6 fotografických návyků, které vás brzdí

Ve fotografii se často snažíme hledat, co děláme špatně. Jenže někdy nás nebrzdí chyba, ale naopak něco, co děláme pořád stejně. Zvyk, který nám kdysi pomohl, nám může časem začít bránit v experimentování, rozhodování i hledání vlastního stylu. Podívejme se na šest fotografických zvyků, které stojí za to občas přehodnotit.

1. Hledáte „hezké“ místo

Objektivně „hezké“ místo ještě neznamená, že bude fotogenické. A naopak. Nedávno jsme se bavily s mámou o tom, že v letních vedrech viděla vyschlý rybník a připadal jí příšerný. Najednou jsem se toho chytla: Byly tam praskliny v zemi? Kde to je? Máma upřímně nechápala moje nadšení, pro mě ale právě taková textura půdy je dlouhodobým fotografickým snem. 

Podobně dobře se fotí třeba na urbexu. Mrtvá, chátrající budova, vrstvy omítky, rozbitá skla, to všechno je na snímcích k nezaplacení. A teď si představte, že jste vylezli někam na horu a kocháte se nádherným výhledem. Je to objektivně krásné místo, ale samotný hezký výhled ještě neznamená, že z něj automaticky vznikne zajímavá fotografie.

To, co je působivé naživo, nemusí být stejně efektní v plochém obraze fotografie. Hledejte spíš něco, co je zajímavé pro vaše účely, než něco, co je jednoduše hezké.

2. Fotíte příliš mnoho

Nemyslím tím, že bychom měli méně fotit. Jde mi o to, jak často mačkáme spoušť během jednoho focení. Dnešní fotoaparáty zvládnou klidně přes deset záběrů za vteřinu. A je to neskutečná výhoda, když fotíme sport, zvířata v pohybu nebo třeba korunky vody. Tam má smysl využít rychlé sériové snímání a z několika záběrů vybrat ten pravý okamžik. V ostatních případech ale tím, že necháváte prst na spoušti zbytečně dlouho, nejen zabíráte místo na kartě a později na úložišti, ale hlavně si přiděláváte práci u počítače.

Vzpomeňte si na dobu, kdy jste měli ve fotoaparátu film s 36 políčky. Každé zmáčknutí spouště mělo trochu větší váhu. A než ji zmáčknete podruhé, zkuste si položit jednoduchou otázku: co se v tomto záběru podstatně změnilo? Pokud nic, možná není potřeba pořizovat další snímky.

3. Bojíte se mazat

Tento bod lehce navazuje na předchozí a může být jedním z důvodů, proč se výběr fotografií zbytečně protahuje… Stáhnete celé focení do počítače a pak začíná to nekonečné vybírání: „Co když vyberu fotku s úsměvem a nevěsta pak bude chtít bez úsměvu?“ A tak si necháte obě. A raději ještě třetí, čtvrtou a pátou variantu. Vždyť co kdyby. Přesně tím se celý proces zpomaluje. A když nakonec snímky vyberete a upravíte, často zůstane v počítači i zbytek RAWů. Pravděpodobně se k nim už nikdy nevrátíte a za pár měsíců možná ani nebudete vědět, že je ještě máte.

Sama mám osvědčený systém: při výběru se snažím poměrně rychle rozhodnout, které snímky mají skutečnou hodnotu a které jsou jen další variantou téhož. Finální výběr si samozřejmě bezpečně archivuju, ale nepotřebuji si dlouhodobě schovávat desítky téměř stejných variant. U vlastních focení nebo experimentů jsem v tomto směru ještě přísnější.

Nejde samozřejmě o to mazat bez rozmyslu nebo se zbavovat záloh důležitých fotografií. Spíš o to, naučit se rozhodovat.

4. Opakujete to, co už fungovalo

Povedlo se vám pořídit skvělou fotografii a měla skutečný úspěch. A teď je strašně těžké udržet se a neudělat něco podobného. Vždyť předtím to fungovalo! Přesně takovým způsobem se může tvarovat osobní styl. Když zjistíte, že vás baví určitý způsob práce se světlem, konkrétní ohnisko nebo typ kompozice, není důvod od něj utíkat jen proto, abyste byli za každou cenu jiní.

Jenže i dobrý recept se může časem přejíst a sklouznout k tomu, že vaše tvorba začne být jednotvárná. Vy už přesně víte, jak fotografii vytvořit, víte, že bude fungovat, a začnete vykrádat sami sebe. Časem ale může přijít chvíle, kdy budou vaše fotografie překvapovat čím dál méně, diváky i vás samotné.

Občas proto stojí za to záměrně udělat něco, co vám připadá jako špatný nápad. Třeba z toho vznikne propadák. Ale možná také něco, co by vás nenapadlo, kdybyste pořád jen opakovali to, co už jednou vyšlo.

5. Kupujete techniku místo experimentování

Koupit si nový objektiv působí mnohem příjemněji než vědomé rozhodnutí vzít stávající techniku a měsíc s ní zkoušet něco úplně jiného. Zejména když si to můžete dovolit. Zkuste si někdy dát fotografické omezení, například jeden objektiv, jedno ohnisko, jeden světelný zdroj. Donutí vás to přemýšlet jinak, a právě v tom často vznikají zajímavé nápady. Příjemným bonusem je to, že ušetříte.

Neříkám samozřejmě, že nová technika je tabu. Pokud vám něco konkrétního chybí, nová koupě vám ulehčí práci. Jen je dobré nejdřív zjistit, jestli vás skutečně brzdí technika, nebo spíš tvůrčí krize.

6. Snažíte se zalíbit

Tohle je podle mě nejhlubší brzda ze všech. Lajky na sociálních sítích jsou velmi rychlá zpětná vazba, ale vůbec nemusí znamenat, že je fotografie dobrá pro vás.

Když začnete fotit podle očekávání publika, velmi snadno dostanete strach vyzkoušet něco nového. Co když se to nebude líbit? Co když dostanu méně lajků? Co když mi odejdou sledující? A tak raději uděláte další fotografii přesně tak, jak víte, že bude fungovat. Pokud se ale chcete posouvat, občas nové cesty zkoušet musíte, i když víte, že je vaše publikum zpočátku nemusí ocenit.

Já to obvykle střídám: občas fotím pro sebe, jen na zkoušku, a vůbec netuším, jak to ve výsledku dopadne. Jindy fotím pro klienta a tam naopak potřebuji spolehlivý výsledek a nemám moc prostor na experimenty. Obojí má ve fotografii svoje místo.