Hloubka ostrosti v krajinářské fotografii: Jak na dokonalou ostrost i kreativní rozostření

Chcete mít ostrou krajinu od popředí až po horizont? Správné nastavení hloubky ostrosti závisí nejen na cloně, ale také na ohnisku objektivu nebo bodu zaostření. Ukážeme si, jak dosáhnout maximální ostrosti a kdy naopak využít nízkou hloubku ostrosti jako kreativní prvek.

Ve většině případů chceme v krajinářské fotografii dosáhnout co největší hloubky ostrosti, tedy ostré fotografie od popředí až po horizont. Hloubku ostrosti musíme zvažovat na každé fotce a většinou je třeba dělat kompromisy mezi ní, expoziční dobou a ISO citlivostí. U krajin je ostrost obvykle prioritou a ostatní parametry se musí podřídit tomuto cíli.

Co je hloubka ostrosti

Obecné informace o hloubce ostrosti pokrývá jiný článek, takže jen rychle zrekapituluju, že se bavíme o prostoru, který je na snímku dostatečně ostrý.

Na ilustraci níže jsou dva fotoaparáty, které fotí stejný pás květin a ostří na stejné místo, ale spodní má nastavenou vyšší clonu. Díky tomu zachytí obrázek s větší hloubkou ostrosti než horní přístroj.

V krajinářské fotografii standardně chceme vše co nejostřejší. Hloubka ostrosti v praxi nikdy není nekonečná, ale můžeme ji různými způsoby zvětšovat.

Jaká clona je nejlepší pro focení krajiny

Hloubku ostrosti nejvíc ovlivňuje nastavení clony. Zdálo by se, že nejlepší je tedy co nejvyšší číslo, ale pozor: jak postupně clonu zmenšujete (zvyšujete F-číslo), sice se opravdu zvětšuje hloubka ostrosti, ale u vysokých hodnot clon se začne objevovat tzv. difrakce a celý snímek se bude rozmazávat.

Proto je pro krajinářskou fotografii ideální clona většinou mezi f/8 a f/16. Počítám v termínech full frame formátu, takže u přístrojů s menšími snímači musíte svoji clonu vynásobit crop factorem. Proto také se nemusíte bát u mobilů s clonou f/1.8, že jste silně mimo tento rozsah. Crop factor zde může být například kolem 5, takže ve skutečnosti 1.8 x 5 znamená, že clona je kolem f/9, což je akorát.

Abyste dosáhli co nejvyšší kvality, je typické zvolit co nejnižší ISO citlivost kolem ISO 100, což spolu s vyšší clonou znamená delší expoziční dobu. Pokud fotíte v šeru nebo s teleobjektivem, často budete muset sáhnout po stativu.

Hyperfokální vzdálenost: kam zaostřit, aby byla ostrá celá fotografie

Ani clona f/16 nezaručuje ostrost všeho. Velmi důležité je i správné zaostření.

Pokud jednoduše zaostříte na objekt na horizontu, tak ten sice bude dokonalý, ale květiny před vámi budou nejspíš rozmazané. A zaměření se na květinky naopak rozostří daleké kopce.

Vaším cílem je tedy místo někde uprostřed, ale kde přesně? Právě to vám řeknou kalkulátory takzvané hyperfokální vzdálenosti. Snaží se spočítat bod, kde jeden konec hloubky ostrosti sahá až do nekonečna a druhý se nachází co nejblíže vašemu místu. Výsledek si představte jako informaci: „Zaostři 8 metrů daleko a bude dostatečně ostré vše od 4 metrů po nekonečno.“

Podobných kalkulátorů je spousta. Osobně se mi líbí DOF simulator, který vše ukazuje i graficky (hyperfokální vzdálenost je nenápadně zmíněná vpravo dole), ale je jen pro malé vzdálenosti do 25 metrů. Textové kalkulátory jsou univerzálnější a podobné výsledky dostanete například na stránkách DOF Master nebo Hyperfocal Distance Calculator. Aplikace se stejnou funkcionalitou lze stáhnout i do mobilu pro případ, že budete fotit v krajině daleko od internetu.

Spočítaná vzdálenost závisí na cloně a velikosti snímače, ten se proto v kalkulátorech také uvádí. Velmi důležité je i ohnisko, protože to stejně tak ovlivňuje hloubku ostrosti velmi podstatně.

Pokud bychom chtěli být přesní, měli bychom počítat i s rozlišením fotky, případně velikostí tisku a vzdáleností od diváka, ale většinu kalkulátorů toto zanedbává. Je tedy dobré si ověřit, že vše funguje na vaší technice v praxi a raději se ze začátku podívat, že ostrost fotek je v pořádku.

Jak ohnisko objektivu ovlivňuje hloubku ostrosti

Čím delší ohnisko použijete, tím je menší hloubka ostrosti. Tohle si doporučuji vyzkoušet na vašich používaných ohniscích v kalkulátorech výše.

Například za použití extrémně širokého objektivu s ohniskem 12 mm (v přepočtu na full frame) s clonou f/8 stačí zaostřit už 62 cm daleko a měli byste dostat ostré vše od 31 cm až do nekonečna.

Na druhé straně s 300mm teleobjektivem a stejnou clonou musíte zaostřit skoro 400 metrů daleko! A dostanete pak rozumnou ostrost až od zhruba 200 metrů k nekonečnu.

Takže pokud je málo světla, za použití širokého ohniska zvládnete ostré fotky i s nižší clonou a tím ulevíte dalším parametrům (expoziční čas a ISO citlivost). V mnoha případech zvládnete fotit i bez stativu.

S teleobjektivem se naopak připravte na vysoké clony, pokud vyloženě nefotíte detail protější skály.

Focus stacking a skládání fotek pro vyšší hloubku ostrosti

Pro velké hloubky ostrosti i s teleobjektivem existuje řešení: pořídit ze stativu několik snímků, které jsou prakticky identické, ale mají posunuté zaostření. Ty se pak zkombinují dohromady, aby vznikl jeden co nejostřejší. Této technice se říká focus stacking. V Zoner Studiu složíte focus stacking automaticky.

Ani toto není řešení všech problémů. Komplikovaný je velký vítr a také scény, kde blízké objekty na fotce jsou ve skutečnosti v extrémně rozdílných vzdálenostech.

Kdy není velká hloubka ostrosti možná

Dotkli jsme se důležitého aspektu – větru. I když máte stabilní stativ, pokud se před vámi květiny nebo dokonce stromy divoce kymácí, těžko budete fotit s dlouhým časem.

Zkrácenou expozici můžete kompenzovat vyšší ISO citlivostí. Ale při focení v šeru ani to nemusí stačit a musíte uvolnit své požadavky na hloubku ostrosti a snížit clonu.

Tohle se týká veškerého pohybu, včetně neklidného moře nebo jedoucích vlaků či aut.

Kdy můžete použít nižší hloubku ostrosti

Snížením clony jako kreativní volby dosáhnete netradičních výsledků.

Široká ohniska zaostřují skoro vše a při trochu snížené cloně vypadá výsledek spíš jako chyba, kde nějaká část je lehce neostrá. Jeden ze způsobů, jak nízkou clonu skutečně využít, je zaostřit velmi blízko. Zdůrazníte tak určitý detail a celek bude působit jako záměr.

U teleobjektivů je nízká hloubka ostrosti spíš standard, který dosáhnete bez velké námahy. Trošku složitější je napasovat do záběru ty správné věci. Většinou to znamená stát blíž ke skále nebo jinému krajinnému prvku a nechat jej schválně zasahovat do záběru místo abyste se mu vyhnuli. Teleobjektiv a jeho rozostření zvýší hloubkový dojem z celé scenérie.

Vyšší ohniska také dovedou vybrat ze scény větší celky a stále ještě rozostřit pozadí.

Jak dosáhnout ostré krajiny: shrnutí

V krajinářské fotografii vyšší hloubkou ostrosti nic nezkazíte. Kalkulátor hyperfokální vzdálenosti je váš přítel, ale postupně začnete mít sami odhad, kam zaostřit a jak bude výsledek vypadat. A když dostanete chuť na experimenty, zkuste krajinu fotit s nastavenou nízkou clonou a třeba budete sami překvapeni, co se vám povede ulovit.