Histogram v praxi: Jak ho využít při focení krajiny
Při focení krajiny je histogram tak výrazná pomůcka, že ji používám u každého snímku. Pokud ještě nejste jeho fandové, budu se vás v tomto článku snažit přesvědčit o tom, že má smysl se ho naučit používat a tím vaše fotky zdokonalit.
Co se v článku dozvíte
• Proč se při focení krajiny nevyplatí spoléhat jen na displej fotoaparátu.
• Jak z histogramu poznat přepaly i zbytečně tmavou expozici.
• Proč je často výhodné exponovat co nejvíc doprava (ETTR).
• Kdy histogram může ukazovat zavádějící informace.
• Ve kterých situacích se histogramem naopak vůbec neřídit.
Při editaci fotek je v Zoner Studiu histogram standardně zobrazený stále – tak moc je důležitý. Podobně i fotoaparáty mají možnost histogram zobrazit a tím pomáhat přímo v terénu.
Co je histogram
Pro jistotu rychle zmíním, že histogram je graf, který ukazuje množství různě světlých míst na obrázku. Konkrétně vypadá nějak takto:

Směrem doprava vidíme čím dál světlejší oblasti a směrem nahoru je jejich množství. Vlevo na histogramu jsou zachycena místa se zcela černou barvou a na druhé straně ta, která jsou stoprocentně bílá. Oběma hranicím se ale chceme pokud možno vyhnout.
Kde histogram najdete
Ve fotoaparátu se k histogramu dostanete na více místech. Prakticky vždy ho lze zobrazit spolu s náhledem už vyfoceného snímku. Platí to sice nejspíš pro jakékoliv digitální zařízení, ale občas musíte přepnout režim obrazovky, vyvolat detaily obrázku a podobně.

Někdy ho navíc můžete vidět už v hledáčku nebo na displeji během focení, ještě dříve než snímek skutečně pořídíte.

Tato možnost samozřejmě není k dispozici v hledáčku zrcadlovek, který je analogový a jednoduše kouká na reálný svět. U bezzrcadlovek je situace lepší, ale bohužel tam jsou zase různá náhodná omezení, třeba že histogram nemusí jít zobrazit zároveň s elektronickou vodováhou (to se týká například mého Sony A7R V, zatímco Canon R5 to dovoloval). V takových případech se připravte na těžkou volbu, na co vlastně koukat, nebo na průběžné přepínání zobrazení zvoleným tlačítkem.
Poznamenávám, že k histogramu se obvykle dostanete i na mobilu, stačí jen zapátrat v menu a zjistit, kde se zapíná.

Proč a jak používat histogram
Zásadní kámen úrazu u focení je, že podle světlosti displeje nebo hledáčku nejde spolehlivě určit, jestli je snímek správně světlý. Snadno se spletete a skončíte se zbytečně tmavým záběrem nebo dokonce naopak zesvětleným tak, že se objevují přepaly a původně krásné obláčky se spojí v jednolitou bílou.
Lepší je spolehnout se právě na histogram a udržovat jej mezi limity zleva a zprava. Správný histogram vypadá zhruba takto:

Nastavení clony, času a ISO citlivosti nebo v poloautomatických režimech kompenzace expozice histogram posunuje doleva a doprava. Pokud se vám stane, že výrazný „kopeček“ protíná pravý okraj histogramu, znamená to právě přepaly, které už nejspíš nepůjdou opravit.

Vaším cílem je v tu chvíli upravit některé parametry fotoaparátu tak, abyste snímek lehce ztmavili a tím se dostali na verzi výše.
Opačný problém nastává, když je histogram posunutý příliš doleva a v pravé části zůstává prázdné místo. Znamená zbytečně tmavý snímek, který byste nejspíš museli zesvětlit na počítači a tím zvýšit i šum a zhoršit tak technickou kvalitu. Lepší tedy opět je zareagovat už při focení a vyfotit jeho světlejší verzi.

Pozor na klamavý histogram
Narazil jsem na situace, kdy byl histogram v hledáčku před vyfocením viditelně jiný oproti tomu, který se zobrazoval u vyfoceného záběru. Ukázalo se, že problém je v korekcích objektivu.
Standardně totiž při úpravách fotek vycházím z RAW souborů s korekcemi vypnutými a používám je, až když jsou potřeba. Jenže dnešní foťáky jsou tak dobré, že korekce automaticky počítají v reálném čase a zobrazují je v hledáčku. Histogram zobrazovaný během focení tak vychází z korigované fotky, ale po vyfocení vidím onu nekorigovanou verzi.
Konkrétně v krajinářské fotografii se tento problém projevuje často. Objektivy mají skoro vždy vinětaci – ztmavení okrajů – a pokud je na horním okraji snímku nebe, tak ho vinětace ztmaví (což se většinou i hodí), ale korekce ho zase uměle rozzáří. Na histogramu v hledáčku jsem tak viděl informace o přepalech a raději jsem fotil s o něco tmavším nastavením. Doma jsem se potom divil, proč jsem nedělal světlejší fotky.
Problém je viditelnější zejména při kombinaci ultraširokého objektivu, nižší clony a fotky na výšku, kdy je ztmavení nejvýraznější.


V podobných případech je tedy lepší korekce objektivu vypnout, což histogramy sjednotí.
Exponování doprava: Tajný trik fotografů krajiny
Hlavní trik pro použití hrdiny tohoto článku je následující: Pokud hledáte nejkvalitnější zpracování fotky, vyplatí se fotit s histogramem co nejvíce „vpravo“, i když to ve skutečnosti není kýžený výsledek a krajina bude ve finále tmavší.
Takzvaným exponováním doprava (expose to the right – ETTR) získáte ze scény nejvíc obrazových dat, protože snímač zachytí více světla. Pozdějším ztmavením na správnou úroveň zároveň potlačíte šum a dostanete vynikající startovní bod pro další editaci.

Samozřejmě stále musíte hlídat, že nedochází k přepalům, pak by byl obrázek nevratně poškozený a nešel by ztmavit.
Také je potřeba ponechat ISO citlivost na nejnižší možné hodnotě, jinak by ke zvýšení kvality nedošlo. Tím pádem dojde k prodloužení expoziční doby. Pokud to není reálné, například příliš fouká, pak se exponování doprava raději vyhněte.
ETTR tedy není všelék, ale doporučuji ho při focení zvážit.
Kdy se histogramem neřídit
U některých fotek nemá smysl se podle histogramu řídit. Jde hlavně o noční scény, které mají být skutečně velmi tmavé, takže i histogram ukazuje obrovský kopec ve své části nejvíce vlevo. Pár velice světlých bodů na obrázku se do histogramu promítne jen velmi málo.

Jindy bychom se zase histogramem řídili rádi, jenže ten signalizuje, že dynamický rozsah situace před námi je příliš velký. Graf ukazuje dva kopce vlevo a vpravo, a kdybychom levý kopec chtěli zesvětlit – posunout vpravo – tak by pravý kopec skončil na pravém konci histogramu a došlo by k přepalu.

Obvyklé řešení spočívá v nafocení několika různě světlých snímků, které se pak spojí dohromady na počítači.
Histogram je nejlepší pomůcka při focení krajiny
Na histogram nedám dopustit. Bez něj se nedá spolehlivě fotit a obzvlášť to platí v měnících se světelných podmínkách venku, kdy se z displeje dá světlost odhadovat jen velmi rámcově.
Pokud bych měl používání histogramu shrnout do jedné rady, pak by zněla: při focení krajiny se snažte dostat histogram co nejvíc doprava, ale bez přepalů. Získáte kvalitnější RAW soubor s menším šumem a většími možnostmi následných úprav.
Snad jsem vás také přesvědčil o jeho užitečnosti a příště ho využijete u svých focení. Když navíc zkusíte exponovat vpravo, dále zvýšíte kvalitu svých fotek, aniž byste museli pořizovat další výbavu.
Často kladené otázky
Jak má vypadat správný histogram?
Neexistuje jeden správný tvar histogramu. U krajinářské fotografie je důležité hlavně to, aby se zbytečně nedotýkal pravého ani levého okraje a nedocházelo ke ztrátě detailů.
Co znamená histogram nalepený na pravém kraji?
Obvykle upozorňuje na přepaly. Část světlých míst je čistě bílá a nemusí z ní jít při úpravách obnovit kresba.
Co znamená histogram posunutý doleva?
Fotografie je pravděpodobně zbytečně tmavá. Při následném zesvětlování se může zvýraznit šum a snížit technická kvalita snímku.
Co je exponování doprava (ETTR)?
Jde o techniku, kdy fotograf pořídí co nejsvětlejší snímek bez přepalů. U RAW souborů tím získá více obrazových dat a při následné úpravě může dosáhnout nižšího šumu.
Kdy se histogramem neřídit?
Například při noční fotografii, ohňostrojích nebo scénách s velmi vysokým dynamickým rozsahem. V takových případech nemusí běžná pravidla pro histogram platit a je potřeba zohlednit charakter fotografované scény.