Proč se klientům nelíbí vaše fotky? Tyto chyby snadno napravíte už při focení

Klientka ještě ani nestojí před objektivem a už říká, že „není fotogenická“ nebo „na fotkách vypadá hrozně“. V tu chvíli nejde jen o světlo nebo techniku, ale hlavně o důvěru, emoce a způsob, jakým portrétní focení vedete. Proč lidé často nemají rádi své fotky a co můžete udělat pro to, aby si je naopak zamilovali?

Možná vás překvapí, že nespokojenost s portréty má jen z malé části co dělat s tím, jak dobře ovládáte fotoaparát. Mnohem větší roli hraje to, jak se člověk během focení portrétu cítí a jak dokážete pracovat s jeho nejistotou. Dobrá zpráva je, že tohle všechno můžete ovlivnit – často ještě dřív, než uděláte první snímek. Stačí změnit přístup a vnímat focení víc jako práci s člověkem než jen s obrazem.

Pracujte jako psycholog

Pokud se klientovi nelíbí fotky, něco mu možná nesedělo na vás. Zásadní roli hraje atmosféra, kterou při focení vytvoříte. Pokud se klient necítí bezpečně, jeho tělo zůstává v napětí a výraz ztuhne. V takovém nastavení si sám sebe na fotografii jen těžko oblíbí. Zkuste pořád mluvit, vysvětlovat, co se právě děje, a dávat srozumitelné, konkrétní pokyny. Souvislá komunikace snižuje nejistotu a dává klientovi pocit, že ho vedete. Když ví, co má dělat a proč to dělá, uvolní se mnohem rychleji.

Stejně důležité je neustálé hledání toho, co je na člověku silné a přitažlivé. Chvalte jej, oceňujte kvality, které vidíte, a buďte upřímní, jinak to vezme jako výsměch. Ptejte se, kdo je, co dělá, co ho baví, jakým koníčkům věnuje svůj čas. Lidé rádi mluví o sobě a při vyprávění o věcech, které milují, se jim změní výraz a občas i držení těla. V takové chvíli zachytíte osobnost, a to lidé milují. 

Nejlepší momentky vzniknou, když se lidé baví. Pak pro ně fotky budou obzvlášť cenné. 

Pózování je kapitola sama o sobě. Rozhodně vám pomohou reference z internetu, ale nesnažte se klienty „lámat“ do nepřirozených póz. Hezká póza, kterou zvládne hypermobilní modelka, může být nemožná pro ženu, která vám sedí před objektivem. Vyzvěte člověka, ať se posadí a pak postupně korigujte polohu těla a končetin a celou dobu se ujišťujte, jestli se cítí komfortně (a občas, jestli mu není zima a jestli nemá hlad a žízeň). 

Velkou sílu mají drobnosti, které vyjadřují péči. Když fotím rodinu, po souhlasu rodičů děti před odchodem dostanou malé lízátko jako odměnu. Když fotografuji klientku večer v ateliéru, nabídnu jí, že ji po focení přiblížím autem domů. Pro mě to znamená pár desítek minut navíc, pro ni je to signál, že se zajímám o její bezpečí. Pocit, že je o ni postaráno, se zpětně promítne i do toho, jak bude fotografie vnímat. 

Važte si sebe a budou si vás vážit i ostatní

S nespokojeností souvisí i cenotvorba a to, jak si nastavíte hodnotu své práce. Fotograf, který se nabízí za malé peníze nebo rozdává „slevičky“, často přitahuje klienty, kteří sami sobě příliš nevěří a svou nejistotu mohou snadno vylít na fotografa. Mám historku ze svých začátků, kdy jsem za pár korun fotila zamilovaný pár a dala do toho svoje maximum. Když mi měli zaplatit, pán pronesl: „Upřímně jsme hledali někoho lepšího, ale ti byli moc drazí, tak jsme vybrali tebe.“ Tato věta se mnou zůstala dodnes a hodně mě naučila.

Nižší cena může podvědomě snižovat vnímanou hodnotu fotografa a otevírat prostor pro pochybnosti. Osvědčuje se jednoduché pravidlo: buď pracujete za plnou cenu, nebo zcela zdarma jako vědomé rozhodnutí a dar. Toto nastaví respekt k vaší práci.

Kvalita fotek je také důležitá

Na závěr se stejně vždycky dostaneme ke kvalitě samotných snímků. Teď prozradím něco, co vás zvedne ze židle: i průměrný (až chabý) fotograf dokáže být u klientů extrémně oblíbený a mít ceník, o kterém se vám ani nezdálo! Možná dělá všechno, co jsem popsala výše. Jenže dokud děláte průměrné snímky, máte méně radosti z vlastní tvorby. Proto je potřeba se neustále posouvat dál.

Fotografové si často zbytečně komplikují život a investují do drahých objektivů a nejnovějších těl. Přitom za vizuální stránku vašich fotek odpovídá především světlo. Ono rozhoduje, jestli člověk na fotografii působí přitažlivě, přirozeně a „dobře“. Světlo modeluje obličej. Dokáže ho zeštíhlit, zjemnit, dodat mu hloubku i výraz. Umí potlačit to, co klient považuje za problém, a zvýraznit jeho přednosti. Pomocí světla dokážete vytvořit atmosféru, která člověku lichotí a zároveň zůstává přirozená.

Samozřejmě, je takových triků více, a proto bych doporučovala investovat hlavně do vzdělání než do nové techniky, a růst jako fotograf. To je investice do sebe a vlastní pokrok vám přinese radost a výsledky půjdou kvalitativně nahoru násobně rychleji.