5 fotografických rad, které si zaslouží přehodnotit
Vybrali jsme pět dobře známých rad, které znějí naprosto logicky. Přesto se vyplatí občas je hodit za hlavu. Které rady to jsou a proč jejich dodržení neznamená vždy lepší fotku? To se dočtete v článku.
Co se v článku dozvíte
- Kdy se dá fotit i v poledne a jak s tvrdým světlem pracovat.
- Proč převod do černobílé špatnou fotku nezachrání.
- Kdy má smysl nechat před objektem málo místa.
- Proč nemusí mít pleť vždy neutrální odstín.
- Kdy při portrétu nemusíte zaostřovat na oči.
Fotografická pravidla mají své opodstatnění. Pomáhají nám pochopit světlo, lépe komponovat a dosahovat technicky kvalitních výsledků. Jenže někdy se z užitečných doporučení stanou dogmata, která dodržujeme, aniž bychom přemýšleli, jestli se hodí právě pro naši fotografii.
1. Nefoťte v poledne, světlo je hrozné
Tohle jste už určitě slyšeli. Nejlepší světlo je ráno nebo večer, kdy je slunce nízko nad obzorem, barvy jsou teplé, stíny dlouhé a světlo příjemně romantické. V poledne naopak svítí slunce přímo shora, vytváří ostré stíny pod očima a nosem, zvýrazňuje nedokonalosti pleti a na fotografiích často způsobuje nepříjemné kontrasty. Jenže světlo, které je pro jednoho fotografa problematické, může být pro druhého přesně tím, co potřebuje.
Představte si portrét fotografovaný na přímém poledním slunci. Pokud chcete jemnou, romantickou fotografii s měkkými přechody ve stínech, budete to mít těžké. Ale není nic nemožného. Najděte světlou budovu nasvícenou sluncem a otočte člověka čelem ke zdi. Odraz bude čistý a měkký.
A naopak, třeba v módní a reklamní fotografii může být zrovna výrazný kontrast tím, co snímek potřebuje. Ostré slunce se také výborně hodí pro práci s geometrickými stíny, grafickými kompozicemi nebo černobílou fotografií, ve které hrají světla a stíny hlavní roli.
Když se nechcete přizpůsobovat počasí a potřebujete mít světlo pod kontrolou, můžete scénu dosvítit bleskem. Jen počítejte s tím, že při použití blesku za jasného dne budete pracovat s vysokým výkonem, synchronizací s krátkými časy nebo vysokorychlostní synchronizací (HSS).

2. Převod do černobílé zachrání špatnou barevnou fotografii
Často se stane, že snímku něco chybí. Světlo nemá správnou atmosféru a barvy v pozadí jsou spíše na obtíž. Trpí tím hlavně streetovky a reportážní fotky, kde toho moc ovlivnit nemůžete. Převedete ho do černobílé, přidáte kontrast a najednou máte pocit, že se z obyčejného záběru stala umělecká fotografie. Jenže odstranění barev špatnou fotku nezachrání.
Černobílá fotografie má své vlastní zákonitosti. Zatímco v barevném snímku můžeme pracovat s rozdíly mezi odstíny, v černobílé verzi zůstává především jas, kontrast, struktura a tvar. Dva předměty, které mají v realitě odlišné barvy, mohou po převodu získat téměř stejný odstín šedé a vizuálně splynout. V podstatě, pokud plánujete výsledek černobílý, musíte přemýšlet černobíle již během focení. Hlídat kontrasty, sledovat, co je světlejší, co tmavší a jestli to sedí k vašemu záměru.
A když je fotografie neostrá, špatně komponovaná nebo na ní není nic zajímavého, ani černobílý převod nevyřeší problém, který vznikl už při focení.


Ano, po převodu do černobílé červená už neruší, avšak hromada rušících detailů v pozadí nikam nezmizela a snímek se v podstatě ani nezlepšil, ani nezhoršil.
3. Při komponování nechávejte před objektem více místa než za ním
Když fotíte člověka, který se dívá doprava, umístíte ho spíše na levou stranu záběru a napravo mu necháte volný prostor. Pokud běží pes směrem doleva, necháte mu vlevo dostatek místa, aby měl kam běžet. Toto kompoziční doporučení má dobrý důvod.
Volný prostor před objektem může naznačovat směr pohledu nebo pohybu a pomáhá divákovi představit si, co se ve skutečnosti odehrávalo. Fotografii dodává vzdušnost a přirozený tok. Bohužel se toto doporučení často bere jako pravidlo, které dodržujete bez ohledu na to, co chcete snímkem sdělit.
Představte si portrét člověka, který se dívá směrem k pravému okraji fotografie. Pokud mu necháte hodně místa před obličejem, bude snímek působit otevřeně a klidně. Když ho ale umístíte těsně k pravému okraji, může vzniknout pocit stísněnosti, napětí nebo neklidu. Divák může mít dojem, že člověk nemá kam uniknout, že ho něco tlačí nebo že se právě chystá odejít ze záběru.
Stejný člověk, stejné světlo, stejný výraz – a přesto úplně jiná fotografie. Podobně je to u fotografování pohybu. Pokud objekt umístíte těsně před okraj snímku, může fotografie působit naléhavěji, jako by se subjekt každou chvíli dostal ven z obrazu. Zkrátka, všechno záleží na našem záměru a od toho se vyvíjí kompoziční rozhodnutí.

4. Při úpravách fotografií se snažte o co nejpřirozenější pleťovku
Pleťové tóny by měly působit věrohodně a člověk by měl na fotografii stále vypadat jako on sám. To všechno dává smysl. Jenže co vůbec znamená „přirozená pleťovka“? V ideálním světě je to barva pleti, když je člověk rovnoměrně nasvícen světlem s barevnou teplotou 5600 K. Vyplatí se to v ateliéru, například při focení portrétu nebo oblečení do katalogu.
V reálném životě se barva pokožky mění podle světla, prostředí, denní doby i barev, které se odrážejí od okolních ploch. Člověk stojící u zelené stěny může mít na tváři zelený odraz, při západu slunce bude jeho pleť teplejší a v chladném stínu může získat modrý nádech. Pokud se při úpravách snažíte všechny tyto barevné vlivy odstranit a dostat pleť za každou cenu do neutrálního odstínu, můžete fotografii připravit o atmosféru, kterou měla při pořízení.
Představte si portrét fotografovaný při západu slunce. Pokud při úpravách stáhnete teplotu barev tak, aby pleť odpovídala „ideálu“ neutrální pokožky, může model vypadat bledě, unaveně a celé fotografii zmizí kouzlo okamžiku. Ve svých výtvarných portrétech často schválně svítím modelku barevným světlem, abych vytvořila celkovou náladu. Skutečná barva pleti v takových případech nehraje žádnou roli.

5. Při focení portrétu vždy zaostřete na oči
Tohle pravidlo patří mezi nejčastěji opakované rady v portrétní fotografii. Což je logické: oči jsou obvykle tím prvním, kam se při pohledu na portrét zaměříme. Pokud je ostrost místo očí na uchu nebo špičce nosu, může fotografie působit jako technicky nepovedená.
Existují ale portréty, u kterých oči nemusí být hlavním bodem zájmu. Fotografujete-li například detail rukou hudebníka, který drží nástroj, můžete chtít zdůraznit právě prsty a jejich pohyb. U portrétu tanečníka může být důležitější linie těla, gesto nebo výrazně nasvícená část obličeje. V kreativní fotografii může být ostrý jen pramínek vlasů, a to úplně stačí.
Jenom pozor: záměrná neostrost a chyba ostření nejsou totéž. Pokud se rozhodnete nezaostřit na oči, měli byste vědět, proč to děláte a jak tím podpoříte výslednou fotografii. Jinak se snadno stane, že budete neostrost dodatečně vydávat za kreativní záměr, přestože jste ve skutečnosti jen špatně zvolili ostřicí bod.

FAQ
Opravdu se nesmí fotit v poledne?
Smí. Polední slunce vytváří ostré stíny a kontrasty, ale ty se dají využít u módní nebo reklamní fotografie, geometrických kompozic a černobílých snímků. U portrétu pomůže odraz od světlé budovy nebo dosvícení bleskem s vysokorychlostní synchronizací (HSS).
Zachrání převod do černobílé špatnou fotografii?
Ne. V černobílé verzi zůstává jen jas, kontrast, struktura a tvar a dva předměty s odlišnými barvami mohou splynout do stejného odstínu šedé. Pokud je fotka neostrá, špatně komponovaná nebo nezajímavá, černobílý převod problém nevyřeší.
Musím před objektem vždy nechávat volný prostor?
Ne. Volný prostor před objektem působí otevřeně a klidně, ale málo místa může vyvolat pocit stísněnosti, napětí nebo naléhavosti. Záleží na tom, co chcete snímkem sdělit.
Mám při úpravách vždy upravit pleť do neutrálního odstínu?
Ne vždy. Barva pleti se mění podle světla a okolí, a pokud všechny barevné vlivy odstraníte, můžete fotografii připravit o atmosféru. Neutrální pleť dává smysl například v ateliéru při focení oblečení do katalogu.
Musím při portrétu vždy zaostřit na oči?
Ne. U detailu rukou hudebníka nebo u tanečníka může být důležitější jiná část. Záměrná neostrost ale není to samé jako chyba ostření, a když se rozhodnete nezaostřit na oči, měli byste vědět proč.