ale nechcete zkreslení, používejte nohy a delší ohnisko.


Mýtus 4: Odraznou desku je potřeba držet dole
Při focení portrétu na ostrém slunci, kdy v okolí nejsou světlé plochy, které by světlo odrážely, se bez odrazné desky často neobejdeme. Velmi často ale vídám, že model stojí zády ke slunci a obličej má přisvětlený stříbrným reflektorem zespodu.

Představte si, že by tam reflektor nebyl – obličej by zůstal úplně tmavý. Přidali jsme tedy jediný zdroj světla, a ten přichází zdola. Výsledek? Světlá brada, nosní dírky a nadočnicové oblouky. Efekt jako z hororu.
V takové situaci by měl být reflektor umístěn stejně, jako byste umístili běžný světelný zdroj – tedy z boku nebo shora.
Reflektor zespodu má smysl jen tehdy, když je obličej už nasvícený shora a vy chcete stíny pouze jemně odlehčit.

Mýtus 5: V noci se musí fotit s bleskem
Spíš ne. Jednou večer na Karlově mostě mě oslovila starší Američanka a poprosila mě o pomoc. Snažila se vyfotit měsíc, ale všechny snímky měla černé. Stačilo vypnout vestavěný blesk – a najednou bylo po problému.
Možná to zní úsměvně, ale podobné situace jsou velmi časté. Lidé fotí architekturu, západy slunce nebo noční oblohu s aktivním vestavěným bleskem, někdy nevědomky, jindy prostě zapomenou blesk vypnout. Každý záblesk má své směrové číslo, které udává, na jakou vzdálenost dokáže scénu osvětlit. Externí blesky zvládnou i desítky metrů, vestavěný blesk (i ten v mobilu) se ale většinou pohybuje kolem 5–10 metrů. Všechno, co je dál, zůstane černé, pokud to není osvětlené jiným, stejně výkonným zdrojem světla.

Navíc čelní světlo z vestavěného blesku působí ploše a tvrdě odděluje popředí od pozadí.
Malá rada na závěr: pokud fotíte noční portrét na pozadí města, a přesto chcete blesk použít, nastavte delší čas závěrky. Blesk zajistí ostré popředí a delší expozice pomůže vykreslit pozadí a dodat snímku atmosféru.


Čtěte také: 6 začátečnických chyb a jak je napravit.
FAQ – Často kladené otázky
Musím se fotografických pravidel držet za každou cenu? Ne. Pravidla a poučky vznikly jako pomůcky, ne jako zákazy. Jakmile víte, proč fungují, můžete je vědomě porušovat.
Je focení proti slunci vhodné i pro začátečníky? Ano, zejména díky okamžité kontrole snímků. Stačí experimentovat a hlídat čitelnost hlavního motivu.
Proč lidé na okrajích skupinových fotek vypadají deformovaně? Nejde o chybu objektivu, ale o perspektivu způsobenou krátkým ohniskem a blízkostí fotoaparátu.
Kdy má smysl použít odraznou desku zespodu? Pouze tehdy, když už světlo přichází shora a odrazka má jen zjemnit stíny, ne fungovat jako hlavní světelný zdroj.
Dá se v noci fotit bez blesku i z ruky? Ano, pokud využijete dostupné světlo, světelný objektiv nebo vyšší ISO. Blesk často scénu spíš zkazí než zachrání.