Zatmění Slunce 2026: Jak ho fotografovat a kdy bude vidět z Česka

Ve středu 12. srpna 2026 bude z Česka vidět mimořádně výrazné částečné zatmění Slunce. Měsíc zakryje až 87 % slunečního disku těsně před západem Slunce, což nabídne skvělé podmínky pro pozorování i fotografování. Poradíme vám, kdy zatmění nastane, odkud bude nejlépe vidět, jak chránit oči i fotoaparát a jak nastavit foťák pro povedené snímky nebo časosběr.

Kde bude zatmění Slunce 2026 v Česku nejlépe vidět

Letošní zatmění bude v Česku výjimečné hlavně tím, že jeho maximum nastane těsně před západem Slunce. O úspěchu proto rozhodne především výhled na západní až severozápadní horizont.

Pokud můžete, vyberte si kopec, rozhlednu nebo jiné místo s ničím nerušeným výhledem. I nízký les nebo nenápadný hřeben mohou Slunce v rozhodující chvíli schovat.

Částečné zatmění začne na celém území České republiky kolem 19. hodiny. Ve východních Čechách a v Praze nastane maximum přibližně ve 20:12, kdy už bude Slunce jen několik stupňů nad obzorem.

Nejlepší podmínky budou mít pozorovatelé v západních Čechách. Slunce tam zapadá o něco později – například v Chebu až kolem 20:35 – takže v okamžiku maxima bude stále o něco výše nad obzorem. Zakrytí navíc dosáhne přibližně 87 %, zatímco ve středních a východních Čechách bude kolem 86 %.

Na Moravě budou podmínky o něco horší. Maximum zatmění totiž nastane prakticky současně se západem Slunce, takže část úkazu už zůstane pod obzorem.

Fotograficky nebude letošní zatmění jednoduché, právě nízké Slunce ale může vytvořit mimořádně působivé snímky v kombinaci s krajinou nebo výraznou dominantou na horizontu.

Jak výjimečné bude zatmění Slunce v roce 2026

V posledních letech jsme z Česka mohli pozorovat částečná zatmění Slunce v letech 2021, 2022 a 2025, letošní bude ale výraznější než všechna předchozí.

Úplné zatmění z České republiky neuvidíme. Pás totality (oblast úplného zatmění) letos projde především přes Island, Grónsko a severní Španělsko. Pokud chcete zažít skutečnou totalitu, další velmi zajímavou příležitostí bude rok 2027, kdy pás úplného zatmění protne jižní Španělsko a severní Afriku.

Z našeho území bylo poslední úplné zatmění Slunce pozorovatelné 12. května 1706. Další nastane až 7. října 2135.

Nezapomeňte sledovat i krajinu

Při zatmění se většina lidí soustředí na samotné Slunce. Byla by ale škoda přijít o všechno, co se děje kolem. S ubývajícím světlem se začne měnit atmosféra celé krajiny. Barvy budou tlumenější, může se mírně ochladit a často ztichnou ptáci. Aktivita hmyzu se také mění a celé okolí získá zvláštní, těžko popsatelnou atmosféru.

A jedna z nejhezčích věcí, kterou mnoho lidí vůbec nezná? Podívejte se pod stromy. Mezery mezi listy fungují jako tisíce malých dírkových komor a na zemi se místo kulatých světelných skvrn objeví stovky drobných srpků Slunce. Je to nenápadný detail, který dokáže překvapit i zkušené pozorovatele.

Zajímavosti o zatmění Slunce, které možná neznáte

• Měsíc je přibližně 400× menší než Slunce, ale zároveň je asi 400× blíž k Zemi. Díky této shodě mají oba na obloze téměř stejnou úhlovou velikost, a může proto dojít k úplnému zatmění.
• Úplná zatmění nejsou sama o sobě vzácná – na Zemi nastávají přibližně každých 18 měsíců. Jen jejich pás totality bývá široký jen kolem 100–200 kilometrů, takže jen málokdy vede přes místo, kde je lze pohodlně pozorovat.
• Takzvaný Sarosův cyklus trvá přibližně 18 let, 11 dní a 8 hodin. Po této době se zatmění opakují s velmi podobnou geometrií, jen jsou pozorovatelná z jiné části Země.

Jak pozorovat a fotografovat zatmění Slunce

Ať už se chystáte zatmění jen pozorovat, nebo ho chcete fotografovat, jedna věc je důležitější než všechno ostatní – bezpečnost. Běžné sluneční brýle nestačí. Sice odfiltrují část UV záření, ale intenzitu slunečního světla nesníží natolik, aby bylo bezpečné dívat se přímo do Slunce.

Použijte proto speciální brýle nebo filtr určený pro pozorování Slunce. Dobře poslouží také kvalitní svářečské sklo. Já při fotografování nejčastěji používám ND filtr 32000, který chrání nejen oči, ale i techniku.

Naopak různým domácím improvizacím nebo starým návodům z internetu bych se raději vyhnul.

Proč nikdy nefotografovat Slunce teleobjektivem bez filtru

Zejména teleobjektiv funguje jako silná lupa a soustředí sluneční energii do velmi malého bodu. Bez vhodného slunečního filtru může během několika sekund dojít k poškození snímače, závěrky nebo vnitřních částí objektivu.

Stejně důležité je nikdy se nedívat přes optický hledáček přímo do Slunce. Riziko poškození zraku je v takovém případě velmi vysoké.

Jaký objektiv použít na fotografování zatmění Slunce

Výběr objektivu záleží hlavně na tom, co chcete zachytit. Pokud vás láká především atmosféra krajiny, vystačíte si se širokoúhlým objektivem. Při zakrytí kolem 80 % bude změna světla patrná i na širších záběrech a Slunce může být zajímavou součástí celé kompozice.

Osobně bych ale dal přednost delšímu ohnisku nebo telezoomu. Díky němu lépe vynikne samotné zatmění a zároveň můžete do fotografie zakomponovat kostel, rozhlednu, hrad nebo jinou dominantu na horizontu. Právě nízké Slunce těsně před západem bývá pro podobné kompozice ideální.

Jak nastavit fotoaparát

Největší chybou bývá spoléhat na automatickou expozici. Během zatmění se bude jas Slunce průběžně měnit a automatika na to bude neustále reagovat. Výsledkem může být kolísání expozice a při časosběru nepříjemné blikání.

Mnohem lepší je fotografovat v manuálním režimu.

Doporučuji:

• fotografovat do RAW,
• používat manuální ostření,
• nastavit manuální vyvážení bílé,
• expozici upravovat průběžně po malých krocích (například po 1/3 EV).

Pokud plánujete zachytit celý průběh zatmění na delším ohnisku, myslete na to, že se Slunce bude po obloze pohybovat. Bez průběžného překomponování nebo astronomické montáže může ze záběru postupně „utéct“.

Časosběr je často lepší než jednotlivé fotografie

Pokud se chystáte fotografovat delší část zatmění, doporučuji zvolit časosběr. Fotoaparát postavte na stativ, nastavte intervalové snímání a během fotografování jen občas jemně upravte expozici podle toho, jak se budou měnit světelné podmínky.

Má to ještě jednu velkou výhodu. Nemusíte stát celou dobu s okem u hledáčku a můžete si samotný úkaz opravdu užít. To je podle mě důležité hlavně při úplném zatmění. Okamžik totality bývá velmi krátký a byla by škoda prožít ho jen sledováním displeje fotoaparátu.

Jaký filtr použít při fotografování zatmění Slunce

Silný ND filtr využijete při letošním částečném zatmění prakticky po celou dobu. Teprve těsně před západem Slunce může být světla už natolik málo, že bude vhodné filtr sundat nebo použít slabší.

Pokud někdy vyrazíte do pásu úplného zatmění, platí jiné pravidlo. V okamžiku úplné totality se sluneční filtr sundává, protože právě tehdy je možné bezpečně fotografovat sluneční korónu. Jakmile se objeví první paprsek Slunce, musí se filtr okamžitě vrátit zpět.

Zajímavou alternativou může být také kvalitní variabilní ND filtr. Na začátku zatmění ho nastavíte na nejvyšší hustotu a s ubývajícím světlem můžete jeho účinek postupně snižovat.

Závěr

Ať už budete zatmění sledovat jen očima, nebo se ho pokusíte zachytit fotoaparátem, zkuste si alespoň na chvíli odložit techniku a prostě se dívat.

Fotografie vám zůstanou, ale změna světla, ticho v krajině nebo stovky malých srpků Slunce pod stromy jsou zážitky, které žádný snímek úplně nepřenese. Právě tahle atmosféra dělá ze zatmění Slunce jeden z nejkrásnějších astronomických úkazů.

A pokud vám počasí nebude přát, rozhodně nemusíte večer balit fotoaparát. Ještě po setmění nastanou skvělé podmínky pro fotografování Mléčné dráhy a stejné noci vrcholí také meteorický roj Perseid. I kdyby tedy zatmění zakryly mraky, o fotografické příležitosti nepřijdete.