Zpracuj 01, Zpracuj 02, Zpracuj 03, Zpracuj 04…

Narozdíl od ročních období, k jejichž změně přeci jen dochází s jistou pravidelností, jsou mé výkyvy v rychlosti zpracování vlastních fotografií značně nepravidelné a nezáleží na tom, jestli je venku teplo a slunečno (jako dnes, když ťukám do klávesnice), nebo zataženo a chumelí.

Z toho si neberte příklad

Právě teď se dívám na složky ve svém počítači v adresáři C:\Foto a jejich název se příliš neliší. Když bych vám to měl přiblížit, pak tu vidím Zpracuj 01, Zpracuj 02, Zpracuj 03 a ona koncová číslice dál narůstá. Mimochodem, nejstarší složka je z poloviny srpna loňského roku. (ostuda)

Vždycky tomu tak ale nebylo. Po každém focení jsem obsah zálohoval na externí disk, abych předešel případným ztrátám. Následně se ihned dal do úprav, maximální zdržení bylo z noci na ráno či odpoledne. Všechny nahrané fotografie jsem ručně zařadil do složek ve formátu „RRRR-MM-DD“, tedy rok, měsíc a den, následovala podsložka RAW a JPEG, kde jsem protřídil nepovedené snímky a vybral tu nejlepší z možných variant. Poté otevřel RAW konvertor, upravil vyvážení bílé, zachraňoval přepaly, případně barevně vyladil apod.

Momentálně to vypadá, tak jak to vypadá: složky jsou označené ledabyle, že sám nevím, co ve které je, záloha na externím disku je nulová (výmluva „bo není čas“). Takže riskuji, že když se něco pokazí, o fotky následně mohu přijít. Vyjma fotografií na objednávku, kde ještě zálohy zvládám dodržovat. Snímky mi navíc na 16GB paměťové kartě leží ve fotoaparátu klidně i dva měsíce, než se rozhodnu je nasypat do počítače. Vlastně bych to jako člověk píšící o fotografii vůbec na sebe neměl prozrazovat, naopak jít příkladem. Jsem však taky jenom člověk a toto berte jako příklad odstrašující a raději minimálně zálohujte i kdybyste se k třízení fotek pouštěli později.

Dokud to nehoří, nejde o život a ‚kovářova kobyla‘

Co způsobuje moje zdržení ve zpracování fotek? Záležitosti, které se mi zdají prioritní. Všimněte si toho rozdílu, když neříkám prioritní záležitosti. Ne, že bych toho měl už dost a rezignoval na veškeré zpracování fotek. Pustil bych se do nich i nyní, jenže do jakéhokoliv plánu vstupují další proměnné: tady je třeba něco napsat, tu je třeba dodělat fotografie, které jsem slíbil na včerejšek připravit pro toho a toho, příchozí pošta v e-mailové schránce začíná mírně přetékat a za hodinu a půl mám jít na kafe s tím a tou (pravda, mám-li být upřímný, to kafe bych mohl někdy vynechat, ale jako každý člověk, jsem i já tvor společenský a nerad bych, aby se ze mě stal sociální idiot).

Dospělo to už do takového bodu, že občasné zakázky na focení deleguji na své kamarády, (mimochodem, kdybyste potřebovali něco nafotit, nevolejte, nepište, ozvěte se radši Vítovi Kovalčíkovi nebo to první zkuste sami). Zkrátka, jakékoliv focení anebo úpravy fotek, dokud to skutečně nehoří, počkají.

Takže se přestávám dívat na své složky v adresáři C:\Foto, které poslední měsíce zase dostávají název Zpracuj 01, Zpracuj 02, Zpracuj 03… Vstávám, jdu uvařit oběd, pak se pustím do psaní jednoho krátkého příspěvku, vrhnu se do editace došlých článků od svých spolupracovníků, doladím plán článků na květen… a k těm fotkám, k nim se někdy dostanu. Nejspíš počkají na okurkovou sezonu.

Poslední aktualizace 30. dubna 2012

32 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Tomáš Slavíček

Téměř sedm let pracoval pro fotografický časopis DIGIfoto. Nyní se na volné noze živí psaním, focením, učením a propojováním textu s obrazem. Stále u něj platí, že potřebuje za svou prací vidět nějaký vizuální výsledek, byť by to měl být virtuální obraz prohlížený pouze na monitoru počítače. Osobní web.

Číst všechny články.

Komentáře