Topiho tipy: Botanická = jasný úspěch

Vyrazit na fotografický trénink do botanické zahrady má předem zaručený úspěch. Vždycky tam něco kvete a díky informačním cedulkám dokonce víte co. Když prší, je možné pokračovat ve skleníku, ve kterém nespadne ani kapka a navíc v něm nefouká. Díky zelenému pozadí a malé hloubce ostrosti uděláte fotky jako z přírody. Zkrátka a dobře, v botanické zahradě udělá dobrou fotku každý, bez ohledu na zkušenosti a cenu svého vybavení.

Ačkoli botanické fotografii nejvíce sluší makro, ne každý má peníze na pořízení kvalitního makroobjektivu. Piktogram kytičky na kompaktech sice evokuje funkci makra, ale častokrát jde jen o to, že systém postavení čoček sice dovolí jít k fotografovanému předmětu až na vzdálenost několika málo centimetrů, ale zároveň používá nejširší možné ohnisko, což záběr jako takový dost degraduje.

V praxi to znamená, že jste sice blízko, ale v záběru máte kromě kýženého detailu i polovinu skleníku. V tomto případě je lepší opačný postup. Vytáhnout objektiv na co nejdelší ohnisko a byť je zaostřovací vzdálenost výrazně delší, díky malé hloubce ostrosti a malému úhlu je efekt zachyceného detailu mnohem znatelnější.

Kontrola záběru. Nikon D300S, AF-S Nikkor 18–200 mm F3,5–5,6 G DX ED VR II, 1/250 s, F8, ISO 800, ohnisko 18 mm.

Obecně se praví, že středová kompozice není tím pravým ořechovým a je lepší se jí vyhnout. Ovšem to se v případě kulatých květů lépe řekne než udělá. Proto nezbývá než z nevýhody udělat výhodu, zamyslet se nad kompozicí a pokusit se vytvořit středově symetrický snímek.

Trojská Fata Morgana
Skleník Fata Morgana v pražské Troji má rozlohu cca 1750 metrů čtverečních a je součástí zdejších expozičních ploch, jejichž venkovní expozice se rozkládají na ploše takřka 25 hektarů. Vyplatí se navštívit jak japonskou zahradu, tak i zdejší venkovní „mexiko“, které zejména teď v létě láká rozkvetlými kaktusy a opunciemi.
Vstupné do všech ploch je 120 korun a vydržet se tam dá rozhodně celý den. Navíc je možné se ve venkovních prostorách usídlit s dekou na trávníku a udělat si piknik.
Nejjednodušší doprava je autobusem č. 112 od stanice metra nádraží Holešovice na zastávku ZOO. Odtud už vás jak ke skleníku, tak k venkovním prostorám zavedou informační tabule. Chůzí je to asi deset minut.

V případě makrosnímků se neobejdete bez stativu, hloubka ostrosti se často pohybuje v rozmezí od několika milimetrů po pár centimetrů. V takových vzdálenostech je pohyb těla či ruky neuhlídatelný a nebezpečí přeostření na jiné místo, než jste plánovali, je poměrně velké.

Máte-li s sebou stativ, používejte ho a nespoléhejte na pocit, že „to udržíte“. Rizika rozmazání jsou tady hned dvě. Nejen samotný pohyb aparátu, ale i chvění rostliny. Stačí takřka neznatelný vánek a neostrost je na světě. Tedy na snímku.

Mák východní. Nikon D300S, Sigma 150 mm F2,8 EX APO DG HSM Macro, 1/400 s, F4, ISO 800.

Při fotografování detailů si ušetříte trochu nervů, když zvolíte bílý nebo alespoň velmi světlý květ. V případě makrosnímku totiž budete bojovat s neustálým nedostatkem světla, a tak vám světlá barva může ušetřit zklamání z rozmazaného snímku. Při dostatku světlé plochy v záběru si totiž můžete dovolit kratší, tedy z hlediska „máznutí“ bezpečnější čas.

V botanické zahradě se dají snadno najít různobarevné kontrasty. Nevydávejte ale snímky ze zahrady za snímky z přírody. Často jsou totiž vedle sebe zasazené rostliny z různých kontinentů a nikdy nevíte, zdali se váš obrázek nedostane do rukou botanikovi, který by odhalil podvod.

Určitě se vyplatí přefotit si cedulky s názvem daného druhu. Ti pečlivější si podle nich pak mohou fotografii popsat a navíc se může stát, že budete fotografii publikovat. A vždy lépe vypadá v popisce konkrétní jméno než obecný blábol.

Vřesovec pleťový. Nikon D300S, Sigma 150 mm F2,8 EX APO DG HSM Macro, F5, 1/800 s, ISO 800.

Nejvíce na sebe strhnou pozornost velké barevné květy. Ovšem vyplatí se nespěchat a být pozornější. Na první pohled obyčejné kapradiny se při bližším ohledání ukážou být tvarově velmi pestré. Prohlédněte si je z podhledu, na spodní straně listů totiž často naleznete spory tvořící zajímavé a geometricky pravidelné obrazce. Navíc se nejedná o příliš často fotografované rostliny, takže s jejich snímky můžete být mezi přáteli unikátní.

Kapradiana Adianthum peruvianum. Nikon D300S, Sigma 150 mm F2,8 EX APO DG HSM Macro, 1/200 s, F4, ISO 640.

Na první pohled vypadá krásné slunné počasí jako ideální pro pořízení skvělých snímků. Bohužel jen na první pohled. Světlé barvy hrozí přepalem, stíny zase temnou, neprokreslenou černí. Není od věci si mírně přistínit. Vhodnou pomůckou je v tomto případě bílý deštník, který výborně zjemní stíny.

Mírně zamračeno má i jinou výhodu. V zahradě nebude tolik lidí. A je-li po dešti či brzy ráno, kdy ještě neoschla rosa, dají se v dešťových kapkách fotit nejrůznější odrazy či je lze tvořivě zachytit coby jemný detail.

Makovička. Nikon D300S, Sigma 150 mm F2,8 EX APO DG HSM Macro, 1/1000 s, F6,3, ISO 800.

Rada na závěr: Chystáte-li se do Botanické zahrady v Praze Troji v době, kdy probíhá akce s tropickými motýly, vyberte si všední den. O víkendu jdete špalírem lidí, se stativem jim překážíte a vzbuzujete nevoli zdržováním lidské kolony.

FOTOFATA
Všechny snímky v tomto článku byly exponovány během půlročního projektu FOTOFATA 2012, který bude pro svou úspěšnost pokračovat i v první polovině roku 2013.
Jedná se o fotografický projekt zaměřený na nejširší spektrum fotoamatérů se zájmem o botanickou fotografii. V současné době má Botanická zahrada města Prahy ve svých venkovních prostorách výstavu několika desítek amatérských fotografií vzniklých právě v průběhu tohoto projektu.

Poslední aktualizace 7. srpna 2012

32 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Topi Pigula

Po návratu z vojny se Topi profiloval jako dřevorubec jihočeských státních lesů nebo pomocný kuchař na krkonošské horské boudě. Hnutí Brontosaurus mu do života vneslo téma vzdělávání dospělých. Studenti i učitelé ho proto znají jako pedagogického pracovníka v oblasti ekologické výchovy z Rýchorské boudy, Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory a z Centra volného času Lužánky v Brně. Fotografie z celého světa pořídil v žoldu CK Kudrna, která pořádá cesty světem různé náročnosti a v posledních letech začala realizovat i fotografické expedice pro amatéry.

Číst všechny články.

Komentáře