Hloubka ostrosti v krajinářské fotografii: Jak na dokonalou ostrost i kreativní rozostření

Chcete mít ostrou krajinu od popředí až po horizont? Správné nastavení hloubky ostrosti závisí nejen na cloně, ale také na ohnisku objektivu nebo bodu zaostření. Ukážeme si, jak dosáhnout maximální ostrosti a kdy naopak využít nízkou hloubku ostrosti jako kreativní prvek.

Co se v článku dozvíte

  • Co je hloubka ostrosti a jak ji ovlivňuje clona.
  • Jakou clonu zvolit pro krajinářskou fotografii.
  • Jak spočítat hyperfokální vzdálenost a k čemu slouží.
  • Jak ohnisko objektivu ovlivňuje hloubku ostrosti.
  • Jak pomocí focus stackingu dosáhnout maximální ostrosti.
  • Kdy je naopak lepší hloubku ostrosti snížit a použít ji kreativně.

Ve většině případů chceme v krajinářské fotografii dosáhnout co největší hloubky ostrosti, tedy ostré fotografie od popředí až po horizont. Hloubku ostrosti musíme zvažovat na každé fotce a většinou je třeba dělat kompromisy mezi ní, expoziční dobou a ISO citlivostí. U krajin je ostrost obvykle prioritou a ostatní parametry se musí podřídit tomuto cíli.

Co je hloubka ostrosti

Obecné informace o hloubce ostrosti pokrývá jiný článek, takže jen rychle zrekapituluju, že se bavíme o prostoru, který je na snímku dostatečně ostrý.

Na ilustraci níže jsou dva fotoaparáty, které fotí stejný pás květin a ostří na stejné místo, ale spodní má nastavenou vyšší clonu. Díky tomu zachytí obrázek s větší hloubkou ostrosti než horní přístroj.

Ilustrace hloubky ostrosti. S větší clonou (níže) se pojí i větší hloubka ostrosti. Čárkovaná čára je bod zaostření obou fotoaparátů.

V krajinářské fotografii standardně chceme vše co nejostřejší. Hloubka ostrosti v praxi nikdy není nekonečná, ale můžeme ji různými způsoby zvětšovat.

Jaká clona je nejlepší pro focení krajiny

Hloubku ostrosti nejvíc ovlivňuje nastavení clony. Zdálo by se, že nejlepší je tedy co nejvyšší číslo, ale pozor: jak postupně clonu zmenšujete (zvyšujete F-číslo), sice se opravdu zvětšuje hloubka ostrosti, ale u vysokých hodnot clon se začne objevovat tzv. difrakce a celý snímek se bude rozmazávat.

Proto je pro krajinářskou fotografii ideální clona většinou mezi f/8 a f/16. Počítám v termínech full frame formátu, takže u přístrojů s menšími snímači musíte svoji clonu vynásobit crop factorem. Proto také se nemusíte bát u mobilů s clonou f/1.8, že jste silně mimo tento rozsah. Crop factor zde může být například kolem 5, takže ve skutečnosti 1.8 x 5 znamená, že clona je kolem f/9, což je akorát.

Obvyklá clona f/10 v akci. Čas 1/40 je spolu s ohniskem 16 mm ještě udržitelný v ruce.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 16-35/2.8 III, 1/40 s, f/10, ISO 100, ohnisko 16 mm

Abyste dosáhli co nejvyšší kvality, je typické zvolit co nejnižší ISO citlivost kolem ISO 100, což spolu s vyšší clonou znamená delší expoziční dobu. Pokud fotíte v šeru nebo s teleobjektivem, často budete muset sáhnout po stativu.

Hyperfokální vzdálenost: kam zaostřit, aby byla ostrá celá fotografie

Ani clona f/16 nezaručuje ostrost všeho. Velmi důležité je i správné zaostření.

Pokud jednoduše zaostříte na objekt na horizontu, tak ten sice bude dokonalý, ale květiny před vámi budou nejspíš rozmazané. A zaměření se na květinky naopak rozostří daleké kopce.

Vaším cílem je tedy místo někde uprostřed, ale kde přesně? Právě to vám řeknou kalkulátory takzvané hyperfokální vzdálenosti. Snaží se spočítat bod, kde jeden konec hloubky ostrosti sahá až do nekonečna a druhý se nachází co nejblíže vašemu místu. Výsledek si představte jako informaci: „Zaostři 8 metrů daleko a bude dostatečně ostré vše od 4 metrů po nekonečno.“

Mnohem složitější situace, kdy je potřeba zvolit správnou clonu (mohla být i vyšší) a bod zaostření, aby byly ostré jak kameny vpředu, tak hory vzadu. Canon 5D Mark III, Canon EF 16-35/2.8 II, 1/50 s, f/10, ISO 100, ohnisko 23 mm

Podobných kalkulátorů je spousta. Osobně se mi líbí DOF simulator, který vše ukazuje i graficky (hyperfokální vzdálenost je nenápadně zmíněná vpravo dole), ale je jen pro malé vzdálenosti do 25 metrů. Textové kalkulátory jsou univerzálnější a podobné výsledky dostanete například na stránkách DOF Master nebo Hyperfocal Distance Calculator. Aplikace se stejnou funkcionalitou lze stáhnout i do mobilu pro případ, že budete fotit v krajině daleko od internetu.

Spočítaná vzdálenost závisí na cloně a velikosti snímače, ten se proto v kalkulátorech také uvádí. Velmi důležité je i ohnisko, protože to stejně tak ovlivňuje hloubku ostrosti velmi podstatně.

Pokud bychom chtěli být přesní, měli bychom počítat i s rozlišením fotky, případně velikostí tisku a vzdáleností od diváka, ale většinu kalkulátorů toto zanedbává. Je tedy dobré si ověřit, že vše funguje na vaší technice v praxi a raději se ze začátku podívat, že ostrost fotek je v pořádku.

Jak ohnisko objektivu ovlivňuje hloubku ostrosti

Čím delší ohnisko použijete, tím je menší hloubka ostrosti. Tohle si doporučuji vyzkoušet na vašich používaných ohniscích v kalkulátorech výše.

Například za použití extrémně širokého objektivu s ohniskem 12 mm (v přepočtu na full frame) s clonou f/8 stačí zaostřit už 62 cm daleko a měli byste dostat ostré vše od 31 cm až do nekonečna.

Podobné fotky s ostrou celou scénou jsou se širokým objektivem snadné.
Canon R5, Canon EF 16-35/2.8 III, 1/10 s, f/14, ISO 100, ohnisko 16 mm

Na druhé straně s 300mm teleobjektivem a stejnou clonou musíte zaostřit skoro 400 metrů daleko! A dostanete pak rozumnou ostrost až od zhruba 200 metrů k nekonečnu.

Takže pokud je málo světla, za použití širokého ohniska zvládnete ostré fotky i s nižší clonou a tím ulevíte dalším parametrům (expoziční čas a ISO citlivost). V mnoha případech zvládnete fotit i bez stativu.

S teleobjektivem se naopak připravte na vysoké clony, pokud vyloženě nefotíte detail protější skály.

S teleobjektivem si raději v podobných situacích kontroluji, jestli je opravdu ostrý vzdálenější i bližší kopec.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 70-300/4-5.6, 1/30 s, f/11, ISO 400, ohnisko 180 mm

Focus stacking a skládání fotek pro vyšší hloubku ostrosti

Pro velké hloubky ostrosti i s teleobjektivem existuje řešení: pořídit ze stativu několik snímků, které jsou prakticky identické, ale mají posunuté zaostření. Ty se pak zkombinují dohromady, aby vznikl jeden co nejostřejší. Této technice se říká focus stacking. V Zoner Studiu složíte focus stacking automaticky.

Podobná fotka s ohniskem 244 mm nejde rozumně vyfotit celá ostrá. Místo toho byla složena z pěti fotek s clonou f/18. Protože foukalo, je i tak plná kompromisů (ISO 800).
Canon R5, Canon EF 70-300/4-5.6, 1/6 s, f/18, ISO 800, ohnisko 244 mm

Ani toto není řešení všech problémů. Komplikovaný je velký vítr a také scény, kde blízké objekty na fotce jsou ve skutečnosti v extrémně rozdílných vzdálenostech.

Kdy není velká hloubka ostrosti možná

Dotkli jsme se důležitého aspektu – větru. I když máte stabilní stativ, pokud se před vámi květiny nebo dokonce stromy divoce kymácí, těžko budete fotit s dlouhým časem.

Zkrácenou expozici můžete kompenzovat vyšší ISO citlivostí. Ale při focení v šeru ani to nemusí stačit a musíte uvolnit své požadavky na hloubku ostrosti a snížit clonu.

Tohle se týká veškerého pohybu, včetně neklidného moře nebo jedoucích vlaků či aut.

Detaily vln při východu slunce jsou snad jedna z nejproblémovějších věcí v krajině, kterou jsem fotil. Pohybují se rychle, jsou daleko, světla je málo, takže jsem musel balancovat různé hodnoty a nakonec vyhodit spoustu fotek, protože nestačila hloubka ostrosti.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 70-300/4-5.6L, 1/400 s, f/5.6, ISO 400, ohnisko 300 mm

Kdy můžete použít nižší hloubku ostrosti

Snížením clony jako kreativní volby dosáhnete netradičních výsledků.

Široká ohniska zaostřují skoro vše a při trochu snížené cloně vypadá výsledek spíš jako chyba, kde nějaká část je lehce neostrá. Jeden ze způsobů, jak nízkou clonu skutečně využít, je zaostřit velmi blízko. Zdůrazníte tak určitý detail a celek bude působit jako záměr.

Lehce širší ohnisko a velký detail, aby se dosáhlo rozostření hor v pozadí.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 16-35/2.8 III, 1/4 s, f/2.8, ISO 100, ohnisko 35 mm

U teleobjektivů je nízká hloubka ostrosti spíš standard, který dosáhnete bez velké námahy. Trošku složitější je napasovat do záběru ty správné věci. Většinou to znamená stát blíž ke skále nebo jinému krajinnému prvku a nechat jej schválně zasahovat do záběru místo abyste se mu vyhnuli. Teleobjektiv a jeho rozostření zvýší hloubkový dojem z celé scenérie.

Blízké skály jsou schválně v záběru, aby diváka uvedly do scény.
Canon 5D Mark II, Canon EF 70-200/2.8 II, 1/100 s, f/5, ISO 125, ohnisko 102 mm

Vyšší ohniska také dovedou vybrat ze scény větší celky a stále ještě rozostřit pozadí.

Pasoucí se stádo je ostré, zatímco hory v pozadí rozostřené.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 70-300/4-5.6L, 1/160 s, f/5.6, ISO 100, ohnisko 300 mm

Jak dosáhnout ostré krajiny: shrnutí

V krajinářské fotografii vyšší hloubkou ostrosti nic nezkazíte. Kalkulátor hyperfokální vzdálenosti je váš přítel, ale postupně začnete mít sami odhad, kam zaostřit a jak bude výsledek vypadat. A když dostanete chuť na experimenty, zkuste krajinu fotit s nastavenou nízkou clonou a třeba budete sami překvapeni, co se vám povede ulovit.

FAQ

Jakou clonu použít pro krajinářskou fotografii?

Nejlepší poměr mezi hloubkou ostrosti a kvalitou obrazu nabízí clona zhruba mezi f/8 a f/16 (v přepočtu na full frame). Při vyšších hodnotách už se začíná projevovat difrakce, která snímek naopak rozmazává.

Co je hyperfokální vzdálenost a k čemu slouží?

Hyperfokální vzdálenost je bod zaostření, při kterém je ostré vše od poloviny této vzdálenosti až do nekonečna. Spočítáte ji pomocí online kalkulátorů nebo mobilních aplikací na základě clony, ohniska a velikosti snímače.

Jak ohnisko objektivu ovlivňuje hloubku ostrosti?

Čím delší ohnisko použijete, tím menší hloubku ostrosti dostanete při stejné cloně. Širokoúhlé objektivy proto snadno zachytí ostrou scénu od popředí až po horizont, zatímco u teleobjektivů je to výrazně náročnější.

Co je focus stacking a kdy se hodí v krajinářské fotografii?

Focus stacking je technika skládání několika fotek se stejnou kompozicí, ale posunutým zaostřením, do jednoho výsledného snímku s maximální hloubkou ostrosti. Hodí se především s teleobjektivy, kde jedna expozice na dostatečnou ostrost nestačí.

Kdy je naopak lepší použít menší hloubku ostrosti?

Menší hloubka ostrosti se hodí jako kreativní nástroj, když chcete zdůraznit konkrétní detail v popředí a rozostřit pozadí, nebo když vám nedostatek světla či pohyb ve scéně (vítr, vlny) neumožní použít dlouhou expozici s vysokou clonou.