Co znamená světelnost objektivu a jak ovlivňuje vaše fotky

„Světelnost“ je pojem, na který narazíte vždy, když začnete číst popisy objektivů, ale co to vlastně znamená? Na Wikipedii vás čekají vzorce a zlomky, my si to ale vysvětlíme po lidsku. Pochopíte, proč je světelnost klíčová pro práci s nedostatkem světla, rozmazané pozadí i cenu objektivu. Pochopení světelnosti vám může ušetřit nejen spoustu peněz, ale i pár šedivých vlasů při focení.

Objektivem prochází světlo. Část se po cestě ztratí, na snímač už dorazí jen to, co zbylo. Odpovídá za to clona. A právě světelnost vyjadřuje, jak moc se clona dokáže otevřít, aby propustila co nejvíce světla. 

Co je to světelnost

Na každém objektivu bývá světelnost uvedená, to číslo je právě maximálně široká clona. Objektiv s hodnotou 1:1,4 má vyšší světelnost než třeba 1:5,6. Ta jednička před dvojtečkou se většinou vynechává, takže to vypadá, že je to naopak – ale není. Malé číslo = široká clona. Za světelný objektiv se považuje ten, který umožňuje otevřít clonu na f/2,8, f/1,8, f/1,4 nebo f/1,2. 

A proč bychom se o to vlastně měli zajímat? Jakmile si zatoužíte pořídit vašemu „seťáku“ brášku, dost rychle přijdete na to, že čím světelnější je objektiv, tím bývá dražší. Jsou samozřejmě i výjimky, ale tam se pak budete prát s kvalitou. Zkuste si porovnat tři světelné RF „padesátky“ od Canonu. Jeden objektiv stojí zhruba 5 800 Kč, druhý 41 000 Kč a třetí kolem 69 000 Kč. Rozdíl? Ve světelnosti: f/1,8, f/1,4 a f/1,2.

Světelný objektiv v praxi

Světelný objektiv je skvělý pomocník v situacích, kdy nestačí světlo – třeba při focení svatby v kostele, kde se rozhodně nehodí používat blesk, na koncertě, festivalu nebo na večírku. Prostě všude tam, kde není dost světla a chcete zachytit děj, ale nechcete mít rozmazané fotky, se bez světelného skla sotva obejdete. 

Funguje tady klasické pravidlo expozičního trojúhelníku. Což znamená, že u dynamických scén bychom s expozičním časem neměli klesat pod 1/250 s. Na kompenzaci krátkého času nám zbývají jen ISO a clona. Moderní fotoaparáty dokážou divy, ale i přesto vysoké ISO se rovná vysoký šum. Záchranou je proto jen široká clona. Ani u statických scén v přítmí se pak nemusíte tolik bát, že se vám budou třást ruce.

A navíc: široká clona dokáže vykouzlit nádherný bokeh – krémově rozmazané pozadí, které nechá vyniknout to podstatné a zušlechtí každý portrét.

Konstantní a proměnná světelnost

Světelnost může být stálá nebo proměnná. U cenově dostupných zoomových objektivů často najdete označení ve stylu 1:3,5–5,6. Znamená to, že při kratším ohnisku (například 18 mm) objektiv umí otevřít clonu na f/3,5, ale při zoomování (například když se dostanete na 70 mm) už nepůjde níž než na f/5,6.

Pokud si v režimu priority clony nastavíte nejnižší hodnotu a začnete zoomovat, uvidíte, jak se číslo clony samo zvyšuje – světelnost prostě klesá.

Existují ale i zoomy s konstantní světelností. Tam zůstává clona stejná při všech ohniscích. Tyto objektivy jsou totiž konstrukčně složitější – a samozřejmě o poznání dražší.

Nevýhody vysoké světelnosti

To všechno zní krásně – ale světelný objektiv má i své háčky. Čím víc clonu otevřete, tím menší hloubku ostrosti získáte. To znamená, že při focení na širokou clonu udržet správný objekt v hloubce ostrosti je těžší. Stačí, aby se po zaostření modelka pohnula o pár centimetrů, a místo očí máte ostrý nos nebo uši. 

Takže pokud se necítíte jistě nebo fotíte něco, kde není prostor na chybu, raději použijte větší clonové číslo a nesnažte se z objektivu vymáčknout všechno. Pokud to váš foťák umí, zapněte při focení portrétu ostření na oči – to vám sníží množství nepovedených fotek. Ale ostrost stejně průběžně kontrolujte.

I když máte světelný objektiv, není potřeba pořád fotit na té největší „díře“. Zkuste clonu přivřít o jeden až dva stupně – získáte o kousek větší hloubku ostrosti a budete mít jistotu, že záběr nepokazíte.

U levnějších objektivů při úplném otevření clony celkově klesá ostrost po celé ploše záběru. Obraz tedy nebude úplně ostrý ani v rovině zaostření. Stačí trochu přiclonit a ostrost se zlepší. Nebo přijde řada na doostření fotky v počítači.

Tady narážíme na celkovou kvalitu obrazu u levnějších světelných objektivů. Oba snímky byly pořízeny 50mm objektivem se světelností f/1,4. První „na plnou díru“, druhý lehce přicloněný na f/1,8. Rozdíl v kresbě okvětních lístků v zaostřené oblasti je vidět na první pohled.

Drahý vysoce světelný objektiv je luxusní nástroj, který vám vytáhne trn z paty při focení ve skoro neřešitelných situacích. Ale i když vám focení ulehčí, sám o sobě z vás mistra neudělá.

Takže než za ten půvabný kousek obětujete celou výplatu, zeptejte se sami sebe: opravdu se to vyplatí, nebo se mi jen líbí ta jednička před dvojtečkou?