Zakleté focení mobilem

Po letech odříkání jsem si pořídil první smartphone, tedy ‚chytrý telefon‘. Přestože nevím, co je na něm přesně chytrého (za mě je to stále jen přístroj, který bez lidského uživatele nic neudělá), umožňuje používat nejrůznější aplikace, na které si začínám zvykat. Mezi nimi pak pochopitelně i ty, které se týkají fotografování. 

Nechci říkat hned ze startu, že jsem porušil některé své zásady, které se týkají fotografování mobilním telefonem vybaveným fotoaparátem (fotografové nechť čtou klidně slovo fotoaparát v uvozovkách). Byť to tak může vypadat, přece jen jsem se smartphonům hezky dlouho bránil. Nakonec však vyhrály.

První aplikace

Výsledná kvalita obrazu, kterou produkuje můj chytrý telefon, se pochopitelně nedá srovnávat ani s těmi nejlevnějšími kompakty, to by se muselo jednat o nějaký high-end fotomobil. A ten nevlastním. Jedná se o jeden z mála modelů, který má dva sloty na SIM kartu, což byl jeden z mých hlavních požadavků na nový telefon. Chtěl jsem navíc chytrý telefon ne (jen) kvůli možnosti mít neustále při ruce alespoň nějaký obrazový záznamník, avšak i z důvodu využívání aplikací na něm běžících. Na ty úplně stačí.

Právě o fotoaplikace mi šlo především, protože jsem začal ztrácet přehled o tom, co všechno mohou dnešní telefony fotografům nabídnout. A chtěl jsem zůstat v obraze. Zatím mi na něm běží dvě aplikace – nemohl jsem si pochopitelně odpustit nainstalovat populární mrvítko fotografií Instagram a pak i ZPS pro Android.

Moje mobilní placka, která se vejde do kdejaké kapsy, fotí sice hrozně, ale s aplikováním nějakého filtru z Instagramu to vůbec nevadí, pro web je to úplně dostačující a kdekoliv, kde chytnu internetové připojení, mohu nahrát nové snímky na Zoneramu (či jinam), včetně jejich případného zveřejnění anebo přidělení patřičných práv.

Koukatelné obrázky

Už z tohohle cítím sám, jak fotomobily postupně vytlačí jednoduché fotoaparáty, u kterých uživatel nechce ohledně nastavení přístroje vůbec nijak uvažovat. Občas také fotím se zcela automatickým kinofilmovým Lomem a stejné je to i s fotoaparátem v mobilu: cvaknout a jít. Nestarat se o technickou kvalitu obrazu, mít pod palcem pouze kompozici.

Je to silně návykové. Instagram navíc i z té nejhloupější fotky udělá snímek, který zaujme – když už ne svým obsahem – tak alespoň formou (ano, bohudík, avšak i bohužel). Je to jako prokletí. A jak říká jeden můj kamarád: „Je to tak blbé, že kdyby to bylo ještě blbější, tak to bude skvělé!“ Takže hurá, za ještě blbějšími snímky!

PS: Nebojte se ale, na digitální fotoaparát jsem nezanevřel. Přede mnou je nejeden výlet za dobrými fotografiemi a ty bez kvalitního fotoaparátu rozhodně nepořídím. Příště tedy snímky budou už z pořádného přístroje.

Poslední aktualizace 15. října 2012

4 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Tomáš Slavíček

Téměř sedm let pracoval pro fotografický časopis DIGIfoto. Nyní se na volné noze živí psaním, focením, učením a propojováním textu s obrazem. Stále u něj platí, že potřebuje za svou prací vidět nějaký vizuální výsledek, byť by to měl být virtuální obraz prohlížený pouze na monitoru počítače. Osobní web.

Číst všechny články.

Komentáře