Silné fotky nevznikají v dálkách: Naučte se fotit tam, kde žijete

Nejlepší fotografická místa nejsou tisíce kilometrů daleko. Nemusíte cestovat na konec světa, abyste pořídili silné snímky. To nejcennější máte často pár kroků od sebe. Silné fotky nevznikají v exotických zemích. Vznikají tam, kde znáte každou ulici. Tam, kde jste doma. Jen se musíte naučit znovu dívat.

Mnoho fotografů hledá neustále něco nového, nepoznaného. Honí se za exotikou, která má zaručit perfektní fotku. Ale to nejdůležitější, co můžete vyfotit, je přímo kolem vás. Místo, které znáte důvěrně – místo, kde žijete. Vaše osobní stopa daného místa. To je to, čemu říkám „znám svůj prostor“.

Známé prostředí je silnější než exotika

Možná to znáte: přijdete na nové místo, oči vám běhají všude. Všechno je jiné, barevné, neznámé – všechno vypadá fotogenicky. Ale je to jen povrch. Povrchní vjem. Váš mozek automaticky obdivuje, ale zároveň nedokáže jít do hloubky. Nevnímáte vztahy, atmosféru, každodennost, podstatu… To vše přichází až časem.

Když se pohybujete ve známém prostředí, nejste těmito vjemy zahlceni. Už vás netáhne to, co je jiné, protože to velmi dobře znáte. Vnímáte rutinu místa, se kterou se dá velmi dobře fotograficky pracovat. Vidíte tváře známých lidí, jejich změny. Vše se stává pomalejší, ale o to srozumitelnější. A to je přesně moment, kdy začíná skutečné fotografování.

Fotograf v místě je jiný než turista s foťákem

Jako místní fotograf nejste anonymní postava s foťákem na krku. I když vás lidé neznají jménem, ví, že „ten fotograf tu zase je“. Zvykají si na vás. Nezvedají oči, když jste poblíž. A to je obrovská výhoda – mizíte v prostředí. Nejste rušivým prvkem. Naopak – jste jeho součástí.

Na rozdíl od turistů nebo cestovatelů, kteří dorazí, udělají pár fotek a zmizí, máte

možnost budovat vztah. Nejen s místem, ale i s lidmi, kteří to místo tvoří. Fotografie je především o vztahu – k objektu, k tématu, k prostoru, k lidem… Bez toho to nejde.

Cestovatelská fotografie – krásná, ale často prázdná

Fotografie z cest jsou jistě efektní. Měnící se destinace, prostředí, klima. Tyto fotky téměř vždy zasahují jen povrch. Na místo dorazíte, uděláte pár snímků, nadchnete se a jedete dál. Nestihnete porozumět, neznáte kontext, nevidíte pod povrch.

Je to jako dovolenková pohlednice – líbivá, ale plochá. Není na tom nic špatného. Má své místo. Pokud však chcete tvořit s přidanou hodnotou a vytvářet hlubší fotografii, potřebujete čas. A ten si málokdy dopřejete někde, kde jste poprvé.

Exotické workshopy nejsou o fotkách

Mnoho fotografů cestuje na drahé workshopy s vidinou, že si přivezou „něco nového“. Často si z toho odnesou jen poloviční výsledek. Fotografii, která je jakoby jejich – ale stejný snímek má kolega co stál vedle nich.

Skutečná hodnota workshopu není v tom, co si přivezete na kartě. Je v tom, co si

přivezete v hlavě. Jak jinak se díváte na svět, co nového jste se naučili, jakou dovednost si odnášíte. A tu pak máte použít doma. Ve svém prostředí. A právě tam můžete tvořit SVÉ fotografie.

Reportáž dnes tvoří ti, kdo na místě žijí

Reportážní fotografie se také proměnila. Už to nejsou výjezdy na pár dní s cílem vytvořit rozsáhlý materiál. Dnes většinu silných reportáží vytvářejí lidé, kteří na daném místě dlouhodobě žijí, a nejsou to ani fotografové, jsou to místní s mobilem. Fotografové, co fotografovali takovéto snímky, se přeorientovali spíše na dlouhodobé dokumenty než na rychlé reportáže.

Například Standa Krupař na Ukrajině. To není návštěva. To je osobní zaujetí, vztah,

důvěra, dlouhodobá práce. Stejně jako skvělý dokumentarista Karel Cudlín, který́ se roky vrací na ta samá místa. Tyto snímky mají sílu, protože nevznikají časovým presem nebo silou prvotního dojmu. Vznikají z důvěrného vztahu.

Fotografie z okolí má sílu

Na závěr je dobré říct to nejdůležitější: Pokud opravdu chcete tvořit silné fotografie,

začněte tam, kde jste. Známá místa nejsou nudná. Jsou to největší výzvy. Donutí vás jít hlouběji. Zpomalit. Všímat si. A tvořit něco, co nebude jen obyčejnou pohlednicí. Bude to vaše osobní, opravdová.

Takže, až příště vezmete do ruky foťák, nezaměřujte se na to, jak daleko pojedete.

Zkuste se jen projít. Kolem svého domu, ulicí, kterou znáte nazpaměť. Zkuste se dívat jinak. Uvidíte víc. A vyfotíte víc. Fotografii nedělá exotika. Dělá ji vaše schopnost vidět.